Brněnský kraj

1. Profil kraje

1. 1. Rámcový popis kraje
Brněnský kraj (vymezený okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, 7 066,51 km2 , tj. 8,96 % rozlohy ČR) tvoří centrální část současného Jihomoravského kraje, jehož západní část připadne od roku 2000 Jihlavskému a východní část Zlínskému kraji. Rozlohou bude Brněnský kraj zaujímat čtvrté místo a počtem obyvatel (1 138 725 k 31.12.1997, tj. 11,06 %) třetí místo v republice. V kraji je celkem 643 obcí, z toho 42 se statutem města. Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město republiky Brno. Počtem obyvatel (385 866) i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje. Okresní města jsou tedy vzhledem k Brnu menší, nicméně všechna překračují hranici 20 tis. obyvatel (Znojmo 37 224, Hodonín 28 126, Břeclav 27 154, Vyškov 22 895 a Blansko 21 264). Z ostatních měst lze mezi větší zařadit ještě Kyjov (12 763 obyv.), Veselí nad Moravou (12 607 obyv.) a Boskovice (11 573 obyv.).
Okresy Brněnského kraje: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo
Brno je na vyšší úrovni střediskem celého kraje s tím, že jeho význam přesahuje krajské hranice, zejména na západě (Jihlavský kraj), dále na severu (Olomoucký a v malé míře i Pardubický kraj) a na východě (Zlínský kraj).

1. 2. Vývoj regionu
V historickém vývoji území Brněnského kraje se svými centry představuje hospodářsky významnou oblast. Tento vývoj se odvíjel
od jihovýchodní části kraje patrně jako součásti Velkomoravské říše ve dvou osách:
· povodí řeky Moravy (Břeclav – Hodonín a dále Uherské Hradiště)
· Břeclav – Brno – Blansko – Boskovice.
První písemné doklady o existenci dnešních okresních měst se datují již z XI. století, od kdy je možno sledovat růst jejich místního významu.
Na konci XI. století jsou nejvýznamnějšími městy kraje Brno a Znojmo, na celé Moravě se svou velikostí mezi ně řadí již jen Olomouc.
Rychlejší růst významu druhé osy souvisí pak s rozvojem dopravy mezi Vídní a Brnem, kdy železniční spojení mezi těmito městy bylo otevřeno již v r. 1839. Hospodářský vývoj na této ose podporuje růst významu Brna před první světovou válkou. Dynamicky se pak rozvíjí hospodářství Moravy mezi dvěma světovými válkami, kdy ani rozpad Rakousko-Uherska vážněji nehrozil čilý hospodářský styk s Rakouskem a jeho hlavním městem Vídní.
Až stažení “železné opony”, které znamenalo přerušení přirozených hospodářských styků na jižní hranici Moravy, zbrzdilo rozvoj průmyslu
a obchodu v této příhraniční oblasti včetně všech dalších neblahých hospodářských důsledků.
Rozvoj zemědělství, jehož význam plyne nejen z geografických, ale i historických kořenů byl výrazně zbržděn v padesátých a šedesátých letech
v souvislosti s kolektivizací zemědělců. Přes všechny problémy však zemědělství představuje v kontextu Československa vysoce produktivní oblast hospodářství.
Hlavním průmyslovým odvětvím je strojírenství, které se dynamicky rozvíjí v místech s již dlouhodobou tradicí této výroby. Značná část strojírenské výroby přitom dosahuje vysokých technických standardů. Vlivy centrálního rozhodování o napojení na východní trhy, požadavky
v rámci RVHP však začínají od konce šedesátých let výrazně brzdit technologické inovace a poškozovat tak rozvoj tohoto nosného odvětví.
Přes všechny brzdící vlivy však struktura zaměstnanosti v Brněnském kraji patří v rámci ČR mezi nejvyspělejší. Je třeba zde zmínit především vysokou úroveň školství základního a středního na území celého kraje, významnou nadregionální úroveň vysokého školství soustředěného
v Brně. Přitom jde i o to, že historicky je obyvatelstvem vysoce hodnocena vzdělanost, školství má dlouhou tradici.
