Periodizace: raný (476 - zánik Západořímské říše – 1200)
vrcholný (1200 – 1500)
pozdní (1500 – 1600)
Obecná charakteristika raného středověku:
- pevnější státní útvary
- zemědělský charakter společnosti (dvojpolní sys.-úhor, osetá půda- později převaha trojpolní sys. ozim, jař, úhor)
- raně středověké vesnice
- hierarchické uspořádání středověké společnosti:
a) světská společnost:
- panovník
- členové vojenské družiny (odměňováni za zásluhy propůjčením půdy, později dědičná držba půdy=léno, feudum…leníci, feudálové)
- šlechta (dědiční vlastníci půdy = dominikál) - vyšší šlechta (panstvo) - hrady
- nižší šlechta (zemané, vladykové) - tvrze
- poddaní (rustikál) – nesvobodní = nevolníci
· renta v úkonech – robota, v naturáliích (např. desátky), v penězích (daně)
b) církevní organizace:
křesťanství – víra v jednoho boha, Desatero Božích přikázání, Bible-Písmo svaté, Ježíš Kristus
papež, arcibiskupství, biskupství, děkanství, farnost, kláštery (řeholníci, opat, abatyše)
1054 - velké schizma (rozluka církve)
západní – katolická církev, římský papež, latina
východní – pravoslavná, patriarcha, řečtina či slovanština
Stěhování národů 2.-6. století
- příčiny: změny klimatu (chladnější)
vpád Hunů z mongolských stepí do Evropy => posuny kmenových svazů z V na Z, hl. Germánů a Slovanů
- germánské kmeny: Vizigóti, Ostrogóti, Vandalové, Langobardi, Frankové, Burgundi, Anglové, Sasové, Jutové
v 6.-7.st. vytvářely barbarské státy (Ostrogótská říše, Langobardská říše, Vizigótská říše, Vandalská říše, Burgundská říše, Franská ř, Anglosaská říše)
- slovanské kmeny: východní Slované – Rusové, Bělorusové, Ukrajinci
západní Slované – Poláci, Lužičtí Srbové, Češi, Slováci
jižní Slované – Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři, Makedonci
Franská říše
- nejstarší, nejpevnější z barbarských států
- 6.st. sjednotil říši král Chlodovík, poč. 7.st. výboje krále Dagoberta
- roste moc správců dvora = majordomové
- Karel Martel (zakladatel dynastie Karlovců) odrazil útok Arabů r.732 u Poitiers
- Karel I. Veliký - krutý dobyvatel, vojenská tažení do Itálie, téměř zdvojnásobil říši:
od řeky Ebro a Pyrenejí až k dánské hranici, od Atlantiku k Šumavě a Podunají
- reforma státní správy – hrabství, na obranu hranic zřídil marky
- r.800 papežem korunován na císaře (považoval se za hlavu veškeré křesťanské obce)
- rozvoj „karolinské renesance“ – nové písmo –karolinská minuskule (z ní v renesanci vznikla latinka)
- rozsáhlá říše byla nepevná – r.843 rozdělení verdunskou smlouvou mezi 3 Karlovy syny:
západofranská říše (Francie) – Karel holý
východofranská říše (Německo) – Ludvík Němec
Lotharingie (sev. Itálie, Burgundsko, Lotrinsko) – Lothar - zanikla
Byzantská říše
- bývalá řecká kolonie Byzantion, vznik r.395 z východní části říše římské
- literární, kulturní a státní jazyk – řečtina
- hospodářská centra – města – Konstantinopolis - osada přebudována Konstantinem I. Velikým (dnes Istanbul, Cařihrad)
- vláda císaře Justiniána I.: - vrcholný rozkvět říše
- výboje do Středomoří: dobyta sev. Afrika s Egyptem, vých. Pobřeží Středozemního moře, část Apeninského poloostrova, již. část Pyrenejí
- centralistický stát s neomezenou mocí panovníka
- daňová reforma: zvýšení daní - lidové povstání Niká (= Zvítězíš) r. 532 – potlačeno
- 1. zákoník – Corpus iuris civilis
- r. 529 uzavřeny všechny pohanské školy (i Platónova Akademie)
- spojena moc církve a státu = césaropapismus (neomezená vláda císaře – je i hlavou církve)
- 8.st. – útoky turkotatarských kmenů
- obrazoborecké hnutí (ikonoklasmus) – proti uctívání svatých obrazů (asi vliv islámu)
- v 11.st poraženi seldžuckými Turky
- byzantská kultura:
- osobitý byzantský sloh: prvky antické - krychlová stavba + orientální – kopule
- chrám Hagia Sofia (Boží Moudrosti), ikony
