Literární pojmy

Krása: (estetika) za krásné považujeme to co v nás vzbuzuje příjemné pocity – životní zkušenost
· Je důležitý znak Uměleckého díla:umělý lidský výtvor založený na estetickém vnímání skutečnosti.Umělecká literatura patří jako jedna z představitelům kultury
Estetické cítění:je výrazem schopnosti člověka vidět a vnímat krásy života
Práce (fyzická a duševní) + umění (výtvarné,literární,výrazové,hudební)- naplňují krásno v životě
Společenská funkce literatury:Poznatkové obohacení
Estetické působení
Citové působení
Výchovný vliv (obsah,formu-má lit. dílo)
Lettera = z latinského -písmena. --> písemnictví (výrazový prostředek:JAZYK)
· Umělecká
· Odborná
· Jednací
LITERÁRNÍ ŽÁNRY:
Epika: Děj,příběh,časové a příčinné souvislosti Veršovaná, Ver. + Prozaická, Prozaická
Lyrika: Vyjádření prožitku,citu,nálady autora
Bohatýrská píseň: Bylina,o činech bohatýrů + historický zpěv
Epos: rozsáhlý děj
Legenda: Vyprávění o životě a skutcích světců,zázraky
Báje(mýtus): Pokus o výklad světa,přírodních jevů;hrdinové = bohové
Pohádka: Děj nepravděpodobný,nadpřirozené bytosti,dobro vítězí nad zlem
Pověst: O minulosti,jádro pravdivé + fantazie,váže se k určité osobě,místu
Bajka: ze života zvířat či zosobněných věcí – jednají jako lidi,mají lidské vlastnosti(mravoučný závěr – pointa)
Povídka: Kratší příběh,většinou časově i místně určen,více osob i dějových linií
Novela: Střední rozsah,soustředěn na jednu událost,epizodu ze života,překvapivý konec
Román: Větší rozsah,řada událostí soustředěných kolem společného jádra,mnoho postav i dějových linií
Fejeton: novinářská próza,ironie,krátké povídání
Óda: oslavná píseň
Hymnus: slavnostní píseň (týká se národa ,vlasti)
Elegie: žalozpěv – vyjadřuje smutek
Píseň: popěvek – prostá,zpěvná báseň (lidová a umělá)
Tragedie: nerovný zápas hl.hrdiny končí jeho smrtí
Činohra: složitý a vážný spor mezi postavami
Balada: Pochmurný děj,tragický závěr,dramatický spád,sevřenost,úsečnost výpovědi,dialog
Romance: báseň veselá,smavé nálady
Básnická povídka: poema – události ze života jednotlivce
„plány“ :jazykový
tematický
kompoziční ( = forma,uspořádání tematických a jazykových složek)
JAZYKOVÝ PLÁN
Eufonie:libozvučnost – příjemné uspořádání zvuků v projevu
(V mlhách stříbrných měsíčních paprsků se taví sníh)
Onomatopoie:zvukomalba – napodobení zvuku slovy
(Na topole podle skal zelený mužík zatleskal)
Paronomázie:opakování stejných hlásek ve slovech stejného základu
(Slavme slavně slávu Slávů slavných)
Zvukosled: pravidelné opakování stejných hlásek ve verši
Epiteton: básnický přívlastek přímá pojmenování
· Konstanc :označuje stálou vlastnost
· Ornans: ozdobný
· Přirovnání
Paralelismus: dva jevy postaveny vedle sebe
( Uměl jsem jedním tahem tvoje ruce – holubici,zobající na psacím stroji…)
Antiteze:přirovnání protikladem
· Teze: (odněkud kůň vyjížděl)
· Popření: (on nevyjížděl)
· Přirovnání (on větrem letí [jako vítr] )
Tropy: nepřímá pojmenování (obrazná)
Metafora: přenesení pojmenování na základě podobnosti
(bledá tvář luny)
Personifikace:zosobnění – lidské vlastnosti a činy se přenášejí na neživé objekty
(o lásce šeptal tichý mech)
Metonymie: přenesení pojmenování na základě věčné spojitosti
(celé město klečelo na kolenou,posloucháme Mozarta = [jeho hudbu] )
Synekdocha: druh metonymie,spojitosti kvantitativní(množství),část označena celkem a naopak
( A v létě se tyčí se tu kukuřičná zrna (= klasy)
Perifráze: rozvedená synekdocha,vyjádření opisem,pomocí typických znaků
(Až bude růst nade mnou tráva (= až zemřu)
Eufemismy: zjemnění výrazu (zesnul,odešel)
Hyperbola: nadsázka,zveličení významu (stokrát děkuji,tisíckrát vás líbám;les komínů)
