Hugo, Viktor - Bídníci

První část knihy popisuje část života dignského biskupa Myriela, přezdívaného Monsignore Lidumil pro své dobré skutky. Tento biskup se rozhodl žít v chudobě; od bohatých bral a chudým dával, co potřebovali. Jeho rukama prošly velké částky peněz, ale jeho ani nenapadlo peníze zpronevěřit, jak to v této době dělala většina církevních hodnostářů. V malém ,skromně zařízeném domku bydlel se svou sestrou a pomocnicí v domácnosti, které ho, stejně jako většina lidí, hluboce ctily.
Jednoho večera zaklepal na dveře jeho příbytku muž, kterého vyhnali ze všech hostinců a domácností. Nikdo s ním nechtěl mít nic společného, protože byl propuštěným trestancem a doposud pracoval na galejích. Biskup se ho ujal a nechal ho u sebe přespat, i přes to, že věděl, že Jean Valjean je bývalý galejník. Jean Valjean se však nedokázal zbavit své násilnické stránky a v noci z biskupova domu utekl se stříbrnými příbory. Když ho četníci chytili a předvedli před biskupa, ten Jeanovi opět pomohl, příbory mu nechal a policii řekl, že mu je věnoval, protože tento muž chce začít žít novým životem. Biskupovo chování Jeana Valjeana velmi udivilo. Dlouho jím zmítaly pochybné myšlenky, ale jestli se z Jeana stal poctivý muž či násilník a zloděj, se dovídáme až později.
Dále je čtenáři představena situace ve Francii v r. 1817 a to situace politická i sociální.
V tomto roce si čtyři mladí Pařížané ztropili žert ze svých milenek, když jim jako slibované překvapení, kterému předcházel výlet do přírody, utekli a zanechali pouze dopis na rozloučenou. Milenky si z toho sice nic nedělaly, ale jedna z nich, Fantina, byla se svým milým v jiném stavu. Byl její první láskou a ona ho hluboce milovala a těžce proto nesla, že nejeví zájem o dítě, o kterém mu několikrát dala napsat.
Fantina si rychle musela odvykat na život v přepychu, když jí její milenec už nevydržoval a začala shánět práci. Vrátila se do svého rodného města. Svou dceru však nemohla vzít s sebou, hlavně kvůli špatné pověsti. Dcerku, nazvanou Cosetta, zanechala u rodiny krčmáře v Montfermeil, kde byly také dvě děvčata, zhruba stejně stará jako Cosetta. Matka se se svým dítětem velmi těžce loučila. Krčmáři musela slíbit platit 7 franků měsíčně na výdaje a výchovu své dcery.
Krčmář Thénardier byl však lakomec, stejně jako jeho žena, která veškerou mateřskou lásku soustředila na své dvě dcery. Cosetta byla vychovávána v bídě a sloužila celé rodině jako služka od první chvíle, kdy se naučila chodit.
Fantina se zatím usadila v městečku Montreuil-sur-Mer, kde pracovala v místní továrně, kterou založil cizinec, který se v tomto městečku jednoho dne objevil a továrnou tak zajistil pracovní příležitosti pro mnoho lidí. tento muž byl později jmenován starostou. Fantina pravidelně platila Thénardierovým, i poté, co zvýšili poplatky na dvojnásobek.
Za čas se však lidé dozvěděli o její nemanželském dítěti a Fantina byla propuštěna z továrny. Následovalo protloukání se životem v bídě. Nemohla opustit město, protože byla dlužna a nikde jí nechtěli zaměstnat. Zdálo se, že z tohoto bludného kruhu už nebude východiska a Fantina se stala děvkou. Její plat ale nestačil na poplatky Thénardierovým a Fantina se stále více zadlužovala.
Když jednou zaútočila na důstojníka, který si z ní tropil žerty, byla předvedena před policejního komisaře a hrozilo jí odnětí svobody na půl roku. Ale starosta Madelaine, který se náhodou vyskytl u jejího zavírání, se jí ujmul a zaplatil za ní všechny její dluhy. Fantina následně onemocněla a bylo zřejmé, že umírá. Velice toužila spatřit svou Cosettu, ale Thénardierovi, kterým bylo několikrát napsáno, ji odmítali vydat pro peníze, které jim děvče vynášelo.
Později se ukáže,že vážený starosta Madelaine je oním Jeanem Valjeanem, který se přeci jenom rozhodl stát lepším. Skrýval však svou totožnost, protože policie po něm pátrala pro oloupení malého chlapce, kterého Jean potkal při odchodu od biskupa. Své pravé jméno se ale rozhodne odhalit, když obviní nevinného člověka Jeanovým jménem a jemu hrozí doživotní galeje. Jean Valjean stojí před velkým rozhodnutím- má se udat a tím očistit svoje svědomí, ale odepsat se před veřejností, nebo má zůstat váženou a ctěnou osobou, ale se svědomím černým až do smrti? Nakonec se rozhodne pro udání a je odsouzen k doživotí.
Mezitím umírá nemocná Fantina žalem, že už nikdy nespatří svou dceru.
