Rozvoj průmyslu na Liberecku v 90. letech

Obsah referátu:
1. Celostátní rozvoj průmyslu a ekonomiky v 90. letech
2. Průmysl v Liberci a na Liberecku
3. Rozvoj konkrétní firmy v 90. letech
4. Grafy související s rozvojem průmyslu na Liberecku v 90. letech
5. Odkazy
6. Použité zdroje

Celostátní rozvoj průmyslu a ekonomiky v 90. letech

O rozvoji ekonomiky České republiky od roku 1989 až do nynějška se zmiňuji především proto, že stav průmyslu je v úzkém spojení s celkovou ekonomikou země. Celorepublikový náhled do historie jsem zvolila proto, že konkrétní regiony jsou závislé na stavu hospodářství celé země.

Sametová revoluce z ekonomického hlediska znamenala konec centrálně řízené ekonomiky a vznik ekonomiky tržní. Československo prošlo obrovskými změnami… privatizací, vznikem kapitálového trhu, položením základů tržních institucí, spuštěním konvertibility (směnitelnosti) měny, deregulací cen i mezd a také teritoriálním a územním rozrůzněním zaměření zahraničního obchodu. Startem nové ekonomiky poklesl jak HDP, tak produktivita práce; nezaměstnanost a inflace stoupla. Ovšem např. vyjádření k inflaci, nezaměstnanosti a privatizaci pana Müllera, člena představenstva Commerzbank, a.g. roku 1993 znělo optimisticky: „Česká rep. zaznamenává na reformní země nízkou míru inflace…; Českou vládou je pozitivní vývoj nezaměstnanosti a snesitelné míry zahraničního zadlužení, který se pohybuje mezi 7,5 – 8 miliardami USD vítaný a podporovaný…; Nejdůležitějším úkolem pro příští léta bude, podle mého názoru, i nadále důsledné pokračování privatizační politiky, především velkých průmyslových podniků. Povede to sice ke ztrátě pracovních míst, respektive k nárůstu nezaměstnanosti, zda při tom dojde nebo nedojde k nárůstu sociálního napětí, to nemohu jako cizinec posoudit.“.1)
Pro průmysl Československa, stejně jako ostatních postkomunistických zemí, znamenal pád komunismu útlum, přičemž u nás byl mnohem silnější než například v Polsku a trval mnohem déle než např. v Maďarsku.

S rozdělením státu na Českou a Slovenskou republiku dne 1.1.1993 došlo i k rozdělení měny, která byla už v prvním roce svého života poměrně stabilní. Česká národní banka (dále jen ČNB) napojila korunu na „měnový koš“, ve kterém měla hlavní úlohu DEM (r. 1993 necelý 2/3 podíl2) ).
Co se týče zahraničních investorů českého průmyslu, tak nejvíce investic plynulo do tabákového průmyslu, sklářských oborů, výroby nealkoholických nápojů, automobilového průmyslu, výroby dopravních prostředků a zařízení a do průmyslu potravinářského, bankovnictví a chemie. V teritoriálním rozvrstvení převažují investice ze SRN (32 %) a USA (30 %). Vážnou překážku přílivu zahraničního kapitálu vytváří enormní velikost českých podniků, dalším problémem je nedostatečná motivace managementu řady českých podniků k progresivním změnám aktivit podniků.3)
Bezesporu jedním z nejdůležitějších hospodářských partnerů České republiky bylo Německo, s kterým obchod neustále rostl. Ing. Josef Velíšek spolupráci hodnotil jako důležitou a přínosnou, a to kvůli příjmům plynoucích ze zahraničí na modernizaci a strukturální změny, dále kvůli integraci se zeměmi s tržní ekonomikou a v neposlední řadě spolupráce se zahraničními firmami znamená nové prvky v řízení podniků a přeškolování zaměstnanců.3) (I dnes hraje Německo významnou úlohu právě na Liberecku, mj. se tu uplatňuje tranzitní charakter dopravy za prací.)
Průmysl v roce 1993 zažil odraz ode dna a začal pomalu stoupat. (Trvalo pět let, než se hodnota produkce dostala ze 70% úrovně r. 1990 na 80% stejného roku. Nad svou výchozí úroveň z roku 1990 se dostalo Polsko, v roce 1998 téměř o 50%!)4)

