Kritický realismus v české literature

Česká próza 2. poloviny 19. st.:
Próza se rozvíjí pomaleji než poezie, rozvoj prózy nebyl rovnoměrný. Nástup realismu - nový impuls rozvoji české prózy. Zařazení próz Němcové je dost složité, Havlíčkův umělecký význam tkví v poezii => průkopnická úloha v rozvoji realistické prózy je vyhrazena májovcům.
V próze dominují 3 tematické okruhy: vesnice, město a jeho obyvatelé a historie. (Některá díla je dost obtížné do jednotlivých okruhů zařadit, autor nezpracovával jen tematiku jednoho druhu.)
a) Zájem české literatury o vesnickou problematiku můžeme hledat ve společenské oblasti - Tyl, Němcová, Sabi-na, Hálek, Světlá, Stašek, Rais, Nováková.
1. => většina spisovatelů pocházela z venkova
2. => vesnický život chová v sobě víc svérázných, zajímavých uvědoměle českých typů hodných uměleckého zpravování.
b) U zrodu tématického okruhu obrazů města a jeho obyvatel stojí Jan Neruda. Nerudovo město je především Praha a také je zájmem dalších jeho následovníků.
c) Historický román a povídka se vyvíjejí v evropských literaturách již od romantismu. V české literatuře v této době náměty v próze od Máchy, Sabiny a Tyla. Česká historická próza se za romantismu plně nerozvinula - před-časná Máchova smrt. Tyl - historická próza se stala účinnou výchovnou složkou v národním zápase. Jednou slou-žila jako výstražný příklad x vzor pro současnost.
Kritický realismus našel v českém historickém románu a povídce takové místo, jako v málokteré jiné evropské literatuře především zásluhou Václava Beneše Třebízského, Aloise Jiráska a Zikmunda Wintera.

