Globalizace světa v novém století

Dámy a pánové,
dovolte, abych se několika slovy vyjádřil k tématu globalizace. V médiích tolik diskutovaný proces globalizace světa je jistě dalším mezníkem ve vývoji lidské společnosti. Slovník cizích slov vysvětluje termín „globalizace“ jako celkový, rozsáhlý, nebo celosvětový. Tento trend spojování a propojování světa v různých sférách lidské činnosti byl akcelerován koncem 20. století.
Informační spojení mezi lidmi zahájil svým vynálezem telefonu Alexander Graham Bell, který takto již v roce 1876 položil základy k informačnímu rozvoji ve 20. století. Podnikavý Ital Guglielmo Marchese Marconi roku 1895 přenesl radiový signál na vzdálenost dvou kilometrů a roku 1901 dosáhl spojení mezi Anglií a Amerikou. Nyní již nic nestálo v cestě. Informační rozmach v podobě komunikace na velké vzdálenosti neustále zmenšoval vzdálenosti kontinentů. Dnes, téměř po sto letech, si může každý večer zapnout televizi a má možnost se dozvědět o událostech, které se odehrály ve velmi vzdálených oblastech, jako jsou například Japonsko, nebo Austrálie.
Samozřejmě i moderní technologie 20. století přinesla podstatný rozvoj společnosti. Počítače zasáhly většinu světa ve všech odvětvích průmyslu, informatiky, sdělovací technologie, automatizace výroby a v neposlední řadě také zábavy. Osobní počítač (nebo také ono oblíbené „písíčko“) se v posledních desíti letech stal spíše naším „osobním přítelem“, neboť výpočetní technika je dnes opravdu na každém kroku. Prodavačka v supermarketu má před sebou malý počítač v podobě pokladny, řidič auta dnes již nenastartuje, dokud mu počítač nezkontroluje všechny systémy, dokonce i tento referát je napsán na počítači, neboť práce s dokumenty jakéhokoliv typu je s počítačem pohodlnější. Počítače nejsou nezbytnou součástí našeho života, ale jejich pomoc ve složitých oblastech lidské činnosti je velice výhodná, ať už se jedná o zpracování výsledků parlamentních voleb, nebo o bankovní spojení mezi různými bankami.
Rozvoj informatiky a výpočetní techniky se uplatnil také při vzniku mezinárodní počítačové sítě Internet. Prostřednictvím Internetu může kdokoliv poskytnout informace komukoliv. Podmínkou je, samozřejmě, připojení na Internet. Jedná se vlastně o tzv. „informační dálnici“. Počítače ulehčují složité operace tak, že dnes již je každému jedno, jestli posílá e-mail do sousedního města, nebo do země na jiném kontinentě. Z toho vyplývá, že pokud má dnes někdo poštovní schránku na Internetu, má poštovní schránku zároveň po celém světě.
Internet vlastně stmeluje všechny země, podniky, organizace, a lidi do své mezinárodní sítě a podílí se tak významně na globalizaci světa. Trend spojování se netýká jen komunikace mezi lidmi, ale i státy mají dnes tendenci se spojovat v různá společenství. Například Evropská unie je vzorným příkladem globalizace evropy. Vše je v této unii jednotné: měna, hospodářství je řízeno vedením unie atd. Zde se jedná o politickou záležitost úzce spjatou s rozvojem hospodářství.
V hospodářství se globalizace projevuje nejmarkantněji. Spojování podniků a fúze nadnárodních korporací jsou dnes běžným jevem na nebi hospodářských událostí. Počítače umožnily rychlý transfer kapitálu kamkoliv, což je jedním z příznivých podmínek pro proces globalizace. Mohutné toky kapitálu do zemí třetího světa a do stabilnějších postkomunistických států mění svět. Dnes se již přes 60 zemí třetího světa zjevně zapojuje do světového hospodářství. Je zde krásný příklad: Baťa začal před několika lety vyrábět boty v rovníkové Africe. Mzda za výrobu jednoho páru bot na tomto kontinentu činí možná méně než 1% jejich prodejní ceny a přesto se tím místnímu obyvatelstvu zatím pomáhá. I pro náš průmysl musí platit nová kritéria ekonomicko-hospodářského chování a reagování na hospodářské scéně. Zamezovat přítok zahraničního kapitálu by asi nebylo šťastné řešení. Teprve budoucnost ukáže, zda ryze české podniky (nebo s majoritou českého kapitálu) dokáží ve větší míře uspět ve světové konkurenci. To se rozhodně týká českého strojírenství, které představuje největší část našeho dodavatelského průmyslu a má rozhodující význam pro růst exportní výkonnosti České republiky i pro růst hrubého domácího produktu.
Výzkum a vývoj se též vlivem nových možností výpočetní techniky urychlují. Kritériem je také dnes již veliká konkurence. Zároveň tedy stoupají i náklady na zabezpečení tohoto výzkumu a vývoje. U výrobků jako letadla, automobily, kolejová vozidla, zemědělské stroje aj. je vývoj zaměřen na zlepšování jejich funkce, komfortu obsluhy, zvyšování provozní spolehlivosti, snižování hmotnosti, energetické náročnosti i nákladů na jejich produkci s cílem zlevnit výrobek, případně zvýšit zisk. Toto vše je samozřejmě velice nákladné, a pro malý podnik finančně neúnosné. Z uvedeného vyplývá, proč dochází k fúzím průmyslových podniků s produkcí výrobků, které jsou vystaveny celosvětové konkurenci a proč nebudou moci existovat malé podniky. Proto bylo třeba získat pro naše letecké podniky silné zahraniční partnery, proto Škoda-Volkswagen v Mladé Boleslavi prosperuje, proto se zmítají automobilky Škoda Liaz a Tatra Kopřivnice ve značných potížích.
Pokud se Česká republika stane součástí Evropské unie, musí počítat s tímto přílivem zahraničního kapitálu. Pro budoucnost našeho průmyslu (především strojírenského) to je bude jistě příznivý jev. Globalizace zaručuje stabilitu v hospodářství, kterou naše republika tak moc potřebuje, urychluje komunikaci mezi lidmi, díky globalizaci je náš životní standart jistě na vyšší úrovni.
Proces globalizace má vzestupný charakter. V novém století bude jistě motorem rozvoje společnosti. Již dnes státy jednají na základech globalizace. Sjednocují se do různých organizací, kde vzájemně spolupracují na základě ekonomické pomoci, rozvoje a míru. V 21. století je globalizace velmi důležitým pojmem. Všechny státy, organizace, společnosti národů, mají tendenci jednat jako jeden celek. To nás v 21. století jistě čeká...
Na závěr mého referátu bych se zmínil o ekologickém stránce globalizace. Globalizace je ekologicky nepříznivým jevem. Dnes již notoricky známé kácení pralesů za účelem získání volného místa pro půdu, kterou lze obdělávat, je podle mého názoru chabým argumentem demonstrantů, kteří své Local Street Party organizují již po celém světě. S rozvojem průmyslu se kritický stav životního prostředí dá očekávat. Proto bychom se měli zaměřit spíše na odbourání škodlivosti průmyslu, než na zamezení jeho rozvoje. Hysterické demonstrace mladých lidí nejsou asi tím nejlepším činem ke zlepšení životního prostředí.
Vážení přátelé, děkuji vám za pozornost.

Hodnocení referátu Globalizace světa v novém století

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  18. září 2007
  5 118×
  942 slov

Komentáře k referátu Globalizace světa v novém století