Politické ideologie a doktríny, politické strany

Politické ideologie

• souhrn idejí, teorií a názorů, které vyjadřují základní životní postoje a cíle určité sociální skupiny
• zabývá se problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politiky
• pol. doktrína = systematický soubor principů a názorů na určitý konkrétní problém

Liberalismus (liberta = svoboda)

• v 17. století se začal formovat v Anglii
• první liberalisté v 19. století ve Španělsku
• od počátku 20. století se liberalismus používá jako politický systém
• hlavní důraz kladen na svobodu jedince a jeho individualitu
• stát plní pouze funkci ochrany svobody a majetku občanů
• omezena je moc vlády ve prospěch svobody podnikání
• vládní formou je parlamentní demokracie

Směry liberalismu:

• klasický (konzervativní) - svoboda vlastnictví, vzdělání, rovnost příležitostí
  • ekonomiku ovlivňuje „neviditelná ruka trhu“ (Doktrina laissez faire)
  • zachovány 3 složky řízení státu
• sociální - ne všichni jsou schopni se o sebe postarat → regulace ekonomiky, vyšší daně
  • prosazují evropské strany
• americký - velmi blízký sociálnímu
• švýcarský - svoboda bez rozdílů
• neoliberalismus - prosazuje svobodu v ekonomice

Konservatismus (conservare = zachovávat)

• vznik v 18. století jako projev nespokojení s rodícím se liberalismem
• zakladatelem Egmunt Burke
• zachovává politický, sociální a ekonomický řád
• preferuje tradiční hodnoty a osvědčené principy života společnosti
• neodmítá vývoj, ale nechce radikální reformy, chaos a revoluce (rychlé násilné změny)
• tradiční hodnoty: rodina, vláda, parlament, církev, zákony
• smíšený ekonomický systém (viz. Ekonomie a ekonomika)

Směry konservatismu

• tradiční - snaží se o snížení nezaměstnanosti
• libertariánský - tržní ekonomika a ochrana rodiny
  • Thetcherová, Regan

Komunismus (communis = společný, obecný)

• ideologie antidemokratická a antiliberální
• za zakladatele považování Karel Marx a Friedrich Engels
• beztřídní společnost založena na sociální rovnosti a společném vlastnictví výrobních prostředků
• založeno na principu „každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“
• snaha omezit soukromé vlastnictví a svobodu ve prospěch vyšších cílů; odmítá náboženství
• rovnosti, spravedlnosti a solidarity lze dosáhnout revolucí nebo soc. reformami
• budování je předpokládáno v teorii marxismu - leninismu
• neexistuje státní aparát, funkci státu vykonává uvědomělý lid

Socialismus (socialis = společenský)

• demokratická ideologie, která klade hlavní důraz na solidaritu a částečnou centralizaci ekonomiky
• politická a ekonomická koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství
• kořeny socialismu u Platóna a rolnických povstáních v 19. století
• jako politický systém realizován po 1. světové válce vznikl v Rusku
• jedinec je podřízen společnosti, obecné dobro nadřazeno individuálním zájmům
• odmítá volnou konkurenci a soukromé vlastnictví
• extrémní socialismus dal vzniknout komunismu; z umírněného vznikly dnešní strany levostředové orientace

Směry socialismu

• utopický socialismus - vše řídí církev → jejich názory utopie
  • Thomas More, Campanela („Sluneční stát“), R. Oven
• vědecký socialismus - vznikl v 19. století
  • zakladatelé Marx, Engels
  • při sociální revoluci dělnická třída převezme moc
  • teorie družstevnictví, beztřídní společnost
• moderní socialismus - „neomarxismus“
  • sociální rovnosti chce dosáhnout demokraticky
  • zahrnuje směry sociálně demokratické a sociální liberalismus

Nacionalismus

• vznikl v 19. století jako vědomí příslušnosti k jednomu národu
• vychází z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa (opírá se o zvyky, tradice, jazyk atd.)
• obvyklá netolerance, nepřátelství a agresivita vůči jiným národům
• může být v umírněné (nacismus) nebo extrémní (nacionalšovinismus) podobě
• patří sem také frankismus (Španělsko) a perónismus (Argentina)
• přispěl k rozpadu ČSFR, Jugoslávie, SSSR, Arabsko-Izraelský konflikt, separatistické hnutí v Baskicku