Jeanovi se podaří uprchnout, když na lodi Orion, na které je převážen do zajetí, dojde k neštěstí – jeden muž z posádky ztratí rovnováhu a při pádu do moře se stačí zachytit lanoví. Jean se jako jediný odváží riskovat svůj život a muže zachrání. Ale když se Jean vrací zpět do lodi, uklouzne a zřítí se do moře. I přes marné hledání trestancova těla je prohlášen za mrtvého. Jean Valjean se však zachrání a dokáže tak za sebou zahladit stopy.
Po tomto dobrodružství se Jean vydá ke krčmáři Thénardierovi, aby odsud odvedl Cosettu, která musí ve svých 7 letech velmi tvrdě pracovat jako služka Thénardierovy ženy. Po menších nesnázích Cosettu odvádí a usazuje se v Paříži. Za krátkou dobu je mu však v patách opět Javert, posedlý dosažení spravedlnosti pro Jeana Valjeana. Neví jistě, jestli muž, kterého pronásleduje je onen trestanec, ale chce to zjistit a Jeanovo prchání ho v tom jen utvrzuje. Javert ho po honičce v pařížských ulicích sevře do pasti, odkud, jak se zdá, není úniku. Ale Jean využije svých znalostí bývalého galejníka a přeleze vysokou zeď i s malou Cosettou.
Za zdí se setkává s Faucheleventem, kterému kdysi zachránil život, když ho vyprostil ze zapadlého vozu. Fauchelevent je nyní zahradníkem u ženského kláštera Petitit Picpus. Je Jeanovi natolik zavázán, že mu zařídí místo svého pomocníka, když ho vydává za bratra a Cosetta se stane klášterní chovankou. Oba jsou proto na několik let v naprostém bezpečí.
V dalším díle se seznamujeme s Mariem. Tento student práv vyrůstal u dědečka a tety. Matka mu zemřela a jeho otec, poručík v bitvě u Waterloo, měl zakázáno se s ním stýkat pod pohrůžkou vydědění jeho syna. Marius je vychováván v nenávisti ke svému otci, jinak hodnému a vlídnému člověku, který svého syna velice miloval.
Po smrti Mariova otce se o něm dovídá pravdu a mění radikálně své politické přesvědčení. Maje otce za svůj idol. V závěti mu otec nechal vzkaz, aby se odvděčil panu Thénardierovi za záchranu Pontmercyho života u Waterloo.
Když se Mariův dědeček dozví o vnukově lásce k otci, rozzuří se natolik, že Maria vyžene z domu. Ten musí ukončit studium pro nedostatek peněz a pracuje dočasně jako překladatel.
Jednou při procházce Mario potká v Lucemburských zahradách dívku v doprovodu staršího pána, o kterém se domnívá že je její otec a rázem se do ní zamiluje. Dívka není nikdo jiný než Cosetta, která za několik let dospěla ve velmi krásnou mladou ženu. Když si Jean Valjean, neustále doprovázející Cosettu, povšimne jistých náznaků ze strany neznámého mladíka, Cosettou opětovaných, se ze strachu před ztrátou milované dívky rozhodne náhle odstěhovat. Mario je velice nešťastný.
Asi po půl roce je náhoda opět svede dohromady, když Mario díky dírce ve zdi, která odděluje jeho pokoj od Thénardierova, uvidí, jak do vedlejšího bytu přijde Cosetta s Valjeanem, kam jsou zavoláni kvůli dobročinnosti, díky které jsou známi po blízkém okolí. Než se ale Mario odhodlá k nějakému činu, Cosetta i s Valjeanem odjedou v kočáře a mladík nemá peníze na jejich sledování. Díky tomu však vyslechne plány na připravovaný zločin, který chystá jeho soused s bandou zlodějů a vrahů a při němž chtějí oloupit Jeana Valjeana, který přislíbil, že se večer vrátí s větší sumou peněz, aby pomohl Thénardierovým z bídy. Policejní důstojník Javert přislíbí Mariovi pomoc. Podle jeho pokynů má Mario sledovat celou akci dírou v přepážce a ve vhodný okamžik vystřelit z pistole a dát tak policii znamení.
Mario se ten večer při sledování dozví, že jeho ničemný soused je Thénardier, kterému byl tolik zavázán Mariův otec.Váhá tedy, jestli má dát smluvené znamení policii a udat tak muže, který zachránil jeho otci život. Javert, který zatím čeká venku na výstřel je však netrpělivý a vtrhne do bytu i bez znamení. Bandu překvapí uprostřed akce. Při zatýkání zlodějů ale uteče oběť přepadení, Valjean. Je docela pochopitelné, že se nechce setkat s Javertem. Svým útěkem tak bere Mariovi poslední šanci najít jeho milovanou Cosettu a ten upadá do bídy a dluhů, pro samé soužení neschopen se soustředit na práci.
Z jeho soužení mu pomůže Eponina, Thénardierova dcera, která nalezla Cosettin dům a spravila o tom Maria. Tak se díky Eponině začali scházet dva milenci v zahradě domu ulice Plumet. Jan Valjean o tom všem neměl ani tušení a žil proto v domnění, že jeho malou Cosettu mu už nikdo nevezme. Eponina pomůže tomuto páru ještě jednou, když odradí tlupu zlodějů vedenou Thénardierem, kterého zatím pustili pro nedostatek důkazů, od vyloupení domku v ulici Plumet.
