Česká literatury po roce 1945 do roku 1989

Pro naše písemnictví rozhodující rok 1948-komunistický převrat v únoru zdeformoval přirozený literární vývoj a na celá další desetiletí se vše muselo podřizovat arogantní a všemocné politické mašinérii.
Politické čistky a likvidace inteligence:
Zasílání do komunistických lágrů kohokoliv bez soudního řízení,řádily Akční výbory-desítky univ.profesorů a studentů byly vyloučeny ze škol,některé ústavy úplně uzavřeny (MU Brno), komunisté provedli čistky v Syndikátu česk.spisovatelů-vyloučeni legionářští spis.,katoličtí spis., aut.skautských knih, surrealisté, kritik Václav Černý, Prokůpek ad.
1949 Syndikát zrušen a administrativně nahrazen Svazem českých spisovatelů
Procesy a popravy v 50.letech:
Většina spisovatelů obviněno ze špionáže,hospodářského diverzantství apod.-seznam z knihy Žaluji (A.Kratochvíl) uvádí celkem 56 českých spisovatelů a intelektuálů,kteří byli zatčeni a vězněni
Někteří spisovatelé a intelektuálové byli ubiti při výsleších(prof.Josef Koutný), jiní zemřeli v žalářích (Vladimír Sís), mnoho dalších zemřelo na následky věznění po propuštění (Jan Zahradníček). Největší nesouhlasnou reakci vyvolala poprava literárního kritika, historika a esejisty Záviše Kalandry
Zákazy v oblasti tisku:
Po převratu bez oficiálního zdůvodnění byly zakázány mnohé kulturní, literární a jiné týdeníky a časopisy (Dnešek, Obzory, Archa, Listy, Český život, Vyšehrad, Blok..)
1952 zastaveno vydávání Lidových novin
Zakázáno vydávání moderní západoevropské a americké literatury-beletristické, dětské i odborné
Knihovny:
Odstraněna díla předních českých státníků, filozofů, spisovatelů, kteří se nevešli do parametrů socialistického realismu-např.Karel Čapek, Jiří Orten,legionáři,surrealisté,katolíci,Jaroslav Foglar, Franz Kafka a další, např.Karel May
Z klášterních a zámeckých knihoven organizovány svozy knih určených ke spálení, zlikvidovány desítky knihoven-starobylá knihovna teologické fakulty v Olomouci
Psychický teror a emigrace:
Po uvěznění nekomunistických spisovatelů nastaly čistky i v řadách spisovatelů komunistických –pronásledování,obviňování a udávání mnoha spisovatelů
Psychický tlak vyvíjený ze strany Státní bezpečnosti-sebevraždy a tragédie komun.spisovatelů a umělců
-Biebl, Teige, Frejka, Honzl
Emigrace-politické a rasové důvody-) komunistický antisemitismus –Pavel Tigrid, Jan Čep, Egon Hostovský

Schematická literatura - bezduchá, ideologická, nenávistivá, plná patetických gest, frází, výhrůžek, budovatelské romány, oslavné agitky, frézizmus, estetická funkce utlačována
Socialistický realismus-jednotná norma, snaha o vytvoření nového uměleckého směru

Ladislav Štoll-marxistický vůdce, kritik –dílo-Třicet let bojů za českou socialistickou poezii-přinášela definici socialistického realismu
Václav Kopecký-ministr financí a kultury, nedovzdělaný, více řečí než myšlenek,odpůrce Čapka
Zdeněk Nejedlý-historik,nejvzdělanější,propagátor Jiráska,současně ho ale cenzuroval a upravoval texty podle kampaní

Uvolňování:
1956-oficiální odsouzení stalinských praktik a zlom v literárním prostředí, konal se II.sjezd spisovatelů, kde byly předneseny památné projevy Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta, oba svou formou patetické a vznosné-)kritika schematismu v literatuře,útlak, proti jednoduchému chápání literatury ve Štollově pojetí,požadovali osobní svobodu umělce

