Raný středověk

Periodizace: raný (476 - zánik Západořímské říše – 1200)
vrcholný (1200 – 1500)
pozdní (1500 – 1600)

Obecná charakteristika raného středověku:
- pevnější státní útvary
- zemědělský charakter společnosti (dvojpolní sys.-úhor, osetá půda- později převaha trojpolní sys. ozim, jař, úhor)
- raně středověké vesnice
- hierarchické uspořádání středověké společnosti:
a) světská společnost:
- panovník
- členové vojenské družiny (odměňováni za zásluhy propůjčením půdy, později dědičná držba půdy=léno, feudum…leníci, feudálové)
- šlechta (dědiční vlastníci půdy = dominikál) - vyšší šlechta (panstvo) - hrady
- nižší šlechta (zemané, vladykové) - tvrze
- poddaní (rustikál) – nesvobodní = nevolníci
· renta v úkonech – robota, v naturáliích (např. desátky), v penězích (daně)
b) církevní organizace:
křesťanství – víra v jednoho boha, Desatero Božích přikázání, Bible-Písmo svaté, Ježíš Kristus
papež, arcibiskupství, biskupství, děkanství, farnost, kláštery (řeholníci, opat, abatyše)

1054 - velké schizma (rozluka církve)
západní – katolická církev, římský papež, latina
východní – pravoslavná, patriarcha, řečtina či slovanština

Stěhování národů 2.-6. století
- příčiny: změny klimatu (chladnější)
vpád Hunů z mongolských stepí do Evropy => posuny kmenových svazů z V na Z, hl. Germánů a Slovanů
- germánské kmeny: Vizigóti, Ostrogóti, Vandalové, Langobardi, Frankové, Burgundi, Anglové, Sasové, Jutové
v 6.-7.st. vytvářely barbarské státy (Ostrogótská říše, Langobardská říše, Vizigótská říše, Vandalská říše, Burgundská říše, Franská ř, Anglosaská říše)
- slovanské kmeny: východní Slované – Rusové, Bělorusové, Ukrajinci
západní Slované – Poláci, Lužičtí Srbové, Češi, Slováci
jižní Slované – Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři, Makedonci

Franská říše
- nejstarší, nejpevnější z barbarských států
- 6.st. sjednotil říši král Chlodovík, poč. 7.st. výboje krále Dagoberta
- roste moc správců dvora = majordomové
- Karel Martel (zakladatel dynastie Karlovců) odrazil útok Arabů r.732 u Poitiers
- Karel I. Veliký - krutý dobyvatel, vojenská tažení do Itálie, téměř zdvojnásobil říši:
od řeky Ebro a Pyrenejí až k dánské hranici, od Atlantiku k Šumavě a Podunají
- reforma státní správy – hrabství, na obranu hranic zřídil marky
- r.800 papežem korunován na císaře (považoval se za hlavu veškeré křesťanské obce)
- rozvoj „karolinské renesance“ – nové písmo –karolinská minuskule (z ní v renesanci vznikla latinka)
- rozsáhlá říše byla nepevná – r.843 rozdělení verdunskou smlouvou mezi 3 Karlovy syny:
západofranská říše (Francie) – Karel holý
východofranská říše (Německo) – Ludvík Němec
Lotharingie (sev. Itálie, Burgundsko, Lotrinsko) – Lothar - zanikla

Byzantská říše
- bývalá řecká kolonie Byzantion, vznik r.395 z východní části říše římské
- literární, kulturní a státní jazyk – řečtina
- hospodářská centra – města – Konstantinopolis - osada přebudována Konstantinem I. Velikým (dnes Istanbul, Cařihrad)
- vláda císaře Justiniána I.: - vrcholný rozkvět říše
- výboje do Středomoří: dobyta sev. Afrika s Egyptem, vých. Pobřeží Středozemního moře, část Apeninského poloostrova, již. část Pyrenejí
- centralistický stát s neomezenou mocí panovníka
- daňová reforma: zvýšení daní - lidové povstání Niká (= Zvítězíš) r. 532 – potlačeno
- 1. zákoník – Corpus iuris civilis
- r. 529 uzavřeny všechny pohanské školy (i Platónova Akademie)
- spojena moc církve a státu = césaropapismus (neomezená vláda císaře – je i hlavou církve)
- 8.st. – útoky turkotatarských kmenů
- obrazoborecké hnutí (ikonoklasmus) – proti uctívání svatých obrazů (asi vliv islámu)
- v 11.st poraženi seldžuckými Turky
- byzantská kultura:
- osobitý byzantský sloh: prvky antické - krychlová stavba + orientální – kopule
- chrám Hagia Sofia (Boží Moudrosti), ikony

