Gogol, Nikolaj Vasiljevič - Revizor

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852) – Významný ruský prozaik a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol se narodil v roce 1809, pocházel z Ukrajiny, z rodiny statkáře. Jeho otec měl kulturní zájmy, psal komedie. Literární nadání po něm Gogol zdědil. Gogol vystudoval gymnázium a odcestoval do Petrohradu. Obdivoval Puškina a chtěl být svému národu prospěšný.

V Petrohradě pracoval jako úředník a věnoval se historii. V tomto pokusu o vědeckou kariéru mu pomáhali jeho přátelé. V té době už Gogol slavil první úspěchy, svým nadáním literárně zachytil to, co prožil a o čem slýchával ve svém rodném kraji.

Od roku 1831 začal psát své osobité prózy. Spojením grotesknosti a ironičnosti s osudovou tragikou hrdinů povídek navázal Gogol na Puškina a ovlivnil Dostojevského. Gogol odsuzoval společnost složenou z chladných , malicherných , všedních povah. Jeho ideálem byla mravně dokonalá společnost.

Nikolaj Vasiljevič Gogol zemřel v roce 1852. Jeho smrtí Rusko přišlo o prvního velkého realistu.
Díla Gogola: Petrohradské povídky, Mrtvé duše, Ženitba, Mirgorod.

Revizor

Děj: Zdánlivě anekdotický příběh o falešném revizorovi se opírá o reálnou situaci v životě tehdejšího Ruska. Hra je satiricky zaměřená proti úplatkářství. V zrcadle komedie ukázal autor křivou tvář maloměstského života.

Děj je vystavěn na záměně osob, což je ve světové literatuře značně rozšířeno v typu zvaném ,,komedie plná omylů“. Na rozdíl od jiných však ve hře není milostná zápletka. Příběh se odehrává v provinčním ruském městečku v Gubernii v časovém úseku zhruba čtyřiadvaceti hodin a je rozdělen do 5 jednání. Děj začíná zprávou o utajeném příjezdu revizora.

Jednoho dne Hejtman obdržel od svého příbuzného dopis, ve kterém se píše, že k nim přijede Revizor a inkognito. Ten se zhrozí a nařizuje všem, aby uklidili své statky, v nemocnici bylo méně nemocných, ve školství, aby učitelé nedělali “xichty“ a chovali se slušně. Poštmistru nařídil, aby kontrolovat všechny dopisy co přijdou. V tom na úřad přiběhli Dobčinksij a Bobčinský, oba se jmenovali Petrové Ivanovičové. A začali mu vyprávět o chlapíkovi v hospodě. Vyptávali se na něho hostinského. Ten jim pověděl, že je tu už 14 dnů, je ubytovaný na pokoji č.5, nikam nechodí a všechno chce psát na dluhy. Petrové si myslí, že je to ten Revizor. Je mladý a bystrozraký. Hejtman se rozhodl do hostince vyrazit. Vzal s sebou ještě Dobšinského. Mezitím na pokoji, kde přebýval Chlestakov, měl hlad. Chtěl si nějaké jídlo objednat z kuchyně, ale neměl peníze. Proto si zase chtěl vzít na dluh, ale hostinský už mu nic na dluh nechtěl dát dokud nezaplatí tenhle dluh. Nakonec se nad ním smiloval,ale pak na něj zavolá už Hejtmana a dá ho zavřít, a nechal mu poslat polévku s vepřovým, ale je to naposled.Chlestakovi se však jídlo nezamlouvalo, polévka byla bez chuti jen nalitá voda, vepřové se nedalo ukousat. Přiběhne jeho sluha Osip a sděluje mu, že přijel Hejtman a shání se po něm. Muž si myslel, že to na něj zavolal hospodský a bojí se. Když Hejtman vstoupil do jeho pokoje Chlestakov mu všechno řekl, že dluhy zaplatí, ale nemůže, protože čeká až mu otec pošle rubly. Hejtman ochotně mu podává pomoc. Dává mu peníze, nabízí mu ubytování u něj doma i s jídlem. Vychloubá se a přetvařuje se před ním jak je to dobrý Hejtman. Snaží se, aby se Chlestakov prořekl a vyzradil, že je ten revizor, proto se ho ptá na různé otázky. Pošle Dobšinského s dopisem na účtence za svou manželkou, aby čekala významného hosta. Pohostinství se konalo ve špitále. A chtěli, aby se od něj něco dozvěděli, tak že ho opijí. Chlestkovi se zalíbila Anna Andrejevna, manželka Hejtmana i dcera Mášenka. Tak ji lichotil a vychloubal se před ní. Až z něho dostali strach, kdo to vlastně opravdu je, krom Anny Andrejevny, ta naopak z něho byla omámená. Hejtman se začal vyptávat Osipa na jeho pána a pak svolal všechny a domlouvali se, který z nich zajde za Chlestakovem. Nakonec jsi každý po jednom. Chlestakov zjistil, že si o něm myslí, že je to nějaký pán a tak napíše dopis do Petrohradu, aby jim zavařil. Osip ho přemlouvá, aby odjeli už dneska než přijdou na to, že on ten revizor není. Když se balí uslyší hluk. Vykouknout z okna a tam nějací kupci a stráž je nechce pustit dovnitř a tak je pustí on. A kupci mu vyprávějí o tom jaký je Hejtman doopravdy lotr a loupežník. Potom se tam objevili nějaké žena y také si stěžovali na Hejtmana. V tom se tam objevil nějaký muž s neoholenou bradou, oteklou hubou a obvazkem přes tvář. Toho měl už však dost a vyhnal ho pryč. Objevila se u něj v pokoji Mášenka a povídali si chtěla po něm nějaké verše a on se jí pokouší líbat. V tom přišla její matka a vyhnala jí a tak i na ni to začal zkoušet. V tom tam přišla Marie a uviděla ho jak kleči před její matkou. Začal se vymlouvat, že žádá Annu o ruku Marušky. Ta souhlasila a Ivanovič musel odjed ke strýci, že se prý zítra vrátí. Mezitím všichni chodili Marii gratulovat k takovému ženichu. V tom přiběhl poštmistr a řekl jim, že Ivanovič není revizor jak si všichni mysleli a přečetl jim dopis, který posílal Vonučkinoj. Ve kterém stálo, že si ho tu spletli. Hejtman a všichni se rozzuřili a nakonec přišel četník, že přijel revizor z Petrohradu a chce s nimi mluvit.

