Tvoření slov

Základové slovo, slovotvorný základ, slovotvorný prostředek

základové slovo = hotové slovo, z nějž vznikají další př.psát - psaní atd.
slovotvorný základ = kořen bez předpony i přípony
slovotvorné prostředky = předpony a přípony

Stavba slova - morfémy

prefix = předpona, nemění slovní druh, připojuje se k celému slovu
- slovotvorná (mění význam slova) - př. dopis
- gramatická (mění gramatickou povahu slova) - př. udělat
radix = kořen, dále nedělitelný
sufix = přípona
- slovotvorná (mění slovo) - př. učitel
- gramatická - slovnědruhová
  - tvaroslovná = koncovka
  - kmenotvorná
morfém = koncovka
- nulová (slovo bez koncovky) - př.pes
- mění se ve tvarech, někdy mění druh slova - př. dobro, psí
kmen = prefix + radix + sufix

Transkripce slova - odchylky

foném	grafém
[ i, í ]	i, í, y, ý
[ ú ]	ú, ů
[ ďe, ťe, ňe ]	dě, tě, ně
[ ďi, ťi, ňi ]	di, ti, ni
[ bje, pje, vje, mňe ]	bě, pě, vě, mě
[ v ]	w
[ gz, ks ]	x
[ kv ]	q
	ch = hlásková spřežka

Slovní zásoba vymezená časovou platností

historismy = názvy zaniklých věcí př.dráb, palcát
archaismy = neužívané výrazy, nahrazené novodobějšími př.pročež, anžto
neologismy = nově vznikající slova, ne přejaté či zkratkové!!!
- př. zviditelnit se, esemeska , tunelovat

Obohacování slovní zásoby

tvořením slov
- odvozováním - přidávání přípon, předpon
- skládáním - dva nebo více radixů
  - 2 + 1 - novověk, 1 + 1 - okamžik, 4 + 1 - osmiveslice, 1 + 5 - ropovod,
  - 3 + 5 - sebevražda + příslovečné spřežky
  - vlastní (pravé)
    - nelze je rozdělit na dvě samostatné části př.vodoloéčba
    - spojovací vokály (o, e, ě, i)
    - vztah mezi komponenty je podřadný
  - nevlastní (nepravé)
    - lze je rozdělit na dvě samostatná slova bez úpravy
    - př. obranyschopný + příslov.spřežky př.napravo, nahoře
  - vztah mezi složkami:
    - podřadný - př.mořeplavec, samouk
    - souřadný - lze vložit slučovací spojku
      - sobě rovné - př.hluchoněmý, Indoevropan
      - vztah vzájemnosti - př. česko-německý
  - hybridní složeniny = cizí + česká část
    - př.elektrospotřebič
- zkracováním - nejčastěji tak vznikají domácí podoby křestních jmen - př. Miroslav - Mirek
  - zkratková slova př. Čedok
  - zkratky - písmenné př. ČAV, republika ČAD
  - hláskové př. DAMU, NATO
spojováním v sousloví - sousloví = ustálené spojení dvou nebo více slov s jedním významem
- př. český jazyk, základy společenských věd, vysoké napětí
- univerbizace = sousloví => jednoslovný název
  - př. panelový dům - panelák
- multiverbizace = jedno slovo => sousloví
  - př. navštívit - vykonat návštěvu
přejímáním z cizích jazyků
- z latiny - doktor, melodie
- z řečtiny - typ, demokracie
- z polštiny - otvor, věda
- z eskymáčtiny - čokoláda, tabák...
překládáním z cizích jazyků
- př. Roma - Řím
změnou významu slova - viz.níže
využíváním slov ze staré češtiny nebo z nářečí
- př.starosta

Změna slovního významu

ustálený význam
- př. barvy, předložky; ležet, chodit
proměnlivý význam
- zužování
  - př. pověst
- rozšiřování
  - př.limonáda
- přenášení významu
  - metafora - na základě vnější podobnosti jednoslovná, dvouslovná, rčení
  - metonymie - na základě vnitřní podobnosti
  - synekdocha - záměna části za celek a naopak
  - eufemismus, dysfemismus, hyperbola, ironie, zhoršení, zjemnění

Přízvuk v češtině

slovní
- hlavní
  - na první slabice ve slově
    - př. škola
  - spojení s předložkou
    - neslabičná
      - př. v lese
    - jednoslabičná
      - př. ve škole
    - mnohoslabičná (nemá přízvuk)
      - př. mimo školu
- vedlejší
  - na 3., 5., 7. atd. slabice př.regenerace
větný
- přízvuk na celém slově
- klidná oznamovací věta - na posledním slově
  - př. To slovo je na konci.
- ostatní - na prvním slově
  - př. I já chci zimu!
příklonky (osobní + zvratné 3, tvary být, částice, příslovce) a předklonky (přivlastňovací 3, částice) bez přízvuku
- př. Ale kdybyste se mne zeptali, co se mi na Holandsku líbilo nejvíc...