Politické ideologie a doktríny, politické strany

Politické ideologie

  • souhrn idejí, teorií a názorů, které vyjadřují základní životní postoje a cíle určité sociální skupiny
  • zabývá se problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politiky
  • pol. doktrína = systematický soubor principů a názorů na určitý konkrétní problém

Liberalismus (liberta = svoboda)

  • v 17. století se začal formovat v Anglii
  • první liberalisté v 19. století ve Španělsku
  • od počátku 20. století se liberalismus používá jako politický systém
  • hlavní důraz kladen na svobodu jedince a jeho individualitu
  • stát plní pouze funkci ochrany svobody a majetku občanů
  • omezena je moc vlády ve prospěch svobody podnikání
  • vládní formou je parlamentní demokracie

Směry liberalismu:

  • klasický (konzervativní) - svoboda vlastnictví, vzdělání, rovnost příležitostí
    • ekonomiku ovlivňuje „neviditelná ruka trhu“ (Doktrina laissez faire)
    • zachovány 3 složky řízení státu
  • sociální - ne všichni jsou schopni se o sebe postarat → regulace ekonomiky, vyšší daně
    • prosazují evropské strany
  • americký - velmi blízký sociálnímu
  • švýcarský - svoboda bez rozdílů
  • neoliberalismus - prosazuje svobodu v ekonomice

Konservatismus (conservare = zachovávat)

  • vznik v 18. století jako projev nespokojení s rodícím se liberalismem
  • zakladatelem Egmunt Burke
  • zachovává politický, sociální a ekonomický řád
  • preferuje tradiční hodnoty a osvědčené principy života společnosti
  • neodmítá vývoj, ale nechce radikální reformy, chaos a revoluce (rychlé násilné změny)
  • tradiční hodnoty: rodina, vláda, parlament, církev, zákony
  • smíšený ekonomický systém (viz. Ekonomie a ekonomika)

Směry konservatismu

  • tradiční - snaží se o snížení nezaměstnanosti
  • libertariánský - tržní ekonomika a ochrana rodiny
    • Thetcherová, Regan

Komunismus (communis = společný, obecný)

  • ideologie antidemokratická a antiliberální
  • za zakladatele považování Karel Marx a Friedrich Engels
  • beztřídní společnost založena na sociální rovnosti a společném vlastnictví výrobních prostředků
  • založeno na principu „každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“
  • snaha omezit soukromé vlastnictví a svobodu ve prospěch vyšších cílů; odmítá náboženství
  • rovnosti, spravedlnosti a solidarity lze dosáhnout revolucí nebo soc. reformami
  • budování je předpokládáno v teorii marxismu - leninismu
  • neexistuje státní aparát, funkci státu vykonává uvědomělý lid

Socialismus (socialis = společenský)

  • demokratická ideologie, která klade hlavní důraz na solidaritu a částečnou centralizaci ekonomiky
  • politická a ekonomická koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství
  • kořeny socialismu u Platóna a rolnických povstáních v 19. století
  • jako politický systém realizován po 1. světové válce vznikl v Rusku
  • jedinec je podřízen společnosti, obecné dobro nadřazeno individuálním zájmům
  • odmítá volnou konkurenci a soukromé vlastnictví
  • extrémní socialismus dal vzniknout komunismu; z umírněného vznikly dnešní strany levostředové orientace

Směry socialismu

  • utopický socialismus - vše řídí církev → jejich názory utopie
    • Thomas More, Campanela („Sluneční stát“), R. Oven
  • vědecký socialismus - vznikl v 19. století
    • zakladatelé Marx, Engels
    • při sociální revoluci dělnická třída převezme moc
    • teorie družstevnictví, beztřídní společnost
  • moderní socialismus - „neomarxismus“
    • sociální rovnosti chce dosáhnout demokraticky
    • zahrnuje směry sociálně demokratické a sociální liberalismus

Nacionalismus

  • vznikl v 19. století jako vědomí příslušnosti k jednomu národu
  • vychází z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa (opírá se o zvyky, tradice, jazyk atd.)
  • obvyklá netolerance, nepřátelství a agresivita vůči jiným národům
  • může být v umírněné (nacismus) nebo extrémní (nacionalšovinismus) podobě
  • patří sem také frankismus (Španělsko) a perónismus (Argentina)
  • přispěl k rozpadu ČSFR, Jugoslávie, SSSR, Arabsko-Izraelský konflikt, separatistické hnutí v Baskicku