Venkovská tematika
Karel Václav Rais (1859 - 1926), kritický realista, narozen V Lázních Bělohrad v chudé rodině rolníka, vystudo-val učitelský ústav v Jičíně, učil v Trkové Kamenici, v Železných horách, v Hlinsku a v Praze, kde zůstal natrvalo. Nakonec byl ředitelem měšťanské školy na Vinohradech. Byl to jemný a citlivý člověk s hluboce lidským vztahem k rodičům a rodnému kraji, kam stále zajížděl. Měl neutuchající potřebu družnosti. V časopise Zvon spolupracoval s Jiráskem, Thomajerem, Winterem ... Napsal množství historických obrázků pro mládež a příběhů, v nichž dětští hrdinové dokáží svou oddaností a upřímností pomáhat svému okolí. Píše také výmluvné vlastenecké básně, drob-né satiry a Životopis V. B. Třebízského. V národních listech vychází třídílný obrázek Z vlasařských pamětí. Knihy: Výminkáři, Horské kořeny, Potměchuť, Rodiče a děti. Poznal těžký a tvrdý život na vesnice a dále, že lidské vztahy křiví touha po majetku a hmotná bída. Nejvíce ho vzrušovaly a dojímaly osudy dětí a starých lidí => nemohli se moc bránit. Chtěl by napravovat jejich osudy citlivějším jednáním a hlubším porozuměním. Kalilův zločin - tragický román. V polovině 90. let napsal několik idylických obrázků těžících z minulosti. Romány:
Zapadlí vlastenci - vyslovil dík všem učitelům, kteří na vesnicích šířili kulturu.
Pantáta Bezoušek - příhody starého venkovana v Praze (navštívil syna a jeho rodinu). Kritika života ve městě, mezilidské vztahy narušeny penězi a majetkem.
Západ - smutná idyla. Podle Nejedlého je to nejsmutnější český román. 90-ti letý Kalous - farář, který 50 let věr-ně sloužil farníkům stejně chudým jako on. Chtěl umřít na faře a ne v chalupě. Nastává závod s časem, zda farář bude muset odejít z fary nebo dříve zemře.
Paničkou - patří mezi poslední prózy, román srovnává život ve městě se životem na venkově. Vesnická dívka chce za každou cenu odejít z venkova. Do Prahy se jí podaří vdát. Přesto ji život ve městě neuspokojuje, cítí se nešťastná a pro vlastní potěchu si vymýšlí, že neodešla sama, ale že ji ostatní vlastně vypudili.
Stehle - román, vytváří obraz člověka, který klesá pod tíhou prohřešku, jehož se v mládí dopustil. Nevyrovnává se se svou vinou a předčasně umírá.
Tereza Nováková (1853 - 1912), pocházela z pražské poloněmecké rodiny (matka Němka, otec Čech). Znalost cizích jazyků ji umožnila seznámit se s evropskými literaturami. Vlastenecké nadšení 60. let jí přivedlo k české literatuře. V r. 1876 se provdala a odešla s manželem do Litomyšle, kde prožila 19 let. Zde ji zaujala národopisná studia, pracovala v ženském hnutí - časopis Ženský svět. Měla dva syny: předčasně zemřelý botanik Theodor a literární historik Aru. Byla vnímavá pro cizí bolest, poslední léta života měla umělecký nejplodnější, smrt ji zasti-huje v době uměleckého růstu (poslední povídka Na faře). Nejprve líčí nepříliš úspěšně maloměstské prostředí, osudy vlasteneckých s vlastním osudem nespokojených žen - v jejich problémech se často odrážely otázky autorčina života, její znechucení maloměšťáckým okolím.
Maloměstský román - líčí v beletristicky upravené podobě osudy Havlíčkovy dcery.
Později v 90. létech zaměření na umělecké ztvárnění typů vesnických osob z okolí Litomyšle - Úlomky žuly. Romány: Jan Jílek, Jiří Šmatlán, Na Librově gruntě - vyjmečné přitakání pozitivním stránkám života, Děti čistého živého, Drašar. Náměty románů bere z historie Východních Čech. Všechny hlavní postavy skutečně žili, měla o jejich životě podobné informace. Všech pět románů patří k vrcholům naší realistické prózy. Realisticky vytváří postavy svých prací a krajinného prostředí. Snaží se pochopit a zachytit podstatu jevů a celkový vývoj, smysl lidského života. Její dílo tvoří přechod k novému umění 20. století. Napsala alegorické a symbolické obráz-ky a pohádky. Vkládala do nich své osobní životní problémy. Napsala oslavnou Monografii o Karolině Světlé, kterou popvažovala za svou uměleckou učitelku.

