Henryk Sienkiewicz - Křižáci

Něco o autorovi: Polský romanopisec, novelista a vítěz Nobelovy ceny za literaturu za rok 1905. Jeho nejznámějším dílem se stal mnohokrát přeložený a zfilmovaný román Quo Vadis? . Jeho silně katolické vnímání světa se podepsalo na jeho tvorbě. Sienkiewiczovi práce byly přeloženy do 50-ti jazyků.
Sienkiewicz se narodil do dobře situované rodiny v Okřejské Voli v Ruskem ovládané části Polska. Z důvodu ekonomických problémů se později rodina přestěhovala do Waršavy. Sienkiewicz se přihlásil na Waršavské gymnásium a v roce 1866 začal studovat na Polské Univerzitě ( Szkola Glowna ). Studoval právo a medicínu a později historii a literaturu. Ještě jako student začal psát novinové články. Inspirován sirem Walterem Scotem a Alexandrem Dumou napsal své první historické dílo Oběť ( Ofiara ), jež se, ale do dnešních dob nezachovala. Poté co zjistil, že je bez prostředků opustil školu bez doktorátu. V sedmdesátých letech pracoval jako novinář na volné noze. V roce 1872 napsal svou první novelu Je to marné ( Ma Marne ) z prostředí studentského života. V roce 1874 se stal spoluvlastníkem čtrnáctideníku Niwa.
V roce 1876 se vypravil do Ameriky a publikoval své dopisy v magazínu Gazeta Polska. Jeho cesta ho inspirovala k napsání mnoha děl, například „Latarnik“ . Do Waršavy se vrátil roku 1879 a stal se spolueditorem konzervativních novin Slowo ( 1882-87 ), kde publikoval své první novely. Byl zakládajícím členem Mianowského společnosti a spoluzakladatelem a presidentem Literární společnosti ( 1889 ).
Inspirován Walterem Scotem a francouzskými historickými romány začal roku 1882 pracovat na své trilogii historických románů. Ohněm a mečem ( Ogniem i mieczem ), Potopa ( Potop ) a Pan Wolodyjovski. Tyto romány popisovaly boj Polských magnátů s ukrajinskými kozáky a povstání hejtmana Bohdana Chmelnického, druhý popisoval boj proti Švédské invazi a třetí popisuje boj proti tatarům. Před napsáním provedl Sienkiewcz historický průzkum, ale je smutné že v případě prvního románu provedl průzkum pouze ze strany polského pohledu na věc.
Sienkiewicz cestoval po světě, rok 1891 strávil v Africe a později navštívil Itálii kvůli svému románu Quo Vadis ?. Tento román popisuje příběh o utlačování raných křesťanů v 1. stol. n.l. za vlády císaře Nerona. V tomto románu taktéž vystupují historické postavy Nero, Petronius a Seneca, jenž je hlavním Neronovým odpůrcem. Quo Vadis ? byl také jedním z prvních románů, které byli zfilmovány.
Roku 1900 Sienkiewicz sepsal další ze svých důležitých románů Křižáci ( Krzyzacy ), situovaný do středověkého Polska v období konfliktu s Řádem Německých rytířů. Ale zatímco hrdinové v románu Ohněm a mečem ovlivňovali historii, v tomto románu jsou hrdinové ovlivněni historii. Jedním z jeho posledních románů byl román Pouští a pralesem (W pustyni i w puszczy ) z roku 1911, který napsal pro děti a který popisuje osudy dvou dětí během Mahdího povstání a dobytí Khartůmu.