V letech 1994 až 1996 došlo k mírnému oživení hospodářství a k růstu průmyslové výroby. Po roce 1997 hospodářství stagnovalo. Nejvážnějším důvodem pomalé české transformace byla ekonomická politika vlády. K přizpůsobení „měkké“ české nabídky „tvrdým“ mezinárodním standardům4) došlo relativně pozdě (29. dubna 1998), kdy vláda přijala opatření na podporu exportu a investic. Dne 2. dubna Svaz průmyslu a dopravy ČR zaslal vládě dopis, ve kterém zdůrazňoval nutnost připravit podmínky pro rozvoj ekonomiky, protože české podniky jsou na zahraničních trzích ve srovnání se svými konkurenty výrazně znevýhodňovány. Nejsou totiž schopné rozvoje. Pan Štěpán Popovič ke stavu ekonomiky řekl: „Nejsme jen průmyslníci, jsme také zaměstnavatelé a neseme zodpovědnost za životní úroveň našich zaměstnanců. Pokládáme politickým stranám otázku, co chtějí udělat pro rozvoj ekonomiky jako celku a průmyslu zvláště… Nepřijímáme námitku, že tato vláda má omezený mandát, a tedy nemůže konat. Činnost této vlády ovlivní činnost každé vlády, která přijde po ní.“ 5)
Rok 1999 je „vyjímečný“ především stavem nezaměstnanosti v létě, která byla nejvyšší v Mostě, Karviné, Chomutově a nejnižší v Praze. V okrese Liberec dosáhla svého maxima v srpnu, a to hodnoty 9,67%.

Průmysl v Liberci a na Liberecku

V sedmdesátých a osmdesátých letech došlo v ČR a tedy i v pohraničí včetně Liberecka k mnoha změnám, ze kterých nakonec vyšel celkový propad hospodářství. Pohraničí víceméně zahnívalo a rezavělo6), což se nejvíce projevovalo v okolí města. Listopadové události v roku 1989 znamenaly nový, jiný život i pro průmysl, který ovšem navozoval na staré hodnoty. Liberec je totiž již několik století považován za tradiční průmyslové město, za centrum textilního průmyslu… Jistou dobu to připomínala pestrá voda řeky Nisy, dokazující barevnou úpravu tkanin. Dnes v Liberci funguje několik podniků zabývajících se textilní výrobou. Největším a nejznámějším je samozřejmě Textilana, vzniklá z Liebigova závodu. Oproti Textilaně je LIAZ mladším podnikem, avšak Liberecké automobilové závody vyrábějící nákladní automobily, dobře reprezentuje Liberec např. na prestižním závodě Paris – Dakar. Dalším, obřím podnikem, je Peguform, dříve Plastimat, který se od výroby umělých hmot postupně dopracoval až k dnešní výrobě zakázek pro převážně automobilový průmysl. Přehled největších průmyslových podniků je uveden v přiložené tabulce.

Průmyslové podniky v Liberci se zaměstnanci nad 500
Název Adresa
MERITOR LVS Liberec, a.s. České mládeže 452, Liberec 8, 46008
PEGUFORM BOHEMIA, a.s. Kubelíkova 604/73, Liberec 6, 46078
TEXTILANA, a.s. Jablonecká 36, Liberec 5, 46109
Ročenka 2000

V roce 1999 byly zaznamenány změny ve struktuře subjektů podle ekonomických činností. Zvýšil se počet firem v odvětví stavebnictví a poskytujících služby pro podniky. Nárůst zaznamenalo i odvětví pohostinství, ubytování, peněžnictví, pojišťovnictví a veřejných osobních služeb.
V Liberci a okolí existuje řada menších podniků významných především z regionálního pohledu. Je pravděpodobné, že po rozvoji v 90. letech tu průmyslová výroba nezakrní, ale bude se dále rozvíjet.7)
V posledních letech se ČR připravuje na vstup do Evropské unie (EU), přičemž „příprava“ se týká jednotlivých krajů. Hrozí, že regiony s nevhodnými podmínkami pro nové investice (nedostatek kvalifikované pracovní síly, chybějící infrastruktura…) se ocitnou v útlumu. V případě našeho členství v EU se právě v našem regionu ještě zvýší oblíbenost vysílání na služební cesty do SRN, protože pracovníci vysíláni do členských zemí musejí dostávat základní mzdu v této zemi obvyklou. V pohraničních oblastech se Unie obává tzv. „pracovního dumpingu“, čili zneužívání výše popsaných, výhodných služebních cest.
Průmyslové podniky
v Liberci s počtem 200 - 499 zam.
Název
INTEX, a.s.
LVZ, a.a.
PEKÁRNA Liberec, a.s.
SLÉVÁRNA Liberec, a.s.
TARMAC-SEVEROKÁMEN, a.s.
ENERGOMONTÁŽE Liberec, a.s.
LITES, a.s.
SČ SBĚRNÉ SUROVINY
PRO-TEX, s.r.o.
ročenka 2000

Spolupráce Liberecka s německými společnostmi se zavedla již v roce 1991, kdy byla uzavřena Dohoda mezi vládami ČSFR a SRN, na jejímž základě mohly české firmy pracovat v Německu. Nutným předpokladem je získání kontingentu na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a získání pracovního povolení. (Základním kritériem pro získání kontingentu je uzavření smlouvy o dílo s německým partnerem a počet vyslaných spolupracovníků.8)) O spolupráci českých a německých firem je stále velký zájem, přičemž rok 1997 byl rokem největšího počtu uzavřených smluv.

