Filosofie 20. století

  • do roku 1925 se vyvíjí dál směry z 19.století
  • v období války vznikají nové směry, které reagují na válku
  • proudy:
    • paradigma je gnoseologická otázka
      • řeší způsob poznání
      • patří sem: novopositivismus, pragmatismus, fenomenologie, filozofie jazyka
    • antropologická orientace
      • řeší místo člověk v universu, filozofickou antropologii
      • patří sem: filozofická antropologie, existencionalismus, filozofie života (vitalismus)
    • křesťanská orientace
      • snaží se sblížit vědu s vírou
      • patří sem: novotomizmus, novoaugustinismus
  • nejnovější směry vznikají v 2.pol.20. století- postmodernismus

Vitalismus

  • vliv Nietzsche, Schoppenhauer
  • vite= život
  • ovlivněna poznatky z biologických věd (o člověku, medicína)
  • člověk je živý organismus, hledáme podstatu života člověka z biologického i psychosomatického hlediska
  • hledá odpověď na otázku, co je hnacím motorem života člověka a jak můžeme tento zdroj poznat
  • názor, že člověk jde v životě 2 liniemi:
    • biologická - uspokojení biolog.potřeb
    • vnitřní život - psychika
  • potřeba oba tyto života skloubit
  • před pojmy a logickými zákony dávají přednost intuici, vciťování, prožívání
  • poznání intuicí, ale využitelné v praktickém životě

Henri Bergson

  • cesta k poznání zdroje energie = elan vital nevede rozumem, smysly, ale pomocí intuice
  • elan vital je impuls našeho života (životní vzmach)
  • intuitivismus

Hans Driesch

  • ovlivněn geštaltismem vše souvisí se vším
  • zdrojem energie je entelechie=naplnění účelu

Pragmatismus

  • pragma = dílo, čin
  • vzniká v USA
  • odmítá se hádat o podstatu a příčinu věcí, nezajímá se o obecní teorie
  • orientace na praktickou stránku života
  • výsledek, který učiníme musí být pozitivně využitelný
  • nová koncepce pravdy, toho co je dobré
  • kritérium pravdy je praxe
  • pravdivé je to, co se v praxi osvědčí jako dobré, praktické
  • nové hodnoty: zisk, užitečnost
  • filosofie, která je využitelná v praxi je užitečná(př.najít smysl a cíl života) je dobrá, která není využitelná není
  • pokud je náboženství nástrojem dosažení cíle, je náplní života, pak je dobré, pokud omezuje
  • kvalitu života a brání dosažení cílů, pak je špatné
  • dynamismus=neohlíží se zpátky, zaměřuje se na činy
  • staví cíle před sebe
  • pluralismus- zohledňuje různé cíle a různé cesty k dosažení cíle

William James

  • považován za zakladatele, který tento směr šířil mezi lidi

Charles Sanders Peirce

  • teoretik

John Dewey

  • člověk má k dispozici nástroje k dosažení cíle a je povinen tyto nástroje používat a rozvíjet je
  • instrumentalismus (myšlení, rozum..)