Arabská říše
- Arabský poloostrov, nedostatek zemědělské půdy – kočovníci, beduíni
- Kmenové zřízení - semitské kmeny Arabů – nutnost sjednotit arabské kmeny prostřednictvím nového náboženství – islám - zakladatel Mohamed
- víra v existenci jediného boha – Alláha
- úplná oddanost, právo šířit novou víru mečem (svatá válka = džihád) proti nevěřícím
- Mohamedovi stoupenci – muslimové, posvátná kniha Korán
- opozice proti Mohamedovi (nedůvěra bohaté aristokracie) – Mohamedův útěk z Mekky do Medíny 622 = hidžra (tj.vystěhování) = počátek muslimského letopočtu
- v Medíně vznik 1.muslimské obce, Mohamed v čele, s armádou vítězný návrat do Mekky (dobyta 630)
- Mohamedovi nástupci – chálífové
- dokončeno sjednocení Arabského poloostrova, výbojné války + šíření islámu
- ovládli východní Středomoří, rozsah: od Atlantského oceánu až po čínské hranice, od Arabského zálivu po Černé moře
- nové sídlo Bagdád
- chálíf Hárún ar – Rašíd (součastník Karla Velikého), státní reformy
- rozpad říše od 10.st. na samostatné státy (chálífáty, emiráty)
- zánik arabské říše v 11.st. vpádem seldžuckých Turků
- arabská (muslimská) kultura:
- lékařství (složité operace, využití optiky)
- pěstování nových plodin (broskev, meruňka, pomerančovník, citroník, datlová palma, vinná réva, moruše, oliva
- literatura (pohádky Tisíce a jedné noci)
- osobitý arabský sloh (mešita - islámská svatyně i středisko vzdělanosti, štíhlé věže minarety)
Normané (Vikingové, Varjagové)
- území Skandinávského poloostrova, zdatní mořeplavci, dobré lodi (otevřené bez palub, plavba proti proudu řek)
- nepříznivé klimatické podmínky – málo orné půdy – loupeživé výpravy
- 8.st. expanze a ohrožování evropských států, 3 směry:
- a) objevné plavby na západ na západoatlantská souostroví (převážně kmeny norské):
- r.870 osídlení Islandu, v 10.st. osídlení Grónska, r.1000 se dostali na břehy Severní Ameriky
- b) expanze do Evropy (převážně kmeny dánské):
Francie
- 911 smlouva s králem Karlem III. Prosťáčkem – získali s. část Francie jako léno (dodnes Normandie)
- 987 francouzský král Hugo Kapet získal území mezi Seinou a Loirou = jádro jednotné F (proti Norm.)
Anglie
- konec 9.st. sjednocení před nájezdy dánských Normanů
- expanze zastaveny 878 u Edingtonu anglosaským králem Alfrédem Velikým – základ anglického státu
- invaze francouzských Normanů – 1066 v bitvě u Hastingsu (poražen poslední anglosaský vládce Harald)
- normanský vévoda Vilém I. Dobyvatel anglickým králem
- konfiskace půdy anglosaské šlechty – přidělena normanským velmožům, 200 let neshody mezi obyv.
- království rozděleno na hrabství, dohled úředníků (šerifů)
Království sicilské
- kolem r. 1040 Normané pronikli do Středozemního moře, dobyli Sicílii a jižní Itálii
Svatá říše římská národa německého
- rozdrobenost (drobná území a státy) – nejvlivnější Bavorsko, Sasko, Švábsko
- 10.st. – zakladatel říše saský vévoda Jindřich I. Ptáčník
- nástupce syn Otto I. – německý král, později i římským císařem (název „říše římská“)
- 955 poraženi Maďaři v bitvě na řece Lechu za pomoci českého vojska Boleslava I.
- rozkvět kultury – ottónská renesance
- Otto II. – sňatek s byzantskou princeznou = vliv byzantské vzdělanosti
- dynastie sálská – po vymření Ottonů - Jindřich IV. - Boj o investituru - střetnutí s papežem s Řehořem VII.
- spor o dosazování církevních hodnostářů
- pomoc českého krále Vratislava II. – za to 1158 českým králem
- pokořující pouť k papežovi do Canossy (1077)
- spory pokračovaly až do roku 1122 – konkordát wormský (smlouva církve a státu) – volba biskupů církví (sborem kardinálů) + králova přítomnost (potvrzoval jen držbu majetku)
28. prosinec 2012
11 393×
956 slov
ZA TYTO REFERÁTY DOSTANU POCHVALY DO ŽK A TAKY JEDNIČKY.DĚKUJI STE NEJLEPŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