Vysokou úroveň mají také další druhy služeb rovněž vázané na tradici (např. zdravotnictví, kultura), které umožňují vyvážený rozvoj regionu.
Významná je rovněž tradice Brna jako veletržního města, přestože tyto aktivity byly do roku 1990 různými způsoby “řízeny” a omezovány oproti srovnatelným městům v Evropě. Přes všechny překážky však zejména strojírenské veletrhy ve vazbě na rozvíjející se strojírenství posilovaly úlohu Brna jako nadregionálního centra.
Transformační procesy v hospodářství od roku 1990 přinesly celou řadu pozitiv, ale také problémů. Tyto jevy se však promítají již v profilu regionu a proto odkazujeme na tuto část.

1. 3. Pozice Brněnského kraje v rámci ČR
Hodnocení pozice Brněnského kraje je součástí jednotlivých oddílů profilu kraje. Pro souhrnné porovnání významového podílu Brněnského kraje s ostatními kraji ČR, resp. pro mezikrajské porovnání základních socioekonomických charakteristik (srovnatelné s používanými ukazateli zemí EU) zařazujeme vybrané podílové a strukturní ukazatele.
Podílové ukazatele
AB SČ ČB Plz KV ÚL LI HK PU JI BM ZL OL OV ČR
rozloha území 0,6 14 12,8 9,6 4,2 6,8 4 6 5,7 8,8 9,0 5 6,5 7 100
lesní půda 0,2 11,5 14,2 11,3 5,4 6 5,2 5,6 5 8 7,5 6 6,7 7,4 100
počet obyvatel 11,7 10,7 6,1 5,4 3 8 4,2 5,4 5 5,1 11 5,8 6,2 12,4 100
počet obcí 0 18,4 10 8,1 2,1 5,7 3,5 7,2 7,2 11,7 10,3 4,8 6,3 4,8 100
počet zaměstnanců 13,8 9 6,1 5,6 3 7,9 4 5,4 5 5 10,7 5,5 6,1 12,9 100
hrubá výroba v průmyslu 13,2 14,2 5,1 4,9 2,1 12,7 3,8 4,2 4,2 3,5 7,4 4,7 4,9 15,1 100
objem stavebních prací 31,4 4,8 7,1 3,8 1,9 5,4 2,4 4,5 3,7 4 11,8 6,5 5,1 7,6 100
počet ubytovaných hostů 25,2 6 8 4,5 5,1 4,1 6,6 9,1 3,1 3,7 8,4 4,9 4,8 6,5 100
počet SOŠ a gymnázií 15,3 9,9 6,1 3,9 2,8 8,2 4,3 6,4 4,7 5,2 11,5 5,7 5,5 10,5 100
počet nemocnic 10,6 12,4 5 5,5 3,2 10,1 5 7,3 5,5 4,1 11,9 3,7 5 10,6 100
kriminální trestné činy 27,3 10,7 4,1 3,7 2,8 8,9 4,2 3,4 3,1 2,2 9,3 3,2 5,2 11,9 100
produkce emisí 1,6 10,9 1,7 2,1 3,4 41,1 1,1 1,7 6,6 0,7 1,9 1,3 1,7 24,2 100
délka silnic I. třídy 2,3 15,1 9,7 8,9 3,5 7,5 4,5 5,8 7,1 7,6 8,2 4,9 6,5 8,4 100

1. 4. Mezinárodní spolupráce
Převážná část okresů regionu patří mezi území, které je zapojeno do programů PHARE CBC (všechny okresy kromě Blanska a Vyškova), pohraniční okresy ze Slovenskem (Břeclav, Hodonín) jsou dále zahrnuty do programů PHARE CREDO.
Mezinárodní spolupráce je proto částečně rozvinutá, je však spíše záležitostí samosprávy, podnikatelských subjektů a dalších institucí (např. Agenturou pro regionální rozvoj). Zatím se nepodařilo založit euroregion, ale je využíváno jiných forem. Institucionálně je spolupráce zabezpečována především Euro Info Centrem jehož regionální středisko je součástí OHK Brno.
V regionu byl ustanoven Výbor pro spolupráci s Dolním Rakouskem, který sídlí v Brně a vyvíjí významné aktivity pro podporu spolupráce
s rakouskou stranou. Dalším subjektem pro mezinárodní spolupráci, tentokrát se Slovenskem je Spolek na podporu Pomoraví, kde jsou členy některé obecní a městské úřady z okresu Hodonín.