Postavy:
CHLESTAKOV: je sám o sobě osobností nevýznamnou, všeobecný strach ho však povýšil na vynikající komickou figuru. Chlestakov, který se tak dlouho musel ve všem omezovat, byl stále zatlačován do pozadí, nesměl se ani flákat po Něvském prospektu jako velký pán, se mohl nyní naplno rozvinout. Je mu nesmírně dobře, když pozoruje, že ho pozorně poslouchají, chtějí se mu zavděčit … Najednou se vžije do role člověka, který může něco dokázat v literatuře, který ani na plesech není poslední, a taky,který je státníkem. Rozohňuje se stále více a vžívá se celou duší do toho, co vypravuje. Sám zcela zapomíná, že lže.
OSIP: ruský sluha, se svým pánem jedná hrubě, protože vycítil, že jeho pán není nic víc než nula. Mazaný, chytá se nabízených příležitostí.
HEJTMAN: majetnický, sobecký, prolhaný
BOBČINSKIJ A DOBČINSKIJ: jsou něco jako staré drbny (rozášejí klepy po městě), mají strach, že je někdo při vypravování přeruší. Sami si při tom skáčou navzájem do řeči. Jsou malí a sobě podobní.
POŠTMISTR: ze zvědavosti rád otvírá doručované dopisy. Prostoduchý až naivní.

Citace:
HEJTMAN: Ne ne; jenom to nechtě na mně samotném. Ledacos mě v životě potrefilo,
přešlo to, a ještě mi nakonec děkovali. Snad nás v tom pánbůh nenechá
ani tentokrát. (K Bobčinskému.) Říkáte, že je mladý?

BOBČINSKIJ: Mladý, takových tři- čtyřiadvacet, nanejvýš o trochu víc.

HEJTMAN: Tím líp, mladého snáz prokoukneme. Horší by byl nějaký starý lišák, ale
mladík bude mít všechno napsané na nose. Vy se, pánové, připravujte ve
svých referátech, a já tam zajedu sám, nebo třebas tady s Petrem
Ivanovi em, privátně, jako procházkou, obhlédnout, jestli se u nás špatně
nezachází s cestujícími. Hej, Pendrekove!

Dějové napětí: falešná motivace (skutečný revizor se na scéně za celou hru vůbec neukáže).
Typ díla: divadelní hra

Hodnocení čtenářského deníku Gogol, Nikolaj Vasiljevič - Revizor

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  matuskova22
  28. prosinec 2012
  16 489×
  1169 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Gogol, Nikolaj Vasiljevič - Revizor