Rozvoj konkrétní firmy v 90. letech

SEVEROCHEMA
Adresa:
Vilová 333/2
Liberec 10
46171
telefon:
048/5150366
http:www.severochema.cz

Severochema vznikla roku 1953 z výrobního družstva DRUCHEMA Praha a zahájila činnost ve třech provozovnách, z nichž jedna byla právě v Liberci. Již v tehdejším výrobním programu byly zařazeny výrobky, které se v modernizovaných formách vyrábějí dosud. Provozovna v Liberci produkuje především technické kapaliny, ředidla a produkty pro bytovou chemii.
V šedesátých letech se řada vyráběných produktů rozšiřovala a v letech osmdesátých se fabriky modernizovaly. Velká část investic tekla do velkokapacitních výrobních linek, rozšiřování prostor a modernizace technologií.
Krizovou situací prošlo družstvo na přelomu let 1992 a 1993, kdy část managementu družstva účelově znehodnotila majetek družstva se zištnými úmysly. Toto období se negativně promítlo do hospodářských výsledků družstva a poškodilo jeho dobré jméno. Byla přijaty nové strategie, zavedla se tvrdá úsporná opatření a začalo se s cílevědomou obnovou ztracené důvěry zákazníků. Od roku 1995 postavení družstva Severochema na trhu posiluje a v souladu s tím se výrazně zlepšují ekonomické výsledky družstva.V letech 1998 - 1999 procházelo družstvo obdobím útlumu, které vzniklo špatnou platební morálkou odběratelů a narušením distribučních vztahů. Od tohoto období se podnik věnuje více odbytu prostřednictvím velkých obchodních řetězců a vlastních obchodních zástupců. Podnik posílil v březnu 1998 v celostátním měřítku díky předsedkyni družstva Editě Šimáčkové, která byla za úspěšnou strategii vyhodnocena komisí České manažerské asociace jako "Manažerka roku 1998". Díky této strategii vyvedla v době celostátní recese družstvo, které bylo prakticky ve stavu před likvidací, z krize. V současné době hlavní výrobní činnost provozuje družstvo Severochema v Liberci, kde se vyrábějí především technické kapaliny, ředidla a část bytové chemie.9)

Odkazy:
1) Hospodářské noviny (dále jen HN), 9.12.1993 (8. strana přílohy, komentář Klause-Petera Müllera, člena představenstva Commerzbank, a.g., )
2) HN, 9.12.1993 (1. strana přílohy, komentář J. Tošovského, tehdejšího guvernéra České národní banky).
3) HN, 9.12.1993 (7. strana přílohy, komentář ing. Josefa Velíška, člena vedení Svazu průmyslu ČR, generálního ředitele Agrozetu, a.s., Roudnice nad Labem)
4) HN, 27.5.1998 (6. strana)
5) HN, 2.4.1998 (25. strana, komentář Štěpána Popoviče zastupujícího Svaz průmyslu a dopravy České republiky)
6) Průvodce po městě a okolí – Liberec, str. 46
7) Průvodce po městě a okolí – Liberec, str. 40
8) HN, 28.5.2001 (10. strana přílohy Kariéra business, Poradna pro podnikatele).
9) http://www.severochema.cz

Použité zdroje:
 Hospodářské noviny, vydává Economia a.s.; 9.12.1993
 Hospodářské noviny, vydává Economia a.s.; 2.4.1998
 Hospodářské noviny, vydává Economia a.s.; 27.5.1998
 Hospodářské noviny, vydává Economia a.s.; 25. – 27.5.2001
 Hospodářské noviny, vydává Economia a.s.; 28.5.2001

 Český statistický úřad oddělení Liberec; Ročenka Libereckého kraje 1992 - 1998; tisk: Tomášek s.r.o., Liberec
 Knap Ladislav a kolektiv, Ročenka Liberce 2000, tisk: Město Liberec, 2000
 Okresní statistická správa Liberec, Statistický úřad svobodné země Sasko Kamenz, Vojvodský statistický úřad Jelenia Góra; Města v Euroregionu Nisa; Liberec – prosinec 1995
 Puhal, Jan, Město Liberec – Ročenka 1996, tisk DTS Hrádek nad Nisou, 1997
 Řeháček, Marek, Průvodce po městě a okolí – Liberec, tisk: Geoprint Liberec, 1998
 Taibr, Pavel, Česká republika – texty, Grafia s.r.o. Ostrava (?), 1997
 Taibr, Pavel, Česká republika – regionální část, ??

 http://www.larisa.cz
 http://www.lites.cz
 http://www.martins.cz/licolor/
 http://www.mpo.cz
 http://www.severochema.cz
 http://www.textilana.cz

Hodnocení referátu Rozvoj průmyslu na Liberecku v 90. letech

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. prosinec 2007
  3 106×
  1735 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Rozvoj průmyslu na Liberecku v 90. letech