Dvěma milencům nechybí nic ke štěstí, ale náhle je vážně ohroženo, když se Valjean rozhodne narychlo odcestovat i s Cosettou do Anglie, protože má podezření, že Javert je mu opět v patách. Zoufalý Marius jde za dědečkem, aby dostal povolení ke svatbě, ale nedopatřením se spolu opět pohádají a Marius odchází rozzloben z rodinného domu. Dědeček se opět velice trápí pro svého vnuka, ale hrdost mu to nedovolí dát najevo.
Mario jde do ulice Plumet, aby vše sdělil Cosettě, ale dům nachází opuštěný a bez jediného vzkazu. Domnívá se, že se již odstěhovali a propadá novému zoufalství. Ve svém neštěstí se připojuje k Přátelům abecedy ( Přátelé lidu ) a hájí s nimi barikádu, která vznikla při vzbouření lidu proti vládě.
Zde se objevuje mladík, který mu zachrání život, když si sám nechá prostřelit ruku, aby jeho samého nezranila. Později se ukáže, že mladíkem byla Eponina, která na následky několika dalších zranění umírá. Ještě před smrtí mu ale vyzná lásku a předá dopis od Cosetty, napsaný ještě před jejím odstěhováním. Je v něm její nynější adresa – zatím se přestěhovali jen o pár bloků dál. Marius napíše odpověď, ve které jí sděluje že zemře, protože se nemohou vzít a on už nechce žít. Dopis pošle po malém Gavrochovi, synovi Thénardiera, kterého tak chce zachránit před jistou smrtí na barikádě.
Zatím se Valjean dozví obsah dopisu, který psala Cosetta Mariovi a pochopí, že musí přenechat Cosettinu lásku jemu. Gavroche, pospíchající zpátky na barikádu, dopis od Maria chvatně odevzdá Valjeanovi, který se vydává za domovníka. Po jeho přečtení se Valjean vydává na barikádu, aniž by přesně věděl, proč to dělá – vždyť Mariova smrt by mu přinesla jen užitek, když by se k němu Cosetta opět vrátila! Přesto se tam vypraví. Na barikádě potkává Javerta, zajatce povstalců. Zachrání mu život, když při Javertově popravě vystřelí do vzduchu a Javerta pustí na svobodu.
Po několika hodinovém bránění je barikáda dobyta vojskem a všichni povstalci zabiti. Gavroche je zastřelen při sbírání střel pro povstalce od mrtvých vojáků. Jeho zásluhou vydržela barikáda ještě o něco déle.
Zachrání se pouze Jean Valjean s raněným Mariem v náručí, když uprchne stokou. Po dlouhých hodinách bezmocného bloudění nekonečnými kilometry pařížských stok narazí na mříž přehrazující východ. U ní potká Thénardiera, který se zde schovává před policií čekající venku. Thénardier Valjeana nepoznává a za peníze mu odemkne stoku, když si myslí, že Mario byl zavražděn a Valjean je jeho vrah. Ostatně ví, že na druhé straně mříže čeká policie.
Jean vyjde ze stoky, kde číhá policista, Javert. Okamžitě ho zatkne, ale na Valjeanovu prosbu s ním zajede do domu Mariova dědečka, kde o něj bude dobře postaráno. Ještě zajedou k Valjeanovi domů, aby se mohl rozloučit s Cosettou. Zatímco je Valjean uvnitř, Javert však odejde a Valjeana neudá.
Tento čin se však natolik lišil od jeho přesvědčení, že krátce nato spáchal sebevraždu
Mario je několik měsíců nemocen, ale nakonec se uzdraví. Po celou dobu jeho nemoci ho navštěvuje Cosetta s Valjeanem a když se Mario probere, zasnoubí se.
Krátce po svatbě odhaluje Valjean Mariovi svou pravou totožnost i minulost galejníka. Marius jej navíc považuje za vraha Javerta a za zloděje Madelainova majetku a proto ho zavrhuje a zakáže Cosettě se s Valjeanem stýkat.
To Valjeana ničí, atak, neschopen bez Cosetty žít, umírá steskem. Mario se pravdu o Valjeanovi dozví náhodou od Thénardiera, který chce sice Valjeanovi jen uškodit, ale přitom mu velice pomohl. Jakmile se Marius dozví, že ho zachránil právě Jean Valjean a že není ani vrahem, ani zlodějem, protože Madelaine a Valjean jsou jedna a tatáž osoba, utíká s Cosettou za Valjeanem. Přijdou však příliš pozdě. Jean, sice stále živý, ale utrápený ztrátou Cosetty, jim zemře v náručí, nyní však šťasten, že je mu odpuštěno a že Cosettu opět vidí.

 

Hodnocení čtenářského deníku Hugo, Viktor - Bídníci

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  19. červenec 2007
  5 960×
  2055 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Hugo, Viktor - Bídníci