60.léta v literatuře-konec nadějných vyhlídek:
Moc ve státě byla nárokována jednou stranou,přesto významné postavení filmu 60.let,snahy o obrodu,svobodné vydávání literatury,nedemokratický politický princip,který vylučuje svobodu v širším slova smyslu,lidem představována iluzorní představa,že komunismus může být správou perspektivou, přitom nade vším dohlíží všemocná státní bezpečnost
Rehabilitace:
Politické:
1960 -první velká amnestie,na svobodu se dostala řada nekomunistických spisovatelů
1966-67 -vlastní rehabilitace-Nejvyšší soud v Praze nebo Krajský soud v Brně znovu přezkoumal obžaloby z 50.let a většinou zprostil spisovatele obžaloby v plném rozsahu (Fučík, Knap, Křelina, Prukůpek, Zahradníček, Kalista a další)
Literární:
Ani 60.léta nebyla ke čtenářům upřímná.Nebyla např.povolena Čapkova esej Proč nejsem komunistou , nesměly vyjít Hovory s T.G.M., cenzura Halasových veršů,především jeho politické Závěti. U mnohých autorů vyšly jen okleštěné výbory či díla ideologicky nejméně sporná (Durych,Deml,Zahradníček, L.Klíma)

Obrodný proces a Pražské jaro:
Konec 60.let nespokojenost s vedením strany ortodoxními marxisty
Červen 1967-IV. Sjezd spisovatelů-vystoupilo několik slavných osobností-M.Kundera,V.Havel,Ludvík Vaculík-)roztržka mezi spisovateli a vedením strany-ohradili se proti mnohaletému kulturnímu útlaku
1968-velká úloha v dějinách státu,obd.tzv.Pražského jara-od ledna stanul v čele strany Alexander Dubček, v březnu se stal prezidentem Ludvík Svoboda
Mohutné přeměny a euforická víra v nové pořádky vyvrcholily ostrou kritikou dosavadního komunistického systému ve slavném provolání Dva tisíce slov –červen 1968-autor Ludvík Vaculík-text podepisovali umělci, dělníci, zemědělci, vědci, prostě všichni, kdož cítili ohrožení demokratického vývoje v zemi

Literatura v letech 1968 – 1989
Co následovalo po roce 1968:
21.srpen 1968-vpád vojsk Varšavské smlouvy definitivně pohřbil veškeré naděje z jara 1968, pokus o humanizaci a demokratizace komunistického řádu se ukázal neproveditelným
od roku 1969-normalizační proces-namířen proti výsledkům reformního úsilí 60.let-)literární podoba v textu Poučení z krizového vývoje brožurka-modla komunistů zastávajících tvrdou linii ve společnosti a přinesla na dvě desetiletí nesvobody jak po stránce politické,tak po stránce kulturní
CHARTA 77-prohlášení z roku 1977 bylo jednou z mála iniciativ,jež měly celonárodní dosah, prvními mluvčími Charty se stali Václav Havel, filozof Jan Patočka a bývalý ministr školství,posléze zahraničí Jiří Hájek -) v textu uveden požadavek, aby soudobý režim dodržoval své vlastní zákony, jimiž se zavázal respektovat Listinu základních práv a svobod
Signatáři Charty,jež tajně kolovala po republice a svými dalšími získanými podpisy se stala pro režim nebezpečnou, byli následně stíháni a dokonce i vězněni
Důsledky normalizace:
-postupná likvidace všech nekomunistických periodik
-opět zákaz publikování mnohých autorů (Kundera,Havel,Tigrid,L.Vaculík,A.Lustig,Škvorecký…)
říjen 1970-vydán první seznam zakázaných autorů a knih, obecně se tomu říkalo „index“ , miliony knih
vyřazených z knihoven a 130 filmů se stalo nevyhovujícími
-postupné odchody spisovatelů do emigrace (Škvorecký,Tigrid,Kundera,Kohout,Lustig,Salivarová..)
-přecházení nevyhovujících,ale neemigrujících spisovatelů do literární ilegality,kde vznikala samizdatová
literatura (tajně vydávána v malých vlastních nákladech)
-vytvořena exilová nakladatelství
rok 1972-definitivní rána pro literaturu,kdy se do čela Svazu česk. Spisovatelů dostal ambiciózní Jan Kozák (po smrti Jana Kainara), který ostře vystupoval proti všem,kteří se odmítli podřídit normalizačnímu diktátu,i někteří spisovatelé dokázali z nové polit. situace vytěžit maximum pro svou kariéru,ediční programy ostře hlídány
Reakce literatury v normalizačním období:
Násilné přerušení přirozeného vývoje veškeré kultury se v literární oblasti projevilo okamžitě:
-v novém svazu českých spisovatelů zůstala asi jen šestina původní členské základny
Česká literatura měla nakonec několik základních podob:
Literatura oficiální: literatura,ktr. Mohla vycházet v husákovském normalizačním období, kategorie velice široká, neboť vedle čítankových příkladů zprofanovaných spisovatelů jsou zde vynikající autoři (V.Páral,Ota Pavel, B.Hrabal),které buď zákazy záhadným způsobem minuly,nebo mohli svá díla vydávat v době ústupku režimu
Literatura samizdatová: díla,která vyšla v exilu, nebo po určitých úpravách i oficiálně, zrod samizdatu je spojen se jménem Ludvíka Vaculíka- koncem roku 1972 se rozhodl se svými přáteli,že texty odmítnuté v oficiálních nakladatelstvích budou přepisovat na stroji a vázat v knihařstvích, případně svépomocí
Literatura exilová: nejen literatura exulantů,ale i knihy domácích spisovatelů, kteří neměli jinou publikační možnost