Oxymóron: spojení slov protichůdného významu,kontrast,zdánlivá nelogičnost
(chodí jako živá mrtvola;mrtvé milenky cit,zbortěné harfy tón)
Ironie: využití slov v opačném významu
Sarkasmus: zesílená ironie (…a tak dostal Halfar místo [ hrob sebevraha] )
Alegorie: jinotaj – utajení skutečného obsahu,např. v bajkách
Figury : zvláštní obraty větné stavby,zdůrazňující myšlenku
Opakování slov: Ve větě,verši = Epizeuxis (Utichly továrny,utichly ulice)
Na začátku verše = Anafora (Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
na břehu Svratky roste nízká tráva)
Na konci verše = Epifora ( Co to máš na té tkaničce,na krku na té tkaničce?)
Na konci a na začátku verše = Epanastrofa „ palilogie „
(Střela ta se zaryla v bílá ňadra, v bílá ňadra prvního Tatařína)
Gradace : stupňování významu
Apostrofa: oslovení (Čechy krásné,Čechy mé,obraze rámy prastarého)
Řečnická otázka: nevyžaduje odpověď (Kdo na moje místo,kdo zvedne můj štít?)
Inverze: změněný slovosled ( kachna s peřím zelenavým)
TEMATICKÁ PLÁN
Námět: širší tematický okruh
Epizoda: tematický celek spjatý s ostatními jen volně
Téma: hlavní a vedlejší
Postavy: hlavní a vedlejší ,jejich popis = přímo, nepřímo,srovnáváním
Literární typ: vlastnosti 1 postavy shrnují vlastnosti celé skupiny podobných postav
Děj: realizuje se v událostech (napětí,konflikty,řešení)
Pojetí díla: komika,humor,tragika,idylizace(kladný vztah),heroizace(hrdinské vlas)
KOMPOZIČÍ PLÁN
Kontrast: stát proti sobě,nápadná odlišnost až protikladnost různých prvků literár. Díla
Gradace: skupina slov,motivů i větších kompozičních celků,seřazených podle významu tak,aby vzniklo stupňování účinu.
Konfrontace: postavení dvou osob tváří v tvář,zpravidla k srovnání jejich výpovědí
Chronologický : kronikářská kompozice(skládání)
Retrospektivní: východisko = závěrečný stav,zpětné vysvětlení,začíná od konce
Paralela : v lyrice;něco podobného;podobná skutečnost,místo
Rámcový: závěrečný motiv = úvodní motiv
Paralelní:samostatné příběhy vedle sebe dva příběhy s 1 myšlenkou
Řetězový: návaznost událostí,spjaty s hlavním hrdinou
Vnitřní výstavba DĚJE: vytvořil ARISTOTELES 4.století ,filozof = poetika
Expozice: úvod
Kolize: zápletka
Krize: vyvrcholení konfliktu
Peripetie: zvrat
Závěr,řešení konfliktu: happy end ; katastrofa ; smír(rezignace)
DĚJOVÉ napětí:
Retardace:oddalování řešení,zpomalování děje
Příběh s tajemstvím: nové momenty napětí,fakta,ale ne původce
Falešná motivace: dohady sváděny na nesprávnou cestu,např. v detektivkách
Pranostiky: o počasí a hospodaření
Přísloví: zkušenosti – návod k jednání
Pořekadla: bez mravního poučení
Výroční obřady: při slunovratu,rovnodennosti
Obřadní cyklus rodinný: svatba,pohřeb,křtiny
Mýtus: vyprávění,názory a představy o vzniku světa,člověka ;pokus o výklad světa– Báje
Abstraktní: vytváří určité představy,fantazie
Konkrétní: mohu sáhnout
Diktyramb:jásavá radostná píseň
Pásmo: polytematická(nějaké množství) báseň
Asociace: Sled představ
Epigram: krátká satirická báseň s pointou => vyvrcholením
Satira: kritika,ale humorným přepisem
PRAVĚKA LITERATURA
Megatické stavby:
Mangíry: kamenné bloky,volně stojící v přírodě (Francouzská Bretaň,Carnak)
Kromluhy: kruhová podoba,svatyně ( Anglie Stonech)
Dolomeny: svatyně, pohřební místo,(kovadlina (Dolmen z Barcelony)
Symbol plodnosti : Věstonická Venuše (geometrická,mentorská)
Sluneční vozík: zasvěcen slunci,je svědectvím estetické dokonalosti
Jeskyně: první svatyní,první obrazárny

Hodnocení referátu Literární pojmy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. srpen 2008
  13 620×
  881 slov

Komentáře k referátu Literární pojmy