Scott, Walter - Ivanhoe

Postavy:
· Ivanhoe
· Richard Lví Srdce
· lady Rowena
· Sas Cedrik
· Athelstane
· Brian de Bois-Guilbert
· Maurice de Bracy
· Reginald Front-de-Boeuf
· Wamba
· Gurth
· Izák
· Rebeka
· Locksley
· velmistr templářů Lucas de Beaumanoir

Albatros, Praha 1989
Překlad: Jaroslav Kraus
Ilustrace: M. Lix, Adrien Narie, Riou a H. Scott
Náklad: 94 000
Počet stran: 460
4. vydání

Děj knihy se odehrává v Anglii ve 12. století. V zemi vládne král Richard Lví Srdce. Ten se však účastní Třetí křížové výpravy do Svaté země a správu země převzal jeho bratr Jan. Není však tak oblíbený, jako Richard. Rád by však svou moc udržel trvale a snaží se Richardův návrat co nejvíce pozdržet.
Šašek Wamba a pasák sviní Gurth, dva poddaní sasského šlechtice Cedrika, se vrací večer lesem domů. Setkají se s družinou Normanů, které dělá průvodce převor blízkého kláštera Aymer. Normané se ptají na cestu k Cedrikovu sídlu. Sluhové nejsou potěšeni tímto záměrem a proto jim poradí, aby se vydali opačným směrem. Po příchodu do hradu jsou nemile překvapeni, když uvidí Normany sedět u stolu. Ty zde dovedl neznámý poutník, jenž rovněž mířil na Cedrikovo sídlo. Cedrik Normany ze srdce nenávidí, přesto jim však nabízí jídlo a nechává je přenocovat na svém sídle, neboť mu tak velí anglosaská tradice. Členem družiny Normanů je i templářský rytíř Brian de Bois-Guilbert, který se právě vrací ze Svaté země. Ten, i když je pouze hostem, si začíná velmi všímat Cedrikovy schovanky lady Roweny, a až po důrazném napomenutí a odchodu této dámy se začíná znovu slušně chovat. Cedrik je značně rozzloben. Rád by totiž provdal Rowenu za svého přítele Athelstana, čímž by upevnil moc Anglosasů. Vždyť i svého syna Wilfreda z Ivanhoe vyhnal z domu, protože se do Roweny zamiloval. Hostem Cedrika je rovněž žid Izák. Jako žid se stává terčem posměchu Bois-Guilberta a protože je bohatý, usiluje templář o jeho peníze. Záchranou pro žida je tajemný poutník, který druhého dne vyvede žida z hradu ven. Ten svým bystrým okem zpozoruje, že poutník je převlečený rytíř. Není nevděčný a nabízí mu koně a brnění. Poté se oba rozloučí a vydají se svými směry.
Za několik dní pořádá ve městě Ashby princ Jan rytířské zápasy, jež mají pozvednout jeho oblíbenost u prostého obyvatelstva. První den se má utkat jeho pět rytířů s kýmkoli, kdo se odváží je vyzvat na souboj. Mezi rytíři prince Jana je i Bois-Guilbert, dále jsou zde princovi přátelé Malvoisin a Front-de-Boeuf. Vyzyvatelé jsou vždy jasně poraženi a diváci v tribunách, mezi nimiž je i Cedrik s Rowenou, dále také žid Izák se svou dcerou Rebekou, se začínají nudit. Náhle však do kolbiště přijíždí neznámý rytíř. Na štítu má nápis VYDĚDĚNÝ a jako soupeře si volí toho nejtěžšího - Bois-Guilberta. Boj mezi nimi je napínavý, diváci poznávají, že se jedná o rovnocenné soupeře. Nakonec však vyhrává Vyděděný rytíř a stává se vítězem prvního dne, a tudíž musí rozhodnout o královně lásky a krásy. Zvolí Rowenu. Princ Jan jej vyzve, aby odhalil svou tvář. Ten odmítá a přeje si zůstat nikým nepoznán.
Dalšího dne se koná druhá část turnaje, velká bitva mezi všemi rytíři. Proti sobě nastupují dvě skupiny, čítající asi 50 mužů. Jedna je vedena templářem a druhá Vyděděným rytířem. Když už vypadá, že Vyděděný rytíř bude poražen, přispěchá mu na pomoc nová tajemná osoba - Černý rytíř. Ten se podle soudu prince Jana má stát vítězem druhého dne. Není však nikde k nalezení a tak se vítězem znovu stává Vyděděný rytíř. Ten je však těžce raněn a padá u Roweniných nohou do bezvědomí. Jeho totožnost je prozrazena. Je to Ivanhoe.