Poměrně rozvinuty jsou mezinárodní partnerské vztahy měst a obcí a mezinárodní spolupráce dalších subjektů, především v oblasti kultury, školství, sportu a dalších zájmových činností.
Zvláštní pozornost je věnována mezinárodní spolupráci v oblasti vysokého školství a vědy a výzkumu. Vysoké školy a vědecké ústavy Akademie věd mají tradičně významné mezinárodní styky z partnery v zahraničí a rovněž zaměření mezinárodních výzkumů na kterých participují je často cíleno do území regionu (např. biosférické rezervace Pálava, území pohraničních okresů s Rakouskem a Slovenskem, atd.).

2. Charakteristika území

2. 1. Geografická poloha
Každá přírodní vlastnost krajiny má vliv na způsob jejího využívání a na způsob života v ní. Významnou měrou tedy buď přímo, nebo zprostředkovaně může ovlivňovat i rozvojové šance daného území. Tyto přírodní vlastnosti hodnotíme s ohledem na jejich možné využití následujícím způsobem:
1. nerostné bohatství
2. úrodnost a využitelnost půd pro zemědělství a lesnictví
3. zdroje pitné a užitkové vody
4. dopravní prostupnost, preferované dopravní tahy
5. obytnost, rekreační atraktivita krajiny a její ráz
Tyto přírodní vlastnosti krajiny mají vliv především na následující lidské aktivity:
· těžební a surovinově náročný průmysl
· intenzita a zaměření prvovýroby
· vodohospodářsky náročná výroba
· vodohospodářské limity růstu sídel
· trasy hlavních silničních a železničních dopravních tahů
· hlavní rozvojové směry urbanizace území
· struktura střediskovosti sídel
· rozvoj pobytové rekreace a CR
Od základních interpretací přírodních složek krajiny se odvíjí podstatná část potenciálů jejího využívání. Tyto výše uvedené vlastnosti významně charakterizují možnosti rozvoje kraje jako celku, i jeho jednotlivých částí. Hodnocení těchto vlastností bylo provedeno expertním posouzením.
Podle přírodních podmínek je pro naše potřeby Brněnský kraj rozdělen na sedm účelových zón,
které mají odlišné přírodní podmínky a potenciály a tím i odlišné způsoby využití. Výjimku tvoří pouze zóna “G - Aglomerace Brna”,
kde urbanizační procesy převládají natolik, že jsou přírodní potenciály potlačeny až setřeny. Účelové zóny jsou:
A. Jevišovická pahorkatina
B. Zemědělský jih
C. Pomoravský koridor
D. Bílé Karpaty a Podbělokarpatí
E. Ždánický les a Chřiby
F. Drahanská vrchovina
G. Aglomerace Brna
(Pozn.:Hodnocení je provedeno samostatně za každou účelově vymezenou zónu. Pan Havrlant podle mě
nebude vyžadovat znalosti týkající se mikroregionů, avšak pro zájemce disponuji tímto hodnocením mikro-regionů )

2. 2. Obyvatelstvo
V Brněnském kraji se v posledních letech projevují podobné rysy demografického vývoje, jako v celé republice, tzn. že došlo k výraznému poklesu hrubé míry porodnosti a k povlovnějšímu poklesu hrubé míry úmrtnosti. To se projevuje v úbytku obyvatelstva přirozenou měnou již
od roku 1994. V tomto roce aktivní migrační saldo stačilo ještě nahradit úbytek obyvatel přirozenou měnou, takže se v kraji zvýšil počet bydlících obyvatel. Od roku 1995 však Brněnský kraj obyvatelstvo ztrácí, a to i přes pokračující přírůstek obyvatelstva stěhováním (aktivní migrační saldo).
