Mnichovský Diktát

29.září 1938 se v Mnichově sešli na zvláštní konferenci zástupci Německa,Itálie,
Anglie a Francie-Hitler,Musoliny,Chamberlain,Daladier.Na pořadu jednání byl
Jediný bod:rozbití československého státu.Československo přizváno nebylo.
Chamberlain odmítl žádost prezidenta Beneše o účast.A Hitler zdůrazňoval,že
„československý neustálý odpor by působil rušivě v prostředí, ve kterém nejsou žádné podstatné rozdíly mezi zástupci zúčastněných států“. Jednání skončilo 30.září 1938 nedlouho po půlnoci podpisem dohody.Tato dohoda nařizovala Československu splnit Hitlerovy požadavky na připojení pohraničních území československého státu k německé říši.Již následující den – 1. října 1938 – mělo Československo začít s vyklizováním pohraničních oblastí, které měly být okamžitě obsazovány německým vojskem.Dohoda potvrdila,že Československo
má vyjít vstříc i územním požadavkům Polska,které žádalo část Těšínska,a požadavkům Maďarska na jižní Slovensko.Mnichovská dohoda vstoupila v platnost v okamžiku,kdy byla podepsána zástupci čtyř velmocí.Vstoupila v platnost bez ohledu na stanovisko Československa,které bylo z jednání o osudu svého státu vyloučeno.
Dopoledne 30.září žádala Anglie a Francie ultimativním diplomatickým nátlakem československou vládou o okamžité přijetí mnichovské dohody.Po řadě dramatických politických jednání,která se konala v dusné atmosféře tragického
Napětí,předal ministr K. Krofa v poledne 30.září zástupcům Anglie a Francie pouze toto krátké sdělení:“Jménem prezidenta republiky a jménem vlády prohlašuji,že se podřizujeme rozhodnutí,která byla učiněna v nichově bez nás a proti nám.

O několik hodin později-1.října 1938-začala vojska nacistického Německa obsazovat na základě mnichovské dohody československá pohraniční území.
V Mnichově rozhodly 4 evropské velmoci o rozbití Československa.Dva ze spojů Československa-Francie a Anglie-se dohodli s jeho protivníky-s Německem a Itálií.Další spojenec-Sovětský svaz-byl z jednání čtyř vyloučen.Postupně se rovně sblížil s Německem.Rozkladem hlavních opor československého spojeneckého systému byla ochromena obranyschopnost Československa. Osamocený boj s Německem znamenal jistou porážku a likvidaci celé republiky.A nacističtí politici v čele s Hitlerem počítali s tím, že by této porážky využili ke krvavému porobení celého českého národa.Pro český a slovenský lid bylo rozbití československého státu, jehož vznik před dvaceti lety tak radostně vítal, hlubokou tragédií.Jeho odhodlání bránit republiku vyznělo naprázdno.Zprávy o výsledcích mnichovské konference vyvolávaly zděšení.Vojáci, kteří byli v pohraničních opevněních připraveni k boji, byli šokováni náhlou změnou situace.Zklamání a ponížení vyvolávaly beznaděj i hněv. A s rozbitím státu se hroutil i československý demokratický systém.Svět se však radoval, že byl zachráněn mír.Slavnostně zvonily zvony.Společnost národů vítala úsilí o zachování míru.A anglický premiér Chamberlain radostně oznamoval, že zachránil mír „pro naše dny“.

Hodnocení referátu Mnichovský Diktát

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 810×
  416 slov

Komentáře k referátu Mnichovský Diktát