* 10. 12. 1904
+ 28. 1. 1975
Původním povoláním strojní zámečník. V meziválečném období se nepropracoval mezi komunistickou špičku a ve straně zastával jen funkce regionálního významu. Za ilegální činnost byl fašisty vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Jeho strmá dráha vzhůru začala krátce po osvobození. Jako člen předsednictva a v letech 1953 až 1968 první tajemník komunistické strany nesl velký díl zodpovědnosti za spáchané nezákonnosti, zvláště za procesy se Slánského a Husákovou skupinu, což se později snažil všemožně zamaskovat. Když se 19. 11. 1957 ocitl v čele státu, soustředil ve svých rukou nebývalou moc, jejíž omamné chuti neodolal. Jeho činy se vyznačovaly zvláštní směsicí politického diletantismu a pragmatismu. V roce 1960 přijalo Národní shromáždění z Novotného popudu ústavu, vyhlašující socialismus a měnící název státu na Československá socialistická republika. Vzápětí se však země začala potýkat s těžkými ekonomickými problémy, přímým důsledkem komunistického hospodářského voluntarismu. To byl hlavní důvod, proč přes jistou ideovou strnulost umožnil prezident pozvolný proces liberalizace v kulturní i ekonomické sféře. Přesto, že byl v jedné mezinárodní anketě označen za nejhezčí hlavu státu, nezachránila tato pocta Antonína Novotného před politickým pádem. Po tvrdé kritice, vedené liberálnějšími českými komunisti a Slováky, které nechoval v lásce, rezignoval 5. 1. 1968 na funkci prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa a 22. 3. i na prezidentský úřad.
28. prosinec 2012
6 035×
214 slov
