Süleyman I. Nádherný

Zuřila světová válka, Východ bojoval proti Západu a Islám se střetl s křesťanstvím. Světu vládli jedni z největších panovníků všech dob jako např. Karel V.,František I., Jindřich VIII. Na druhé straně stál Vládce vládců světa, východu i západu - Süleyman I. Jeho říše oplývala všemožnými božskými dary, byla bohatá zlatem, loděmi, lidem a poslušností. Klid v říši byl také ovlivněn Süleymanovou dlouhou vládou, na trůnu seděl 46 let.
Süleymanovi předkové pocházeli již z 10. století z Turkestánu, odtud se dostávali do Íránu i do Iráku a na konci 11. století se objevují v byzantské Anatolii. Od roku 1352 začali pronikat na Balkán. Z nového hlavního města Edirny v Trácii se snadno dostávali přes Makedonii k Jaderskému moři a na sever až k Dunaji. Papežové proti nim posílali Křižácké výpravy, až roku 1453 nakonec padla Konstantinopol. Mehmed Dobyvatel - Süleymanův pradědeček, vyhlásil „ svatou válku “, jejímž oficiálním cílem mělo být celosvětové nastolení Islámu, ale bližší mu bylo získat nová území. Dobyl Srbsko, Bosnu, Řecko, Albánii, Moldávii, Transylvánii, Krym, Dalmácii a Chorvatsko. Dalšímu tureckému postupu – do Itálie zabránila Mehmedova smrt roku 1481.
Po jeho smrti začal závod o moc z důvodu zavedení zákona (který zavedl právě Mehmed), že se panovníkem stane ten, kdo se jím první prohlásí. Proto se sultánova smrt udržovala v tajnosti do té doby, než na trůn usedl následník – v tomto případě Mehmedův syn Bajezid II. Ale jeho vlastní potomek Selim Krutý ho sesadil. Přídomek Krutý si získal tím, že zavraždil svého otce, 2 bratry, mnoho bratranců a příbuzných. Také si podrobil Ismáílovu říši, Egypt, Sýrii a tím rozlohu své říše zdvojnásobil.
Süleyman se narodil roku 1494 v Trebizondu na břehu Černého moře. Poté Selim odvezl mladého Süleymana na Krym, kde žila jeho matka Hafsa, která pocházela z rodu krymských tatarských chánů. Odtud se s matkou přesunul do Manisy u Egejského moře. Vládl zde jako místodržící od roku 1512. V Manise ho r. 1520 zastihla zpráva o Selimově smrti. Süleyman se tudíž stal vládcem obrovské říše a pánem nejen Turků, Řeků, Arménů, muslimů, ale také křesťanů či židů, kteří mohli praktikovat své náboženství, zvyky i zákony.
Dne 30.září stanul ve svatyni Eyüp, kde byl pod přísahou na Osmanův meč prohlášen sultánem. Jeho jméno se tisklo na nové mince. Okamžitě si získal uznání jako citlivý a spravedlivý vládce. Krutě potlačil pašovu revoltu v Sýrii a vydal se dobývat západní země. Na jaře 1521 poprvé zamířil do Evropy a podrobil si Bělehrad. V létě příštího roku získal Rhodos (město křesťanského světa), především tamní pevnost Johanitů. Süleyman si získal velký obdiv jelikož prostým obyvatelům nechal na odchod z města ještě 3 roky. V dubnu roku 1526 zamířil do Maďarska a dalším krokem měl být útok na Rakousko – především na Vídeň, avšak ta se ubránila.
Süleyman trávil mnoho času v paláci v Topkapi, podroboval si nová území, a přesto se choval šlechetně. Nechal sepsat mnoho nových zákonů a po dlouhých letech nastolil v říši pořádek. Süleyman sice strávil většinu svého panování ve válce, ale osmanské říši tím zajistil mír, tzv. Pax Ottomanica. Populace se rozrůstala, obchod rozkvétal a řemeslům se dařilo. Osmanský lid žil v klidu. Podrobování nových území rozšiřovalo počet obyvatel osmanské říše. Avšak byly ojedinělé situace jako například křesťanští velkovezírové a státní úředníci pocházející z křesťanských oblastí. Osmani si vybírali nejzdatnější mladé hochy, které pak v Turecku čekalo sedm let tvrdého výcviku. Nejšikovnější sportovci byli vybírání do janičářských oddílů.
Největší životní tragédii Süleymanovi způsobila jeho ruská manželka Roxelana. Měla na něj neobyčejný vliv. Toužila zajistit následnictví svému synovi, proto se nejprve zbavila velkovezíra Ibrahima – nejbližšího Süleymanova rádce a přítele a poté Süleymanova prvorozeného syna Mustafy.
Ve věku 72 let zbývalo Süleymanovi splnit tři úkoly: dostavět vlastní mešitu, zrekonstruovat dávné akvadukty a konečně dobýt Vídeň. Jenomže svět se od jeho první výpravy k Dunaji změnil. Osmanská říše tedy začala stagnovat. Přesto se 1. května 1566 Süleyman ještě jednou vydal k Dunaji, ale před Szigetvárem (Maďarsko) náhle zemřel. Následníkem trůnu byl prohlášen jeho syn Selim.

Hodnocení čtenářského deníku Süleyman I. Nádherný

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  10. květen 2008
  2 841×
  651 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Süleyman I. Nádherný