Druhy nacionalismu

  • univerzální - člověk patří k národu, ostatní národy jsou na nižší úrovni
  • internacionalismus - národy se spojují (OSN, NATO)
  • liberální - usiluje o národní státy, národ by si měl sám vládnout
  • konzervativní - usiluje o vlastenecké cítění a omezení přistěhovalectví

Nacismus

  • „hitlerismus“ - diktatura v Německu v letech 1933-45, strana NSDAP
  • vůdcovský princip
  • Adolf Hitler („Mein Kampf“), Ernest Huber
  • po 2. světové válce nezákonný

Neonacismus - ideologie a politické hnutí usilující o obnovení nacismu

  • vznikl po 2. světové válce
  • v dnešní době zakázán
  • nadřazenost bílé rasy, nepřátelé především imigrantů, komunistů, liberálů a Židů

Fašismus (fascis = sjednocení)

  • nacionálně rasistické hnutí a diktátorská forma vlády
  • vyústil v agresivní politiku, terorismus, útočné války a genocidu
  • nadřazuje zájmy celku (národa, státu) nad zájmy jednotlivce
  • k potlačení opozice využívá násilí a moderní metody propagandy a cenzury
  • usiluje o totalitní stát (nikoliv však ve všech svých formách), proklamuje snahu o udržení
  • disciplíny a plynulého chodu státu

Druhy fašismu

  • italský – Benito Mussolini
  • německý nacionální socialismus - po 1. světové válce

Rasismus

  • ideologie vycházející ze strachu z ostatních ras; názor o nerovnosti ras
  • ve 2. pol. 19. století se stává politickou idologií
  • snaží se o zvýhodnění jedné rasy před ostatními → diskriminace „nižší“ rasy (v zaměstnání, nerovnost před zákonem, hlasovací právo atd.)
  • osobnosti:
    • Gobieneau - nejvyšší rasa bílá; rasy by se neměli míchat
    • Chamberlain - nejvyšší Němci, nejnižší Židé
    • Herder
  • projevy ve světě:
    • USA
      • Martin Luther King bojoval proti černošskému rasismu
      • organizace Kuh- Klux - Klan prováděla lynčování černochů
    • JAR
      • Apartheid je rasistická politika segregace určitého národa
      • vedlo k oddělení dopravy, ulic, škol, veřejných míst

Dělení rasismu

  • měkký rasismus - osobní názor
  • tvrdý rasismus - veřejná agrese

 

  • skrytý
  • otevřený – v rámci politiky (Apartheid)

Anarchismus (anarchia = bezvládí)

  • zrodil se v 19. století
  • odmítá jakoukoliv formu politické autority, státní moci i právní řád
  • hlásá neomezenou svobodu jedince, spravedlivé rozdělení statků a dobrovolné rozhodování
  • radikální anarchismus používá k dosažení cílů násilných prostředků
  • nikdy nebyl skutečně realizován

Druhy anarchismu

  • anarcho-individualismus - nezávislost jedince = extrémní egoismus
    • Max Sterner, Robert Lozick
  • anarcho-kolektivismus - dominantní směr
    • společné vlastnictví, spolupráce, osobní zájmy podřízeny kolektivu uzavřené skupiny
    • Michail Bakunin
  • anarcho-komunismus - beztřídní společnost
    • Španělsko, Itálie
    • Petr Kropotkin
  • anarcho–mutualismus - mezi individualismem a kolektivismem
    • kolektivní vlastnictví, každý dostane příděl podle odvedené práce
    • Pierre J. Proudhon

Feminismus

  • původ v Anglosaských zemích
  • ženské hnutí prosazující všeobecné zrovnoprávnění s muži
  • odmítá muže jako takové, usilují o základní práva, zlepšení postavení (př. v arabských zemích) a rovnoprávnost
  • vývoj probíhal ve 3 vlnách:
    • 1. vlna - volební právo (19. století)
      • Mary Wollstonecraftová („Obrana ženských práv“)
    • 2. vlna – zlepšení postavení
    • 3. vlna - důslednější, zohledňuje různost žen
  • dnešní době poukazuje na potraty, pornografii, domácí násilí páchané na ženu, nerovnost v zaměstnání
  • projevy:
    • 1776 – volební právo v New Yorku (po 30 letech zrušeno)
    • 1889 – volební právo pro ženy na Novém Zélandě
    • 1920 – volební právo pro ženy v ČSR
    • 1971 – volební právo pro ženy ve Švýcarsku
  • Gender = kulturní rozdíly mezi pohlavím; stále se vyvíjí
    • vznikl v 70. letech 20. století