Marxismus a neomarxismus

  • levicové proudy v Z Evropě
  • Georg Lucas
  • Ernst Bloch
  • Roger Garaudy

Fenomenologie

  • filosofie podstaty
  • orientace na to, jak poznáváme
  • zabývá se základními gnozeologickými otázkami
  • řeší metody poznání (jak můžeme poznat podstatu všeho)
  • navazuje na existencionalismus (bere metodu poznání a aplikuje ji na člověka)
  • odvrací se od Kanta
  • iracionalismus
  • vychází ze 2 základních předpokladů:
    1. existuje pravda nezávislá na našem vědomí
    2. cesty logiky nemusí být vždy stejné s postupy myšlení
      • → je potřeba najít cestu, kterou pravdy dojdeme
      • → jak poznáme podstatu= fenomem
  • fenomenologická metoda
    • studuje všechny jevy a fakta na základě lidské zkušen.
    • nezávisle na objektivní realitě a naším vědomím
    • základem je zkušenost
      • vnitřní - další ps.jevy, které jsou schopny poskytnout další informace
      • vnější- vnímáme smysly → vjem → rozum
    • zkoumání se děje ve 2 vrstvách:
      1. reálná - poznatelná smysly
      2. eidetická - v reálné vrstvě
        • nese znaky podstaty
        • poznatelná mimorozumovými pochody
  • metoda se děje ve 2 krocích = uzávorkování
    1. fenomenologická redukce
      • musíme se oprostit od všech procesů smyslového a rozumového poznání
    2. transcendentální redukce
      • = eidetická redukce
      • zůstane jen „čisté trans.vědomí“, ve kterém
      • se podstaty samy ukazují =eidetický názor, zření podstaty

Edmunt Husserl

  • narodil se v Prostějově
  • učil se v Německu, Paříži, Londýně
  • díla:
    • Logická zkoumání
    • Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii
    • Karteriánské meditace
  • zakladatel fenomenologie, metody
  • centrum fen.- Belgie- univerzita v Lovani (Husserlův archiv)

Existencionalismus

  • existencionalismus je spojen s existencí konkrétního člověka → humanistická a subjektivní fil.
  • člověk je ve vztahu s konkrétními lidmi, není izolovaný
  • člověk zažívá vždy mimořádnou situaci, která se vymyká běžné zkušenosti
  • používá fenomenologickou metodu
  • promítá se do něj i vývoj

Karl Jaspers

  • vytvořil nejucelenější systém existencionalismu
  • díla:
    • Filosofie
  • typické pojmy:
  • 1. bytí - co je bytí?
    • bytí je vždy víc, než je člověk sám o svém bytí schopen vědět
  • 2. existence - co je existence?
    • odlišný pojem od bytí
    • definovatelné jako duše= nejniternější nitro
    • naše bytí je závislé na bytí ostatních
    • co se svým bytím děláme a uděláme
    • spojeno s otázkou svobody
    • jak člověk své bytí uskutečňuje
  • 3. ztroskotání
    • situace ve které můžeme zakusit, co je obsahem našeho bytí a bytí celého světa
    • prožijeme až těsně před smrtí (poslední, co nás čeká)

Jean Paul Sartre

  • díla:
    • Bytí a nicota
    • Hnus
  • když se narodíme jsme pouhé čisté bytí → ztotožňuje existenci s bytím
  • když umřeme, je z nás taky nic
  • mezitím je čas, který si člověk musí uvědomit
  • typické pojmy:
    1. projekt svého bytí
      • každý je strůjcem svého života
      • každý je svobodný v tom, co se svým životem udělá
    2. angažovat se ve světě
      • povinnost angažovat se
      • vyplývá ze zodpovědnosti
    3. odpovědnost
      • máme zodpovědnost za svůj život, co s ním uděláme(i za ostatní, které k sobě připoutám)
  • „Člověk není nic jiného než to, čím se učiní, člověk sám sebe dělá“
  • nihilismus
    • směr, který se ním nechal inspirovat a bývá s ním spojováno
    • názor, že jsme nic a nic z nás bude

Albert Camus

  • díla:
    • Cizinec
    • Mor
  • filosofie absurdity- i když je život absurdní, neměli bychom to vzdát (stojí za to)

Filosofie bytí

Martin Heideger

  • největší filozof 20.století
  • za Hitlera rektor na univerzitě → spojován s ním → občas zatracován
  • díla:
    • Bytí a čas
      • bytí není totožné s pouhým vyskytováním se ve světě
      • bytí=pobyt=pobývání
        • výkon intencionálních aktů
        • → máme cíl před sebou, jdeme za ním
        • - bytí není statické
        • - člověk není sám, má kolem sebe
        • konkrétní situace
      • → „Člověk je vržen do svého pobývání ve světě“

Hodnocení referátu Filosofie 20. století

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. srpen 2017
  960×
  904 slov

Komentáře k referátu Filosofie 20. století