Cedrik se o raněného Ivanhoa odmítá starat a péči o něj přebírá Židova dcera Rebeka. Ta má, stejně jako mnoho židovských dívek té doby, velké znalosti v oblasti medicíny. Spolu s otcem nakládají raněného Ivanhoa na nosítka a vydávají se s ním na cestu. Při převozu raněného zastihne Žida noc a všichni najatí služebníci utečou. Náhodou jede kolem Sas Cedrik se svou družinou. Izák s Rebekou se uchýlí pod jeho ochranu. Náhle jsou však všichni přepadeni Mauricem de Braceym. Ten je převáží do hradu rytíře Reginalda Front-de-Boeufa. Šašku Wambovi se však podaří uprchnout a společně s Gurthem se vydají hledat pomoc. Tu najdou v Lockslyovi, zbojníkovi ze Sherwoodského lesa. S pomocí jeho lidí obklíčí hrad. Přidává se k nim i Černý rytíř. De Bracy se zatím v hradě snaží získat srdce lady Roweny. Templář, který se nemůže nezúčastnit žádné lotroviny zase dělá návrhy Rebece. Zatímco se templář a de Bracy zdržují s dámami, mučí majitel hradu, Front-de-Boeuf, ve sklepení žida Izáka, aby z něj dostal všechny jeho peníze. Ve věži hradu je však také zavřena Ulrika, poslední potomek původních sasských majitelů hradu. Ta se setkává se zajatým Cedrikem a chce mu dokázat, že nenávidí Normany, protože vyvraždili její rodinu a zmocnili se hradu. Proto zapaluje hrad a v jeho plamech sama umírá. Je rozpoutána bitva mezi dobyvateli hradu a jeho osadníky. Po úspěšné zteči je hrad dobyt. Černý rytíř vynáší z hradu Ivanhoea. Front de Bouf je smrtelně raněn a z hořícího hradu, se již živ nedostane. Maurice de Bracy je zajat. Mezitím se vydá Černý rytíř spolu s Šaškem Wambou na cestu, během níž jsou přepadeni kancléřem prince Jana - Waldemarem Fitzursem. Toho zabijí na pomoc přivolaní Locksleyho lidé a Černý rytíř se jim dává konečně poznat. Je Richard Lví Srdce, pravý král Anglie.
Jediný, komu se z hradu podaří uniknout, je templář. Při svém úniku unáší Rebeku, a prchá s ní do kláštera v Templestowe, které si za své sídlo zvolili templáři. I když templáři mají zakázáno žít s ženami, navíc Rebeka je židovka a pro křesťany je nemožné žít s lidmi tohoto vyznání, Bois-Guilbert se neobává, že by mu za porušení předpisu hrozil trest. Sám totiž patřil mezi důležité templářské bojovníky. Ve Svaté zemi skolil tři sta Saracénů a to se jen tak každému nepovedlo. Po příjezdu do kláštera jej však čeká nemilé překvapení. V klášteře se v té době nachází velmistr Lucas de Beaumanoir. Tento muž se ještě snaží o nápravu zkažených mravů příslušníků řádu. Když zjišťuje, že se v klášteře nachází židovka, zajme ji. Protože však nechce ztratit významného rytíře, snaží se všechnu vinu shodit na Rebeku. Uspořádá nad ní soud pro čarodějnictví, díky kterému měla poblouznit templáře. Bois-Guilbert ji přesvědčuje, aby s ním uprchla do Svaté země. Rebeka odmítá, přestože je odsouzena k smrti. Zůstává jí však poslední naděje. Tou je rytířský souboj mezi Bois-Guilbertem a rytířem, který by byl ochoten hájit její čest. Ten se však musí dostavit na souboj do tří dnů. Rebeka proto píše vzkaz Ivanhoovi. Ten, i když není ještě zcela zdráv, se vydává neprodleně do kláštera. V souboji vítězí a Brian de Bois-Guilbert padá mrtev k zemi. Do kláštera přijíždí král Richard Lví Srdce. Ten se ujímá znovu vlády nad Anglií a usmiřuje se s bratrem Janem. Rovněž Ivanhoe se usmiřuje se svým otcem Cedrikem. Athelstane se vzdává nároku na Rowenu a tak se může konat svatba Roweny s Ivanhoem.