Směry feminismu

  • liberální - snaží se překonat rozdíly pohlaví
  • marxistický - zkoumá, co žena dělá v domácnosti
    • chce soc. reformu
  • radikální - chce rovnost a stejné postavení
    • separace pohlaví
  • socialistický - nejmladší
    • spojení marxistického a radikálního
    • v socialismu bude rovnost pro všechny

Environmentalismus (environment = prostředí)

  • v 60. letech prosadil Paul Ehrlich
  • zabývá se vztahy mezi přírodou a společností
  • usiluje o změny mechanismů, které brání snahám o ochranu životního prostředí, zastřešuje řadu protestních ekologických hnutí (Green Peace, Duha)

Směry environmentalismu

  • nábožensko-ideologický - radikální
  • institucionálně-státní - zaměření z politického hlediska

 

  • radikální - prosazuje úplný návrat k přírodě
    • prvky anarchie a ekoterorismu
  • umírněný
    • nátlakové skupiny - prosazují ekologii (Green Peace)
    • participující skupiny - snaží se minimalizovat zátěž na přírodu (pol. strany)

Politické strany a občanská sdružení

  • musí být zapsány v rejstříku a mít stanovy (organizační řád), ve kterém jsou programové zásady, název, sídlo a způsob volení stranických orgánů
  • podmínky pro vstup do strany: 18 let, dobrovolné, svéprávnost

Politická strana

  • organizované dobrovolné sdružení lidí, kteří mají stejné názory na řízení státu
  • cílem je získat a vykonávat moc
  • přejímají moc a ovlivňují pol. dění
  • vychází z ideologie

Systém stran na politické scéně

  • systém 1 strany: jedna strana má vedoucí postavení (Kuba)
  • systém dominantní strany: existuje pluralismus, ale dlouho dobu si jedna pol. strana udržuje vedoucí postavení
  • systém 2 hlavních stran: většinový volební systém
    • USA – demokraté x republikáni
    • VB – liberálové x konzervativci pluralita
  • systém více stran: strany mají většinou tendenci se slučovat
    • poměrný volební systém

Dělení stran podle místa v pol. spektru

  Levice Pravice
priority soc. politika a jistoty podpora podnikání
stát soc. odpovědný silný minimalizace kompetencí státu
rovnost výsledků příležitostí
člověk kolektiv jedinec
ekonomie regulace trhu liberalizace a deregulace
ek. priority odstranění nezaměstnanosti snížení inflace
společnost splynutí oddělení

Funkce politických stran

  1. zprostředkovatelská – tvoří most mezi lidmi a vládou
  2. integrativní – soustředění zájmů
  3. socializační – učí hrát politické role
  4. mobilizační – mobilizace občanů
  5. rekrutivní – vybírá politické elity
  6. ústavní – skrze strany je sestavována vláda

Typologie politických stran

  1. podle charakteru členství:
    • strany masové - nezaměřují se na specifickou skupinu lidí (nezáleží na prof. příslušnosti)
      • budoucí členy neprověřují
      • cílem je získat co nejvíce členů
      • ČSSD, ODS
    • strany kádrové - dochází k výběru vhodných členů podle určitých kritérií
      • členové zaujímají místa v hierarchii podle toho, jak vyhovují kritériím
      • prověřují názory budoucích členů
        • KSČM
    • strany oddaných - členové oddaní určité úzké ideologii (fundamentalismus)
      • fanatická oddanost svému cíly a vůdci
      • nacistické a fašistické strany, HAMAS, Sinn-Féin
  2. podle ideologického spektra:
    • ideolog. úzké - zaměření pouze na určitou skupinu voličů a prosazují jejich zájmy
      • KDU-ČSL, SZ
    • catch all – snaží se zasahovat celé spektrum činností, aby se v jejich programu „našel“ každý
      • ODS, ČSSD

Koalice

  • volební – před volbami strany uzavřou dohodu
    • počtem členů se násobí klauzule (čtyřkoalice → 20%)
  • vládní – vzniká za účelem zisku nadpoloviční většiny v posl. sněmovně

 

  • v ČR vznikla čtyřkoalice → odešla ODA→ tříkoalice → KDU a ČSL se sloučili → dvoukoalice

Občanská sdružení

  • oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, které jsou právně zaručeny a uznávány
  • mohou se podílet na vytváření a kontrole státní politiky
  • nesnaží se převzít moc, ale chtějí do toho mluvit
  • odbory, profesní organizace,obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, nadace, skautská hnutí, ekologické organizace, feministické hnutí
  • jednání tripartity = jednání tří stran – stát, odbory a profesní svazy

Hodnocení referátu Politické ideologie a doktríny, politické strany

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  5. červenec 2017
  1 485×
  1517 slov

Komentáře k referátu Politické ideologie a doktríny, politické strany