U nás se vytvořil specifický okruh umělců , které řadíme do tzv. undergroundu –především literatura a hudba

Přehled exilových nakladatelství :
Sixty-Eight Publishers
Založeno 1971 v kanadském Torontu manželi Zdenou Salivarovou a Josefem Škvoreckým,vyniká kvalitou a počtem vydaných titulů, největší úspěch:Škvoreckého Tankový prapor , dále vyšly knihy Kundery, Hrabala, Škvoreckého, vycházely memoárové publikace-Václav Černý, Jaroslav Seifert, Martina Navrátilová atd.) mimořádným počinem bylo vydání Slovníku českých spisovatelů-Jiří Brabec a kolektiv, nakladatelství ukončilo činnost roku 1993
Rozmluvy
Londýn 1982, založil Alexandr Tomský,vydáno kolem 70 titulů,první exilové nakladatelství,které po roce 1989 začalo působit v Praze, vycházela vyhraněná tvorba esejistická a beletristická (Ivan klíma,V.Havel,Bohuslav Reynek)
Index
1971 v Kolíně nad Rýnem,politologicky orientovaná literatura převažovala
Konfrontace
1973 v Curychu, především literatura faktu,nebo původní domácí humoristická próza
Poezie mimo domov
Polovina 70.let v Mnichově-poezie Diviše, K.Kryla a tvorba Václava Havla
Arkýř
1980 v Mnichově Karlem Jadrným, především esejistika – Patočka,Černý,Kalista

Samizdatové edice
Petlice
1972 založeno Ludvíkem Vaculíkem,vycházela nová díla I.Klímy, L.Vaculíka, J.Seiferta, E.Kantůrkové, Jana Patočky, Havla, Václava Černého, Zdeňka Rotrekla a dalších
Edice Expedice
Polovina 70.let, existence spojena se jmény manželů Havlových,orientace na esejistiku,politologii,filozofii
Česká expedice
1978 založil básník a publicista Jaromír Hořec,poezie,historické a literární studie vydávány
Pražská imaginace
Založena v polovině 80.let Václavem Kadlecem, soustředil se na vydávání děl Bohumila Hrabala

Nejdůležitější exilové časopisy
-útočištěm nezávislé literatury se stala různá periodika
Svědectví-politologický čtvrtletník vydávaný v Paříži od roku 1956 publicistou Pavlem Tigridem
Listy-politologický časopis vydávaný v Římě od roku 1970 – J.Pelikán-roční almanach listů-Čtení na léto
Proměny-čtvrtletník, vydáván v USA od 60.let,zaměřený kulturu,literaturu a poesii

Samizdatové časopisy
Vokno-od 1979 pro prezentaci českého Undergroundu
Revolver Revue-od r.1985-Jáchym Topol,Saša Vondra, pův.tvorba mladých autorů,kvalitní překlady
Po roce 1989-memoárové a faktografické tituly – Pavel Kohout, Václav Černý, Jaroslav Seifert-memoáry

Hodnocení referátu Česká literatury po roce 1945 do roku 1989

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  26. říjen 2007
  6 417×
  1379 slov

Komentáře k referátu Česká literatury po roce 1945 do roku 1989