Jediným okresem Brněnského kraje, který ztrácel obyvatelstvo vedle přirozeného úbytku i stěhováním, byl okres Brno-město (0,8 promile, tj. 305 osob). Naopak migračně nejatraktivnějšími oblastmi se staly okresy Brno-venkov a Vyškov. Na poměrně vysokém aktivním migračním saldu
se podílely především obce v bezprostředním zázemí města Brna (suburbánním prostoru Brna) a také obce s dobrou dopravní dostupností do Brna (v těchto obcích se v posledních letech realizuje bytová výstavba, převážně rodinných domů, pro vyšší příjmové skupiny obyvatel). V roce 1997 k relativnímu celkovému úbytku obyvatel, kromě města Brna, došlo také v okresech Hodonín a Znojmo.
V roce 1997 hrubá míra porodnosti v kraji klesla až na hranici 8,5 promile (v ČR 8,8 promile). Z hlediska porodnosti je nejlepší situace
v okresech Blansko a Znojmo, naopak nejnižší úroveň porodnosti dosahuje obyvatelstvo města Brna (pouze 7,7 promile). Z hlediska úmrtnosti vynikal v roce 1997 okres Břeclav, kde hrubá míra úmrtnosti klesla pod hranici 10 promile, na opačné straně stupnice se nacházely okresy Vyškov a Brno-město s úmrtností nad 11 promile. Nicméně, z hlediska přirozeného přírůstku obyvatelstva byly všechny okresy Brněnského kraje ztrátové (město Brno dokonce vykázalo přirozený úbytek ve výši -3,6 promile, což představuje 1,4 tis. osob).
Z hlediska střední délky života je na tom Brněnský kraj v poměru k celé ČR lépe, s výjimkou střední délky života mužů v okresech Hodonín, Znojmo a Břeclav. Zde střední délka života mužů nedosahuje celorepublikového průměru. Střední délka života v Brněnském kraji (průměr let 1991-1995) dosáhla u mužů 69,4 let (o 0,5 roku více než v ČR) a u žen 76,5 let (o 0,7 roku více než v ČR). Poslední projekce Českého statistického úřadu z letošního roku předpokládají, že střední délka života mužů v Brněnském kraji se v roce 2 020 prodlouží na 76,4 let a u žen na 81,5 let. Delšího věku se budou dožívat osoby narozené v okresech Brno-město, Brno-venkov a Blansko. Poměrně nízká porodnost v příštích letech však bude příčinou úbytku obyvatelstva v kraji (projekce nebere v úvahu migraci), takže k 31.12.2020 by mělo v Brněnském kraji bydlet 1,093 mil. obyvatel, tj. asi o 45,5 tis. osob méně než ke konci roku 1997.
Očekávané stárnutí populace se významně promítne i do zastoupení jednotlivých základních věkových skupin. Osoby ve věku 0-14 let by měly tvořit 14%, osoby ve věku 15-59 let 58,4% a ve věku 60 a více let 27,6% obyvatelstva kraje. Index stáří obyvatelstva (počítaný jako poměr poproduktivní a předproduktivní složky obyvatelstvu násobený stem) by měl tedy dosahovat v současnosti těžko představitelné hodnoty 197,2 (typ výrazně regresivní).
Ve složení obyvatelstva podle pohlaví v kraji mají oproti celorepublikovému průměru významnější zastoupení ženy. Na 1 000 mužů připadá
1 065 žen (v ČR pouze 1 056 žen). Je to způsobeno strukturou obyvatelstva města Brna podle pohlaví, kde na 1 000 mužů připadá až 1 113 žen. Tak relativně vysoké zastoupení žen je v ČR již pouze v Praze a souvisí s věkovou strukturou obyvatelstva obou našich největších měst.
Průměrný věk obyvatel v městě Brně na konci roku 1997 dosáhl hodnoty 39,4 let (u mužů 37,5 let a u žen 41,2 let). V celé ČR vyšší průměrný věk má obyvatelstvo v Praze (40,3 let) a průměr za republiku činil 37,9 let. Brněnský kraj jako celek z důvodů nepříznivé věkové struktury obyvatel města Brna mírně překračoval hodnotu republikového průměru a na konci roku 1997 průměrný věk obyvatelstva zde dosáhl 38,1 let. Jižní okresy kraje - Znojmo, Břeclav a Hodonín se však řadí mezi okresy s progresivní věkovou strukturou (vyšší podíl předproduktivní než poproduktivní složky obyvatelstva). Dětská složka obyvatelstva (do 14 let) je relativně nejméně zastoupena v okrese Brno - město (pouze 15,8%), obyvatelstvo v poproduktivním věku má nejnižší podíl v okrese Břeclav (16,4%). Podíl produktivního obyvatelstva v okresech Brněnského kraje kolísá v intervalu 63,2% (okr. Vyškov) - 65,3% (okr. Břeclav).