Arabská říše
- Arabský poloostrov, nedostatek zemědělské půdy – kočovníci, beduíni
- Kmenové zřízení - semitské kmeny Arabů – nutnost sjednotit arabské kmeny prostřednictvím nového náboženství – islám - zakladatel Mohamed
- víra v existenci jediného boha – Alláha
- úplná oddanost, právo šířit novou víru mečem (svatá válka = džihád) proti nevěřícím
- Mohamedovi stoupenci – muslimové, posvátná kniha Korán
- opozice proti Mohamedovi (nedůvěra bohaté aristokracie) – Mohamedův útěk z Mekky do Medíny 622 = hidžra (tj.vystěhování) = počátek muslimského letopočtu
- v Medíně vznik 1.muslimské obce, Mohamed v čele, s armádou vítězný návrat do Mekky (dobyta 630)
- Mohamedovi nástupci – chálífové
- dokončeno sjednocení Arabského poloostrova, výbojné války + šíření islámu
- ovládli východní Středomoří, rozsah: od Atlantského oceánu až po čínské hranice, od Arabského zálivu po Černé moře
- nové sídlo Bagdád
- chálíf Hárún ar – Rašíd (součastník Karla Velikého), státní reformy
- rozpad říše od 10.st. na samostatné státy (chálífáty, emiráty)
- zánik arabské říše v 11.st. vpádem seldžuckých Turků
- arabská (muslimská) kultura:
- lékařství (složité operace, využití optiky)
- pěstování nových plodin (broskev, meruňka, pomerančovník, citroník, datlová palma, vinná réva, moruše, oliva
- literatura (pohádky Tisíce a jedné noci)
- osobitý arabský sloh (mešita - islámská svatyně i středisko vzdělanosti, štíhlé věže minarety)

Normané (Vikingové, Varjagové)
- území Skandinávského poloostrova, zdatní mořeplavci, dobré lodi (otevřené bez palub, plavba proti proudu řek)
- nepříznivé klimatické podmínky – málo orné půdy – loupeživé výpravy
- 8.st. expanze a ohrožování evropských států, 3 směry:
- a) objevné plavby na západ na západoatlantská souostroví (převážně kmeny norské):
- r.870 osídlení Islandu, v 10.st. osídlení Grónska, r.1000 se dostali na břehy Severní Ameriky
- b) expanze do Evropy (převážně kmeny dánské):
Francie
- 911 smlouva s králem Karlem III. Prosťáčkem – získali s. část Francie jako léno (dodnes Normandie)
- 987 francouzský král Hugo Kapet získal území mezi Seinou a Loirou = jádro jednotné F (proti Norm.)
Anglie
- konec 9.st. sjednocení před nájezdy dánských Normanů
- expanze zastaveny 878 u Edingtonu anglosaským králem Alfrédem Velikým – základ anglického státu
- invaze francouzských Normanů – 1066 v bitvě u Hastingsu (poražen poslední anglosaský vládce Harald)
- normanský vévoda Vilém I. Dobyvatel anglickým králem
- konfiskace půdy anglosaské šlechty – přidělena normanským velmožům, 200 let neshody mezi obyv.
- království rozděleno na hrabství, dohled úředníků (šerifů)
Království sicilské
- kolem r. 1040 Normané pronikli do Středozemního moře, dobyli Sicílii a jižní Itálii

Svatá říše římská národa německého
- rozdrobenost (drobná území a státy) – nejvlivnější Bavorsko, Sasko, Švábsko
- 10.st. – zakladatel říše saský vévoda Jindřich I. Ptáčník
- nástupce syn Otto I. – německý král, později i římským císařem (název „říše římská“)
- 955 poraženi Maďaři v bitvě na řece Lechu za pomoci českého vojska Boleslava I.
- rozkvět kultury – ottónská renesance
- Otto II. – sňatek s byzantskou princeznou = vliv byzantské vzdělanosti
- dynastie sálská – po vymření Ottonů - Jindřich IV. - Boj o investituru - střetnutí s papežem s Řehořem VII.
- spor o dosazování církevních hodnostářů
- pomoc českého krále Vratislava II. – za to 1158 českým králem
- pokořující pouť k papežovi do Canossy (1077)
- spory pokračovaly až do roku 1122 – konkordát wormský (smlouva církve a státu) – volba biskupů církví (sborem kardinálů) + králova přítomnost (potvrzoval jen držbu majetku)

Hodnocení referátu Raný středověk

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  6 752×
  956 slov

Komentáře k referátu Raný středověk

lolka
Pomohlo mi to, budem brzy přednášet před třídou
anoniiiim
tahle stranka je skvela
ASHLEY MICHELL TISDALE
TOTO JSOU TY NEJNEJNEJLEPŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ REFERÁTY NA SVĚTĚ.DĚKUJU VÁM MOC ZA TO..
ZA TYTO REFERÁTY DOSTANU POCHVALY DO ŽK A TAKY JEDNIČKY.DĚKUJI STE NEJLEPŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