Druhy nacionalismu

• univerzální - člověk patří k národu, ostatní národy jsou na nižší úrovni
• internacionalismus - národy se spojují (OSN, NATO)
• liberální - usiluje o národní státy, národ by si měl sám vládnout
• konzervativní - usiluje o vlastenecké cítění a omezení přistěhovalectví

Nacismus

• „hitlerismus“ - diktatura v Německu v letech 1933-45, strana NSDAP
• vůdcovský princip
• Adolf Hitler („Mein Kampf“), Ernest Huber
• po 2. světové válce nezákonný

Neonacismus - ideologie a politické hnutí usilující o obnovení nacismu

• vznikl po 2. světové válce
• v dnešní době zakázán
• nadřazenost bílé rasy, nepřátelé především imigrantů, komunistů, liberálů a Židů

Fašismus (fascis = sjednocení)

• nacionálně rasistické hnutí a diktátorská forma vlády
• vyústil v agresivní politiku, terorismus, útočné války a genocidu
• nadřazuje zájmy celku (národa, státu) nad zájmy jednotlivce
• k potlačení opozice využívá násilí a moderní metody propagandy a cenzury
• usiluje o totalitní stát (nikoliv však ve všech svých formách), proklamuje snahu o udržení
• disciplíny a plynulého chodu státu

Druhy fašismu

• italský – Benito Mussolini
• německý nacionální socialismus - po 1. světové válce

Rasismus

• ideologie vycházející ze strachu z ostatních ras; názor o nerovnosti ras
• ve 2. pol. 19. století se stává politickou idologií
• snaží se o zvýhodnění jedné rasy před ostatními → diskriminace „nižší“ rasy (v zaměstnání, nerovnost před zákonem, hlasovací právo atd.)
• osobnosti:
  • Gobieneau - nejvyšší rasa bílá; rasy by se neměli míchat
  • Chamberlain - nejvyšší Němci, nejnižší Židé
  • Herder
• projevy ve světě:
  • USA
    • Martin Luther King bojoval proti černošskému rasismu
    • organizace Kuh- Klux - Klan prováděla lynčování černochů
  • JAR
    • Apartheid je rasistická politika segregace určitého národa
    • vedlo k oddělení dopravy, ulic, škol, veřejných míst

Dělení rasismu

• měkký rasismus - osobní názor
• tvrdý rasismus - veřejná agrese

 

• skrytý
• otevřený – v rámci politiky (Apartheid)

Anarchismus (anarchia = bezvládí)

• zrodil se v 19. století
• odmítá jakoukoliv formu politické autority, státní moci i právní řád
• hlásá neomezenou svobodu jedince, spravedlivé rozdělení statků a dobrovolné rozhodování
• radikální anarchismus používá k dosažení cílů násilných prostředků
• nikdy nebyl skutečně realizován

Druhy anarchismu

• anarcho-individualismus - nezávislost jedince = extrémní egoismus
  • Max Sterner, Robert Lozick
• anarcho-kolektivismus - dominantní směr
  • společné vlastnictví, spolupráce, osobní zájmy podřízeny kolektivu uzavřené skupiny
  • Michail Bakunin
• anarcho-komunismus - beztřídní společnost
  • Španělsko, Itálie
  • Petr Kropotkin
• anarcho–mutualismus - mezi individualismem a kolektivismem
  • kolektivní vlastnictví, každý dostane příděl podle odvedené práce
  • Pierre J. Proudhon

Feminismus

• původ v Anglosaských zemích
• ženské hnutí prosazující všeobecné zrovnoprávnění s muži
• odmítá muže jako takové, usilují o základní práva, zlepšení postavení (př. v arabských zemích) a rovnoprávnost
• vývoj probíhal ve 3 vlnách:
  • 1. vlna - volební právo (19. století)
    • Mary Wollstonecraftová („Obrana ženských práv“)
  • 2. vlna – zlepšení postavení
  • 3. vlna - důslednější, zohledňuje různost žen
• dnešní době poukazuje na potraty, pornografii, domácí násilí páchané na ženu, nerovnost v zaměstnání
• projevy:
  • 1776 – volební právo v New Yorku (po 30 letech zrušeno)
  • 1889 – volební právo pro ženy na Novém Zélandě
  • 1920 – volební právo pro ženy v ČSR
  • 1971 – volební právo pro ženy ve Švýcarsku
• Gender = kulturní rozdíly mezi pohlavím; stále se vyvíjí
  • vznikl v 70. letech 20. století