Ze souboru 14 schválených nových krajů se Brněnský kraj řadí na 2. místo podle dosažené úrovně vzdělání obyvatelstva (po hlavním městě Praze). Při posledním sčítání lidu v roce 1991 podíl osob s nejméně maturitou z obyvatelstva staršího 15 let dosahoval 34,8% (průměr za ČR 30,1%). Na území kraje však existují výrazné regionální rozdíly. Zatímco výše uvedený podíl pro Brno dosahoval hodnoty 44,4%, v okresech Znojmo šlo pouze o 21,9% a v okrese Břeclav 22,5%. Vedle okresu Sokolov (západní Čechy) šlo o nejnižší podíly v celé ČR. I když
v devadesátých letech úroveň vzdělanosti obyvatelstva výrazně roste, lze předpokládat, že oba okresy patří nadále mezi okresy ČR s nejnižším stupněm vzdělání zde bydlícího obyvatelstva.
Charakter osídlení kraje je odlišný od převážné části území ČR, neboť zde převládají sídla s větším počtem obyvatel, která nemají městský charakter. Podíl obyvatel žijících ve městech, nedosahuje ani průměru České republiky a činí 63,6 % (ČR 70,5 %), přestože hustota zalidnění
je po Pražském a Ostravském kraji třetí nejvyšší v republice (161 obyvatel na 1 km2 , ČR – 131 obyvatel na 1 km2 ). Z hlediska struktury osídlení je významný rozdíl mezi nížinnou a pahorkatinnou částí kraje na jihu a jihovýchodě, pro niž jsou typická velká venkovská sídla a částí vrchovinnou (především v oblasti Českého masivu) s velkým počtem malých sídel.
Pozitiva:
· Významný podíl území s progresivní věkovou skladbou, zejména v okresech Znojmo, Břeclav a Hodonín
· Kladné migrační saldo přetrvávající u všech okresů (zejména Brno - venkov a Vyškov), s výjimkou okresu Brno - město
· Celkově nadprůměrná úroveň vzdělaní obyvatelstva (2. místo v rámci krajů ČR)
· Komparativní výhody hlavních sídelních center kraje v nabídce rozvojových ploch ve srovnání s odpovídající situací v ostatních krajích ČR
Negativa:
· Novým vymezením VÚSC Brněnský kraj byla narušena přirozená spádovost.
· Prohlubující se negativní trendy ve vývoji obyvatelstva přirozenou měnou indukované nízkou porodností (zejména v okrese
· Brno - město), snižující rozvojový potenciál kraje
· Zvyšující se průměrný věk (stárnutí) obyvatelstva, projevující se především v Brněnské aglomeraci
· Výrazná diferenciace v úrovni vzdělání obyvatelstva (výrazně podprůměrné hodnoty v okresech Znojmo a Břeclav)

2. 3. Sídelní struktura - polarizace území
2. 3. 1. Střediska a územní osy
Proces socioekonomické polarizace území, tj. jeho vývojové diferenciace na hospodářsky a sociálně exponované a marginalizované části indukované intenzitními a trendovými charakteristikami ekonomických činností a urbanistického rozvoje, je nutné chápat v kontextu jeho historických a aktuálních rozvojových souvislostí. Z urbanistického pohledu lze za koncentrované vyjádření dosavadního procesu historického vývoje pokládat funkční diferenciaci sídel. Tato diferenciace je integrovaným vyjádřením tří základních funkcí sídel - obytné (OB), pracovní (PR) a obslužné (OS) a odráží tak nejpodstatnější formy ”lokalizace obyvatelstva”. Jejím nejvýznamnějším důsledkem je vytváření hierarchické struktury sídel, jejímž primárním atributem je rozčlenění sídel na střediska a ostatní, resp. z pohledu socioekonomického rozvoje na sídla aktivní a pasivní (úroveň koncentrace základních sídelních funkcí se zvyšuje ve směru OB - PR - OS).