Městská tematika
Pro romantismus nemá městský život mnoho přitažlivosti. Až realismus obrátil svou pozornost k Praze a životu jejich obyvatel - průkopník Jan Neruda.
Antal Stašek (1843 - 1931), vrstevník Arbesa, pocházel ze slezské písmácké rodiny v podkrkonoší, vlastní jméno Antonín Zeman, studoval práva v Praze a v Krakově, vychovatel v Rusku. V r. 1878 si otevřel vlastní kancelář v Semilech, narodil se mu syn Ivan Olbracht. Zajímal se o společenský život. Literární tvorbu začal verši roman-tického charakteru. Ve svých dílech úspěšně překonávali kritický realismus 19. století.
Nedokončený obraz - 1. román řešící vztah lidu a integrace, některé realistické rysy
Blouznivci našich hor - cyklus povídek, tematika české vesnice, hlavním pojítkem je duchověrství
V temných vírech, Na rozhraní - typicky městská tematika
O ševci Matoušovi a jeho přátelích
Vzpomínky - obrovské množství informací o kulturním životě v druhé polovině 19. století.
Ignát Hermann (1854 - 1938), syn mlynáře, vyučil se v Praze kupcem (zkušenosti z tohoto učení mučení zapsal v 1. polovině románu U snědeného krámu. Pracoval v Otově nakladatelství, redaktor Národních listů, založil časo-pis Švanda dudák - otiskoval většinu svých próz. Byl humorista, někdy smích krutý, že až smích přestává (U snědeného krámu - historie nesmírně slabého, osamoceného člověka, který se nedokáže postavit na odpor proti nikomu a ničemu. Končí sebevraždou). Vytvořil celou řadu bystře odpozorovaných postav drobné pražské buržo-asie s jejími směšnými rysy - Otec Koudelík a ženich Vejvara - román. Psal vzpomínky na mládí, původně otis-kované v Národních listech, knižně vydané pod názvem Před padesáti lety.
Karel Matěj Čapek Chod (1860 - 1927), polemik, novinář, působil v Národních listech, v Národní politice. Naro-zen v Chodsku. Vystudoval gymnázium v Domažlicích. Práva v Praze nedokončil, věnoval se žurnalistice - realis-tické povídky, žánrové kresby, grotesky, psychologické studie.
Kašpar Lén mstitel - monografická studie o tom, jak v prostém člověku zraje myšlenka na pomstu.
Usiluje o přesnou charakteristiku pražských sociálních vrstev. Romány: Turbina, Antonín Vondreje, Jindrové - zkušenosti ze 2. světové války.
Alois Jirásek (1851 - 1930), představitel historického románu a historické povídky v naší literatuře. V 90. letech historická próza nejvýše zastoupeným literárním žánrem - čtenářský zájem o historická díla, překlady. Jirásek se věnoval3 obdobím v dějinách - husitství, doba temna (doba pobělohorská) a doba národního obrození. Narodil se v Hronově. Začal studovat německé gymnázium v Broumově, vyšší třídy absolvoval v Hradci Králové, za studií v HK poznal sílu vlasteneckého hnutí. Dobře a rád maloval - rozhodl se studovat výtvarné umění. Rodina rozhodla, že malování není to pravé povolání pro obživu. Nastoupil tedy na filosofickou fakultu - historie. Maloval dál, přátelil se s Mikolášem Alšem, který maloval do jeho vydaných knih. Odjel do Litomyšli - učil jako středoškolský profesor na gymnáziu - 14 let a přitom psal. Bylo mu nabídnuto místo v Praze na gymnáziu v Žitné ulici a přestěhoval se do Prahy. Rád cestoval, cesty spojoval s vědeckým zaměřením, hledal podklady pro svůj román. Dožil se samostatné republiky a stal se senátorem. Do konce života živ v ústraní. Jako gymnazista začal veršovat - nebyly nekvalitní, věnoval je těžkému životu lidí ve Východních Čechách. Drobné prózy věnoval životu pod Krkonošemi - Povídky z hor. Povídky ze života v Litomyšli: Poklad, Na dvoře vévodském, Filosofská historie - vrcholné dílo, příběh studentů v Litomyšli v době revolučního r. 1848.
Husitství - vycházel z důkladného prostudování určitého období a ze skutečných událostí.
Mezi proudy - trilogie, nejpodrobnější obraz tehdejší doby - počátek husitského hnutí v době, kdy ještě žil mistr Jan Hus, Jan Žižka, Václav IV.
Proti všem - román, první vrchol husitské revoluce, stavba Tábora, tažení Zikmunda do Prahy, bitva na Vítkově, na Poříčí ... Historické postavy: J. Žižka, Zikmund, J. Lucemburský a celá řada lidových postav (z větší části fiktivní - sedláci, šlechtici, rodina zemana z Hvozdova). Vyniká vykreslení válečných scén, vylíčil taktiku husitské-ho vojska.
Bratrstvo - trilogie. Jirásek psal v době, která se vyznačovala zvýšeným zájmem o Slovensko. Píše o úpadku husitského hnutí po bitvě u Lipan r. 1434. Husité si říkali Bratříci, které se zachránili z bitvy a odešli na Slovensko, bojovali v armádě uherského krále, někteří byli žoldnéři a jiní loupežníci.
Husitský král - nedokončený román ze zdravotních důvodů z doby vlády Jiřího z Poděbrad, který udržel smír mezi katolíky a nekatolíky.
Doba pobělohorská
Temno - román z doby pobělohorské, po popravení 27 českých pánů, doba příchodu jezuitského řádu, doba potlačení českého jazyka. Jirásek je autorem historického termínu temno. Historické postavy: císaři, Ferdinand, Fridrich Falcký, smyšlené postavy.
Psohlavci - román se odehrává v 18. st. v době, kdy dochází k selským bouřím - utužuje se nevolnický systém, sedláci se bouřili. Povstání Chodů vlastnící majestát, který jim zaručoval, že nejsou nevolníci, ale pouze poddaní. Poprava Jana Sladkého Koziny.
Národní obrození
Filosofská historie - události revolučního r. 1848 v Litomyšli a částečně v Praze.
F. L. Věk (František Ladislav Věk) - pětidílný román, obraz vývoje národního obrození, píše o člověku, který se podílel na rozvoji ND ve svém kraji. Postavy jsou smyšlené i opravdové.
Staré pověsti české
Jan Žižka, Jan Hus - drama z doby husitské
Lucerna - pohádková hra
Zikmund Winter (1846 - 1912), vrstevník Jiráskův, jako on absolvoval filosofickou fakultu v oboru historie, stal se profesorem, zabýval se studiem českých dějin. Stal se nejprve historikem a pak spisovatelem. Srovnání s Jiráskem:
AJ: více témat (husitství, doba pobělohorská, národní obrození), tvořil romány, nejdříve spisovatel ZW: napsal pouze jeden román, nejdříve historik, zaměřil se na pobělohorskou dobu
Mistr Kampanus - jediný román ZW., je to monografie Kampana - vědec, básník, rektor pražské university. Popisuje popravu 27 českých pánů (Kampanus byl svědek).
Rozina sebranec - próza
Děje vysokých škol pražských v letech 1409 - 1622
Kulturní obraz českých měst