Děj: Matěj a Zbyšek z Bohdance se vracejí z válečné výpravy na obranu nově pokřtěné Litvy, na kterou zaútočili křižáci. Zbyšek se setkává s mladou dcerou Juranda ze Spychova, Danuškou, do níž se Zbyšek zamiluje a slíbí jí tři paví chocholy z přileb německých rytířů. Následně napadne z mladické nerozvážnosti vyslance německého velmistra Kuna Lichtensteina, a kdyby jej jiný rytíř nezastavil byl by jej i zabil. Kuno je ochoten Zbyškovi odpustit, pod podmínkou, že jej s odňatou přilbou odprosí, což Zbyšek i jeho strýc Matěj odmítnou. Po příjezdu do Krakowa si Kuno na Zbyška postěžuje a tomu hrozí trest smrti. V den popravy,ale Danuška přes Zbyška přehodí závoj a to podle starého slovanského zvyku znamená osvobození od rozsudku. Zbyšek se chce za Danuši provdat což však její otec odmítne, protože ji zaslíbil bohu. Matěj se mezitím vypravil za Kunem do Marlborku, ale na cestě jej postřelí banditi a jemu zůstane pod žebrem štěp z hrotu šipky. Vrací se na Bohdanec, kde jej léčí Jagienka dcera Zicha, Matějova souseda. Jagienka se zamiluje do Zbyška, ale ten její lásku neopětuje. Zbyšek se znova setkává s Danuší na loveckém hrádku kněžny Januše, kde se také setkává s šesti německými rytíři jeden z nich se stane přítelem Zbyška, který jej zachrání na lovu před zubrem. Zbyšek se dozví že de Bercy vlastně není křižákem, ale jen jejich hostem. Zbylí křižáci se rozhodnou, že unesou Jurandovu dceru Danuši, ale v jednom z nich se hne svědomí a chce vše oznámit velmistrovi. Ostatní jej však zabijí a vinu chtějí svést na Zbyškova zbrojnoše Čecha Hlavu. Ten se však obvinění sprostí tím že mu ostatní dosvědčí že u sebe neměl zbraň. Teutoni nakonec Danušku unesou za pomoci zbojníků s falešným listem od Juranda, který je nepřítelem křižáků, kteří mu zabili manželku. Zbyšek se ještě stihne tajně s Danuškou oženit. Jurand se později dozví o únosu své dcery. Dorazí k němu posel od Teutonů, kteří mu sdělí, že jeho dcera je u nich, ale že se o tom nesmí nikomu zmínit. Teutoni Juranda donutí ponížit se pro vydání své dcery, ale ti si z něj tropí legraci a místo jeho dcery mu předvedou jinou dívku, ten pak v zuřivosti zabije dva z pachatelů a jiné hosty hostiny. Zbyšek poté v souboji zabije dalšího pachatele Rotgiera, údajného syna dalšího únosce Siegfrieda de Lowe. Siegfried přísahá za smrt syna pomstu a v návalu vzteku nechá zajatému Jurandovi uťat jazyk, pravou ruku a vypálit zbylé oko. Mezitím se Zbyšek vypraví hledat na Štítno Danušku a potká Juranda, kterého Siegfried poslal oslepeného do lesa, aby tam umřel. Zbyšek odešle Juranda spolu s Jagienkou zpět na Spychov a pokračuje dále do Žmudínska, kde válčí kníže Vitold proti řádu. Tam opět potkává de Bercyho a bere jej do zajetí, poněvadž ten bojoval na straně řádu, od potulného kněze, který jel s křižáky jako Zbyškův zvěd, se Zbyšek doví, že Siegfried se i s podivnými nosítky účastnil bitvy, kde zajal de Bercyho. Zbyšek Siegfrieda zajme i s rytířem Arnoldem. Odešle Hlavu s Siegfriedem na Spychov a zjistí, že Danuška je vážně nemocná. Další den je však zajat Arnoldovým bratrem, který jej na čestné slovo pustí na svobodu. Danuška ovšem míli před Spychovem umírá. Jurand Siegfrieda propustí poněvadž se nad ním slituje, Siegfried se ale po překročení hranic oběsí. Zbyšek odjíždí do Marlborku, aby vyzval Kuna na souboj, ale ten nemůže, protože mu to velmistr kvůli jeho úřadu nedovolí. Zbyšek se proto vrací a vzplane láskou k Jagience. S tou se poé ožení a má s ní 4 syny. Matěj taktéž odjíždí do Marlborku aby vyzval Kuna, ale ten opět nemůže, protože zastává ještě vyšší úřad a je také mimo Marlborg, místo něj proto bojuje s jeho příbuzným, kterého v souboji zabije. Mezitím dochází ke konfliktu mezi Polským králem Jagellem a novým velmistrem Ulrichem. Dochází k bitvě u Grunwaldu, kde je na hlavu poražena armáda řádu a v které Matěj při souboji na smrt zabije Kuna.

Ukázka z díla: A za chvíli se spolu střetli před tváří německých a polských rytířů. Kuno byl mladší a zručnější, ale Matěj předčil protivníka silou v rukou i nohou tak, že jej mžikem srazil k zemi a kolenem mu přitiskl břicho.
Komturovi zděšením vystoupily oči z důlků.
„Daruj mi život“ zaůpěl a začal vypouštět z úst sliny i pěnu.
„Ne“ odpověděl neúprosný Matěj.
A přiložil miserikord na protivníkův krk, dvakrát bodl a komtur strašlivě zachrčel.

Názor: Kniha je napsána výborným stylem, i když souboje hrdinů jsou zpracovány poněkud kusým stylem.

Hodnocení čtenářského deníku Henryk Sienkiewicz - Křižáci

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. září 2007
  2 450×
  1177 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Henryk Sienkiewicz - Křižáci