Kritický realismus v české literatuře

A) historická próza
- v české literatuře v 19 a 20 století vrcholí zájem o českou historii
- představitelé: A. Jirásek, Z. Winter
- oba dva zpracovávají historickou tématiku avšak každý jinak

- Jirásek – zpracovává literárně

- Winter – opírá se o studium dějin, archivů, vědecké analýzi, jeho díla nejsou na
takové literární úrovni jako Jiráskova

ALOIS JIRÁSEK
- Od malička byl veden ke studiu historie
- vystudoval historii na Filozofické fakultě
- v Praze se seznamuje s M. Alšem
- profesor dějepisu v Litomyšli
- autorem mnoha rozsáhlých románů
- tvorba:

a) próza
- z období husitství
„Mezi proudy“
„Proti všem“
„Bratrstvo“
„Husitský král“ – 2 dílný, nedokončený
„Z Čech až na konec světa“ – podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova
- mírové poselství Jiříka z Poděbrad

- nejstarší
„Staré pověsti české“
- prameny – Kosmas, Dalimil

- z dob národního obrození
„F. L. Věk“
- pětidílný román z dob národního obrození
- vlastenectví, národní uvědomění
- z prostředí Dobrušky
- hl představitelé – F. L. Hek, V. Thám, K. M. Kramérius

 

„U nás“
- 4 dílný román, kronika
- obrození na české vesnici
„Filozofská historie“
- život litomyšlských studentů (Frýbort, Vavřena, Špína, Zelenka)
- vlastenci x poněmčené měšťanstvo

- doba pobělohorská:
„Temno“
- úpadek české literatury, jazyka

„Skály“
- selská vzpoura na Čáslavsku

„Psohlavci“
- román
- povstání Chodů koncem 17 století proti Lamingerovi, Jan Sladký Kozina

b) drama
- historická
„Jan Hus“
„Jan Žižka“
„Jan Roháč“
- husitská trilogie
- symbolizuje věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti

„M. D. Rettigová“
- veselohra, litomyšlská idyla vlastenky a kuchařky

- pohádková
„Lucerna“
- s lidovými a humornými prvky, vlastenecký charakter

Jiráskův přínos:
- nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký obraz českých dějin
- výchovný význam – znalost dějin je posilou národního sebevědomí, vlastenectví
- tvůrce realistického historického románu (historická pravdivost na podkladě důkladného studia historických pramenů, úsilí o objektivitu)
- živost, barvitost, dramatičnost vyprávění, plastický a dynamický obraz hromadných davových scén (bitev)
- umění portrétu
- dílo nemívá monografický charakter, postavy vyjadřují názory typické pro širší kolektiv
- forma epopeje (literární útvar velmi rozsáhlý, zobrazuje život hrdinů na pozadí historických událostí, prolínání několika dějových linií)
- Jiráskův jazyk – prostý, srozumitelný, využití historismů a archaismů

ZIKMUND WINTER
(1846 – 1912)
- pochází z Prahy
- profesor dějepisu
- autor odborných publikací o české historii
- vynikající psycholog = velký smysl na psychologii postav
- hrdinové – tovaryši, dělníci
- povídky
„Rozina Sebranec“
- tragický příběh mladé dívky, která špatně skončí kvůli společenským předsudkům a nešťastné lásce

„Krátký jeho svět“
„Panečnice“

- román
„Mistr Kampanus“
- z doby pobělohorské
- o českém vědci, básníkovi a rektoru pražské university, očitém svědku stavovského postání
- jeho tragický osud je varováním před ústupky zlu
- archaizovaný jazyk

B) Venkovská próza v české literatuře

KAREL VÁCLAV RAIS
(1859 – 1926)
- narozen v Podkrkonoší
- vesnickým učitelem na Českomoravské vysočině
- zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích (růst bídy)

- povídkové soubory
„Výminkáři“
- v tomto díle je zobrazen konflikt mezi starou a mladou generací

„Pantáta Bezoušek“
- humorné vylíčení dědečka, který se přistěhuje ke svému synu do Prahy

- romány
„ Zapadlí vlastenci“
- vystihuje zásluhy českých učitelů a kněží v období národního obrození v nejzapadlejších koutech, vesnicích českých zemí

„Západ“
- příběh vesnického faráře ve vesnici Kamenná
- toto dílo má autobiografické prvky

„Kalibův zločin“
- vylíčena tragédie sedláka, který se ocitne v těžké životní situaci, spáchá vraždu a sám pak umírá

· Rais ve svých dílech realisticky vykreslil prostředí českého venkova
· Podobně se inspiroval malíř Antonín Slavíček

 

ANTAL STAŠEK
(1843 – 1931)
- pochází z Podkrkonoší
- otec Ivana Olbrachta
- vlastním jménem Antonín Zeman
- manželka spisovatelka Helena Malířová
- 2 roky v Rusku jako vychovatel
- pak působil jako advokát

- povídkový cyklus
„Blouznivci našich hor“
- z prostředí Podkrkonoší, hledání spravedlnosti a štěstí
- duchověrectví

„Švec Matouš“
- vykresluje zde postavu českého lidového člověka
- román

„V temných vírech“
- sociální a národnostní poměry v jeho rodném kraji

TEREZA NOVÁKOVÁ
(1853 – 1912)
- pochází z Prahy, ale větší část svého života prožila v Litomyšli
- byla ovlivněna tvorbou Karolíny Světlé
- pět románů z východních Čech ve kterých zachycuje náboženské a soc. vztahy mezi venkovany v této oblasti

„Jan Jílek“
- český evangelický kněz v 18 století, tento kněz musí pod vlivem náboženské nesvobody odejít ze země
„Jiří Šmatlán“
- tkadlec, který váhá ve svém náboženském vyznání mezi katolickou a evangelickou vírou
- snaží se o spravedlivé uspořádání lidské společnosti
- nakonec najde víru v socializmu
„Na Librově gruntě“
- postava sedlána na venkově, který se staví proti boháčům
„Děti čistého živého“ (sv. Ducha)
- příběh vyprávějící o náboženské sektě
„Drašar“
- hl. postava kněz
- jeho tragický životní osud (jak byl nepochopen)

JOSEF HOLEČEK
(1853 – 1929)
- románová kronika
„Naši“
- 10 dílů
- obraz jihočeské vesnice (Vodňansko, Písecko)
- sedlák = představitel národní moudrosti
- podrobné prokreslení prostředí

JAN HERBEN
(1857 – 1936)
- zakladatel časopisu Čas
- autor románové kroniky
„Do třetího a čtvrtého pokolení“
- obraz moravského Slovácka
- život tří generací rodiny Hrabcovy

JINDŘICH ŠIMON BAAR
(1869 – 1925)
- katolický kněz
- autor románové trilogie:
„Paní komisarka“
„Osmačtyřicátníci“
„Lůsy“
- z prostředí Chodska
- zachytil působení Boženy Němcové na Domažlicku

- biografický román:
„Jan Cimbura“
- idealizace českého sedláka

Hodnocení referátu Kritický realismus v české literatuře

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. únor 2008
  4 254×
  761 slov

Komentáře k referátu Kritický realismus v české literatuře