České realistické drama
Rozvíjí se v 90. letech 19. st. Rozvoj souvisí se založením Národního divadla a zahraničním vývojem (Gogol, Ibsen).
Ladislav Stroupežnický (1850 - 1892)
Zvíkovský rarášek
Paní Mincmistrová
Naši furianti - jednoduchá zápletka, zachycení venkovského prostředí v Jižních Čechách, její rozvrstvení, sedláky, chalupníky. Děj se rozvíjí kvůli banálnímu sporu: Dva bohatí sedláci se hádají, komu bude svěřena funkce ponocného a vzájemně se popichují. Ponocný byl vážený občan, měl penzi i dům. Každý chtěl prosadit svého kandidáta. Hra končí dohodou. Sedláci se nemohou dohodnout, kdo zaplatí rundu. Vykresluje ducha české vesnice, její problémy, sociální prostředí, vysmívá se hlupákům, omezencům a kladně hodnotí moudré lidi. Bohaté přirovnává k hloupím a nadutým, chalupníky naopak k moudrým.
Gabriela Preissová (1862 - 1946), přivedla do českého divadla novou tvorbu - kriticko-realistickou - zachycuje ve hrách prostředí vesnic moravského slovácka.
Gazdina roba - na tento námět složil Josef Boleslav Foerster hudební skladbu Eva
Její pastorkyňa - na motivy této hry zkomponoval Leoš Janáček stejnojmennou operu.
Alois (1861 - 1952) a Vilém (1863 - 1912) Mrštíkové
Maryša - příběh ze slovácké vesnice. Realističnost podtrhuje dialekt, základ hry nalezen v soudních spisech, kritizují vynucený sňatek. Hlavními postavami jsou: sedlák a selka Lízalovi, Maryša a Francek. Hra byla hrána v Národním divadle. Touto hrou vrcholí české realistické drama.

Hodnocení referátu Kritický realismus v české literature

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  25. červen 2008
  3 921×
  1889 slov

Komentáře k referátu Kritický realismus v české literature