Walter Scott

Walter Scott se narodil v rodině edinburského advokáta. V útlém dětství vážně onemocněl, a jelikož sychravé a mlhavé podnebí Edinburghu jeho zdraví nijak neprospívalo, posílali ho rodiče často k dědečkovi na venkov. Malý chlapec jako by se tu octl v pravém ráji: lesíky, háje, chlumy, zelená pastviska s chundelatými ovečkami a všechny ty čarovné půvaby pomezí Anglie a Skotska, kde se v Scottově dětství ještě rozléhaly písně pastevců a kde žili lidé, kteří dosud hrdě vzpomínali na slavnou a pohnutou minulost země. Chlapec se brzy dověděl, že Skotsko bylo kdysi samostatným královstvím a že Angličané na počátku 18. století potlačili skotskou samostatnost a rozrušili osobité skotské zřízení, organizované ještě podle starých rodů. Byl vnímavý a babiččina i maminčina vyprávění jejdojímala a brzy v něm zažehla jeho celoživotní lásku - lásku k líčení starých zvyků a obyčejů, k minulosti rodné země.
Dalo by se říci, že v Scottově době chlapci vyspívali dříve než dnes, neboť již v osmi letech se hochu dostávalo středoškolského vzdělání a velmi záhy začínal pod matčiným vedením s nadšením číst Shakespeara a Homéra. stal se vášnivým čtenářem. Ale stejně brzy začal otec Scotta připravovat na jeho celoživotní kariéru. Walter se měl stát právníkem a již od šestnácti let jej otec připoutal k pernému učení ve své kanceláři. Po studiích v Edinburghu se Scott skutečně stal advokátem. Čas strávený studiemi nebyl ztracený, protože anglické právo vychází ze staré tradice a Scott se tak dopodrobna seznámil nejen s faktickými dějinami Skotska a angloskotského pomezí, ale dobře pronikl i cítěním, životními radostmi a stesky svých předků. Dějiny pro něho neznamenaly pouze přehled králů, viděl v nich napínavý příběh skotského lidu. Poznával jeho prostotu i velikost a dal se okouzlit jímavou krásou lidového umění. Stal se horlivým sběratelem skotských balad a lidových písní. Dík jeho zanícené a obětavé práci se uchoval Skotům celý poklad jejich lidové tvorby. Původní motivy začal Scott volně zpracovávat ve svých prvních výpravných básních. Jeho básnická tvorba se velmi líbila, ale oslnivé hvězdy romantismu, básníci Byron a Shelly, jeho slávu začas zastínily. Scott využíval svých nepřeberných znalostí, které načerpal při studiu skotských dějin, a zkusil štěstí coby historický romanopisec. První historický román Waverly (1814), který vypráví o skotském povstání proti anglickému královskému rodu v 18. století, dobyl autorovi obrovský úspěch. Od té doby vycházel ze Scottova pera každoročně jeden nebo i více románů. Jeho tvůrčí úsilí vybičovala ještě jedna nešťastná životní událost. Scott byl společníkem velké nakladatelské firmy, která roku 1826 zkrachovala. Cítil morální povinnost vyrovnat se s věřiteli. A skutečně se ze všech sil snažil svému čestnému předsevzetí dostát; s nadlidským vypětím sil chrlil na svém starobylém sídle v Abbotsfordu román za románem. Vyčerpávající práce však vážně podlomila jeho zdraví. Těžkou chorobu již neodvrátila ani cesta do Itálie. zemřel záhy po návratu do vlasti, 21. září 1832.
Svým dílem se stal Walter Scott v pravém slova smyslu zakladatelem historického románu. Nebyl sice první, kdo se v Anglii pokusil o umělecké ztvárnění minulosti, avšak okouzloval čtenáře jedinečným a vskutku novým uměním vyvolávat překvapivě věrohodnou atmosféru minulých dob. Jeho romány nebyly nekonečnými výčty suchých historických faktů, ale žili tu, dýchali, bojovali, smáli se a trpěli skuteční lidé.

Hodnocení čtenářského deníku Scott, Walter - Ivanhoe

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. duben 2008
  3 399×
  1673 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Scott, Walter - Ivanhoe