Směry feminismu

• liberální - snaží se překonat rozdíly pohlaví
• marxistický - zkoumá, co žena dělá v domácnosti
  • chce soc. reformu
• radikální - chce rovnost a stejné postavení
  • separace pohlaví
• socialistický - nejmladší
  • spojení marxistického a radikálního
  • v socialismu bude rovnost pro všechny

Environmentalismus (environment = prostředí)

• v 60. letech prosadil Paul Ehrlich
• zabývá se vztahy mezi přírodou a společností
• usiluje o změny mechanismů, které brání snahám o ochranu životního prostředí, zastřešuje řadu protestních ekologických hnutí (Green Peace, Duha)

Směry environmentalismu

• nábožensko-ideologický - radikální
• institucionálně-státní - zaměření z politického hlediska

 

• radikální - prosazuje úplný návrat k přírodě
  • prvky anarchie a ekoterorismu
• umírněný
  • nátlakové skupiny - prosazují ekologii (Green Peace)
  • participující skupiny - snaží se minimalizovat zátěž na přírodu (pol. strany)

Politické strany a občanská sdružení

• musí být zapsány v rejstříku a mít stanovy (organizační řád), ve kterém jsou programové zásady, název, sídlo a způsob volení stranických orgánů
• podmínky pro vstup do strany: 18 let, dobrovolné, svéprávnost

Politická strana

• organizované dobrovolné sdružení lidí, kteří mají stejné názory na řízení státu
• cílem je získat a vykonávat moc
• přejímají moc a ovlivňují pol. dění
• vychází z ideologie

Systém stran na politické scéně

• systém 1 strany: jedna strana má vedoucí postavení (Kuba)
• systém dominantní strany: existuje pluralismus, ale dlouho dobu si jedna pol. strana udržuje vedoucí postavení
• systém 2 hlavních stran: většinový volební systém
  • USA – demokraté x republikáni
  • VB – liberálové x konzervativci pluralita
• systém více stran: strany mají většinou tendenci se slučovat
  • poměrný volební systém

Dělení stran podle místa v pol. spektru

	Levice	Pravice
priority	soc. politika a jistoty	podpora podnikání
stát	soc. odpovědný silný	minimalizace kompetencí státu
rovnost	výsledků	příležitostí
člověk	kolektiv	jedinec
ekonomie	regulace trhu	liberalizace a deregulace
ek. priority	odstranění nezaměstnanosti	snížení inflace
společnost	splynutí	oddělení

Funkce politických stran

1. zprostředkovatelská – tvoří most mezi lidmi a vládou
2. integrativní – soustředění zájmů
3. socializační – učí hrát politické role
4. mobilizační – mobilizace občanů
5. rekrutivní – vybírá politické elity
6. ústavní – skrze strany je sestavována vláda

Typologie politických stran

1. podle charakteru členství:
   • strany masové - nezaměřují se na specifickou skupinu lidí (nezáleží na prof. příslušnosti)
     • budoucí členy neprověřují
     • cílem je získat co nejvíce členů
     • ČSSD, ODS
   • strany kádrové - dochází k výběru vhodných členů podle určitých kritérií
     • členové zaujímají místa v hierarchii podle toho, jak vyhovují kritériím
     • prověřují názory budoucích členů
       • KSČM
   • strany oddaných - členové oddaní určité úzké ideologii (fundamentalismus)
     • fanatická oddanost svému cíly a vůdci
     • nacistické a fašistické strany, HAMAS, Sinn-Féin
2. podle ideologického spektra:
   • ideolog. úzké - zaměření pouze na určitou skupinu voličů a prosazují jejich zájmy
     • KDU-ČSL, SZ
   • catch all – snaží se zasahovat celé spektrum činností, aby se v jejich programu „našel“ každý
     • ODS, ČSSD

Koalice

• volební – před volbami strany uzavřou dohodu
  • počtem členů se násobí klauzule (čtyřkoalice → 20%)
• vládní – vzniká za účelem zisku nadpoloviční většiny v posl. sněmovně

 

• v ČR vznikla čtyřkoalice → odešla ODA→ tříkoalice → KDU a ČSL se sloučili → dvoukoalice

Občanská sdružení

• oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, které jsou právně zaručeny a uznávány
• mohou se podílet na vytváření a kontrole státní politiky
• nesnaží se převzít moc, ale chtějí do toho mluvit
• odbory, profesní organizace,obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, nadace, skautská hnutí, ekologické organizace, feministické hnutí
• jednání tripartity = jednání tří stran – stát, odbory a profesní svazy