Ema. Kdo by ji neznal? Hrdinka knihy Paní Bovaryová, nejproslulejšího díla francouzského spisovatele Gustava Flauberta. Původní vydání r. 1856 bylo soudně stíháno pro urážku veřejné mravnosti, avšak zkrácená knižní verze měla již veliký úspěch. Dnes řadíme tento román k nejvýznamnějším dílům kritického realismu. Byl Kniha je rozdělena do tří částí a má podtitul Mravy francouzského venkova. Je inspirována skutečnými událostmi.
Příběh začíná seznámením a sňatkem Karla Bovaryho s dcerou zámožného sedláka Emou. Dobrého vychování se jí dostalo v klášteře. Líbilo se jí tam. V idylickém prostředí četla tajně spolu s ostatními děvčaty románky. Byly o krásných princích a urozených pánech, kteří se šťastně oženili, o svoji manželku se starali vzorně, stále ji opečovávali a vše na světě jí obstarali. Po něčem takovém toužila i Ema. Byla to krásná mladá slečna, dobře vychovaná a navíc i dobře finančně zabezpečená. Bohužel očekávala od svého života příliš mnoho.
Karel, venkovský lékař, Emu velmi miluje. Ale právě sňatkem začíná pro ni psychické strádání. Manžel je příliš jednoduchý a brzy připadá Emě nudný. Je pravý opak hrdiny, po němž prahla. Život venkovského lékaře není vůbec jednoduchý, tím méně pro jeho manželku. Karel, který tráví celé dny po cestách za nemocnými, se každý den večer vrací utrmácený domů. Ema však touží po něčem zcela jiném. Po romantické lásce, kterou v Karlovi nenalézá, ačkoli ten ji upřímně miluje. A také touží po rušném městském životě, vzrušujícím dobrodružství, bálech a obchodech s nejnovější módou. Banální svět maloměsta ji velmi nudí, propadá sebelítosti a nehledá řešení. Manžel ji omlouvá a to nervovou chorobou, která se váže na místo jejich bydliště.
Po přestěhování se jim narodí dítě. Ema si vysnila syna – krásného a silného muže, jenž bude její pýchou. Narodila se však dcerka. Karel má navíc finanční problémy, protože v novém působišti nevydělává příliš mnoho peněz. Protože si nemůže jeho manželka koupit pro malou tu nejlepší výbavu, nakoupí ji levně na nejbližším místě. Když už si nemůže dovolit to nejlepší, je už jí jedno, co má. Pokud začne propadat člověk podobným úvahám, jen těžko se hledá východisko.
Protože nepracuje a po celý den není manžel doma, přemýšlí o tom, jak se její představa o životě nenaplňuje. Manžel si toho samozřejmě všimne a snaží se ji s přáteli nějak rozptýlit, ale příliš se mu to nedaří a pro Emu je nudný. Ta si myslí, že už ji nemiluje. Ptá se sama sebe, odkud má tedy čekat útěchu a pomoc. S manželem, a to myslím, že je chyba, o tom nemluví. Nechce mu přidělávat zbytečné starosti. Hledá částečné východisko v milostných dobrodružstvích. Nejprve naletí Rudolfovi, který ji opustí v nejméně vhodnou chvíli, kdy s ním chce utéct.Ona velmi těžce nese a velmi dlouho se z toho vzpamatovává. Vztah s Leonem jí přináší další finanční nesnáze. Navzdory tenčícím se finančním prostředkům si Ema objednává další a další koberce, potahy na sedadla a další ne zcela nezbytné věci. Vytýkají jí to i Karlovi rodiče, zejména stará paní Bovaryová. Na to však nehledí.
Myslím, že se Ema příliš litovala a nehledala žádné řešení. Tím by byla možná nějaká činnost, která by ji zaměstnala na celý den (nemusela by třeba mít služku a kojnou), výlety do společnosti a návštěvy. To jí však manžel, uznávaný a úspěšný lékař, díky svému pracovnímu nasazení nemohl poskytnout. Nelze jen vysedávat doma, vše do klína samo nespadne a pro lepší život by Ema musela i něco sama udělat. Je však jen dál unášena okolním světem. Neví, proč vlastně žije tento pustý život. Zoufalá se snažila v duchu své četby začít alespoň trochu žít životem velkoměsta. Malou útěchu nacházela také v hudbě, ale i na tu zanevřela. Bohužel ani dítě jí nepřineslo vykoupení. Nakonec se stane obětí lichváře Lhereuxe, pod jehož láskyplnou tváří se skrývá zlo.
Manželé se dostanou do těžké finanční krize, která jim, jak se říká, přerostla přes hlavu. Ema propadá úplné bezmoci, z níž není úniku.Vezme si z lékárny jed a spáchá sebevraždu. Karel, který do té doby nic netuší, je touto tragédií zlomen a zanedlouho umírá.
Ema Bovaryová je nadčasový typ člověka, který si sebe představuje jiného, než jaký doopravdy sám je. Z této iluze pak vychází jeho osud. Chce výš a výš a padá stále hlouběji.
8. listopad 2007
9 943×
691 slov
