Rostlinné orgány

Orgán = soubor pletiv
Funkce -Vegetativní – výživa, růst, metabolismus, komunikace; kořen, stonek, listopad
Reprodukční (generativní) – produkce pohl. Buněk (gamet); květ, semeno, plod
Organologie – zabývá se studiem orgánů

KOŘEN (radix)
podzemní orgán, nenese listy, pokožka (rhizodermis),
Funkce: zásobuje živinami (vodivá, nasávací, zásobní),
udržuje rostlinu na místě (mechanická funkce),

RADIKULA (kořínek) -> kořen,
kořenový systém – hl. kořen & postranní kořeny,
svazčitý kořen – jednoděložné, hl. kořen zaniká, funkci přebírají adventivní kořeny

Stavba kořene – kořenové vlásky,
rhizodermis,
kůra (kortex),
pericykl,
střední válec,
kořenová čepička

Modifikace kořene – normální – mrkev,
hlíza – celer,
cibule – cibule,
vzdušné – v tropech,
příčepové,
hastoria – jmelí,
svazčité – monstera

Náhradní kořen – přijímá funkci zaniklého hlavního, mohou vznikat na stoncích a listech
Využití – surovina v potravinářském průmyslu, krmivo, zelenina

STONEK
nadzemní orgán, nese listy,
každá rostlina má jiný typ uspořádání listů,
propojení kořenového systému s nedzemní částí,
VODIVÁ PLETIVA,

Pojmy - oddenek – nemá chloroplasty,
prýt – nadzemní část stonku & listy,
nody – místa, kde listy vystupují ze stonku,
internodia – články od listu do listu,
hypokotyl – základ stonku v semeni,
dužnatý (byliny, lodiha, stvol, stéblo – obilovina),
dřevinatý (stromy, keře, polokeře),
lodyha – klasické listy – válcovitý, tříhranný, čtyřhranný,
stvol – sedmikráska, bezlistý stonek s květem,
stéblo – stonek, trávy a obiloviny,
kmen (peň) – dřevnatý stonek, nadzemní nerozvětvená část stromu,
strom – kořen s korunou & větve & kmen,
keř – větví se už od země, nemá kmen,
polokeř – borůvčí

Prvotní stavba stonku – zelený,
na povrchu epidermis,
pod ním primární kůra (kortex) – ochranná & zásobní funkce,
obsahuje mechanická pletiva (zpevňovací – kolenchym),
obsahuje buňky chloroplastů (co nejvíce na povrchu),
hlubší jsou zásobní buňky (škrobová zrna),
střední válec – kolaterální cévní svazek – uprostřed

Druhotná stavba stonku – činností meristémů se z pokožky stává borka (kůra) -> korek,
makroblast – větev dřeviny,
brachyblast – zkrácená větvička

Větvení stonků – Vidličnaté – jmelí;
Hroznovité – jehličnany;
Vrcholičnaté – ovocné stromy

Modifikace stonků podle funkce: oddenky – stonky pod zemí, ztratí chlorofyl,
šupinovité listy; kosatec, pampeliška
oddenková hlíza – lilek, brambor
stonková hlíza – kedluben
šlahouny – jahodník
stonkové úponky – vinná réva
kolce – trny, přeměněné stonky, ochranná funkce; akát

Hospodářský význam - textilní průmysl – len,
potravinářský prům. – brambory, cukrová třtina…,
izolace, obložení – korek,
podlahy, nábytek – dřevo, léčiva

LIST
Funkce – asimilace (fotosyntéza, zelený),
transpirace (odpařování, průduchy),
výměna plynů (mezi rostlinou a prostředím)
Postranní orgán, vyrůstá jenom ze stonku
Vznik – založen v pupenu, na vzrostlém vrcholu, dělivá pletiva
Pupeny – listové (pouze listy),
smíšené (listy i květy),
podle pupenů se dá určit druh rostliny
První 2 listy jsou dělohové – vyrůstají z dělohy, zásobní funkce
Jednoděložné – cibuloviny (tulipán, narcis)
Dvouděložné – většina bylin
Nahosemenné – až 18 (jehličnany)
Listy asimilační – nejdůležitější => zabezpečují fotosyntézu

Stavba listu - Čepel
Řapík
Listová žilnatina
Okraj listu
Vrchol listu
Báze čepele
Palisty – můžou vypadat i jako květy, i přeměněné v trny (akát)
Listeny – listy vyrůstající v úžlabu květu
Heterofylie – 2 druhy listů na jedné rostlině

Listová žilnatina – vodivá (cévní svazky)
i zpevňovací funkce,
stonek -> řapík -> listová žilnatina
Jednoděložné rostliny – žilnatina souběžná (jitrocel, konvalinka)
žilnatina rovnoběžná (lipnicovité – trávy)
Dvouděložné rostliny – zpeřená (buk)
blanitá – nesouměrný list

Listová čepel – jednoduchá – celistvá,
dělená,
Složená – více listů pohromadě,
dlanitě dělená (platan),
zpeřená (sudo & licho (někdy poslední list nahrazen úponkou))
Postavení listu na stonku – střídavé,
vstřícné,
přeslenité
Vnitřní stavba listu – pokožka na obou stranách,
průduchy naspodu,
mezofyl – mezi pokožkou,
fotosynteticky aktivní pletiva,
palisádový parenchym (pod pokožkou, protáhlé živé buňky, velké množství chloroplastů),
houbový parenchym (pod PP, neuspořádané, skoro žádné chlorofyly,
hodně mezibuň. prostoru, odvádí asimiláty)

Modifikace listu – trny,
úponky (bobovité – fazole),
šupiny (ochrana pupenu)
Hospodářský význam listu – léčiva, čaje, zelenina, koření, káva
Různolistost – různé tvary listů na jedné rostlině

Hodnocení referátu Rostlinné orgány

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  23. srpen 2007
  5 702×
  537 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Rostlinné orgány

jana
ten referát je skvělej ale mohlo by taby toho bejt víc
anča
tento referát je opravdu skvělý. je to bomba