Podle dřívějších prací se na sledovaném území nachází celkem 48 středisek lokální úrovně (nejnižší hierarchická úroveň střediskovosti), 10 subregionálních center (s podprahovou velikostí příslušných, tzv. elementárních sociálněgeografických regionů, integrovaných nodálními procesy - dojížďka do zaměstnání, za službami a do škol), 12 regionálních center (hlavní, tj. okresní města, a vedlejší centra) a 1 mezoregionální centrum (Brno). ) ) Mezi regionální centra jsou kromě okresních měst zařazeny ještě Boskovice (významově srovnatelné s Blanskem), Ivančice, Tišnov, Hustopeče, Mikulov, Kyjov a Veselí na Moravě. Soubor subregionálních center pak zahrnuje Letovice, Klobouky, Pohořelice, Bzenec, Strážnice, Bučovice, Rousínov, Slavkov u Brna, Miroslav a Moravský Krumlov.
U ostatních obcí všeobecně převažují obytné funkce, takže v uspokojování adekvátní poptávky po ostatních funkcích jsou závislé na střediscích.
Funkční a jí podmíněná velikostní diferenciace obcí vytváří primární předpoklady i pro jejich zapojení v procesech meziregionální resp. nadregionální kooperace. Dominantní složku těchto procesů již ovšem netvoří sociální kooperace, jejímž prostřednictvím se řeší disproporce mezi obytnými, pracovními a obslužnými funkcemi obcí (ta je v rozhodující míře uzavřena na úrovni elementárních sociálněgeografických regionů), ale kooperace ekonomická. Z pohledu územní dělby práce je jejich základním důsledkem ekonomická specializace regionů, vyúsťující
do vytváření hierarchických struktur ekonomických subjektů v souladu s jejich základním rozčleněním na subjekty dominantní a ovládané, resp. subdominantní. V interakci s jejich lokalizací pak dochází k více či méně zřetelným projevům ekonomické polarizace území. Příslušná centra (regiony), kde jsou lokalizovány dominantní subjekty, pak za příznivých podmínek nabývají charakteru rozvojových pólů, rozšiřujících svůj vliv do sousedních regionů především podél konstituujících se nadregionálních rozvojových os (tzv. spill-over-effect). V rozvinuté fázi tohoto procesu tyto osy propojují jednotlivé póly v kooperující makrostruktury.
Dominantní postavení Brna v rámci zkoumaného území se logicky projevuje i v tom, že je zdrojnicí poloviny rozvojových os identifikovaných
v moravském prostoru.
Ve výše uvedeném kontextu je makroekonomická integrace VÚSC Brno realizována především prostřednictvím nadregionálně významné východní radiální rozvojové osy, spojující Brno se Zlínem (s perspektivní možností jejího protažení přes hranici se SR). V úseku Brno - Vyškov tato osa již dosahuje parametrů hlavní rozvojové osy, integrované dokončeným úsekem dálnice D1.
(Pozn. Všechny osy neuvádím, udal jsem jen tu nejdůležitější)

Pozitiva:
· Významná tranzitní funkce kraje umocňovaná jeho polohou na transevropských multimodálních koridorech
· Dálniční charakter přibližně poloviny radiální sítě dálkových silnic
· Pokročilá fáze výstavby I. Železničního koridoru a zahájení výstavby II. Železničního koridoru
· Disponibilní letiště s mezinárodním statutem pro provoz kapacitních letadel v centru kraje
· Zrychlení výstavby tzv. velkého dopravního okruhu v Brně
Negativa:
· Posunutí výstavby chybějících úseků dálnice D 1 a rychlostní silnice R 52 a dále výstavby rychlostních silnic R 55 a R 43
· (lze vztáhnout i na oba železniční koridory)
· Chybějící kapacitní okružní propojení v rámci vnějšího aglomeračního pásma.
· Zaostávání technické rekonstrukce a údržby regionálně významných silničních komunikací i některých dálkových silnic
(zejména silnice I./54 a I/53)
· Nízká kapacita řady hraničních přechodů a nevhodné vedení přístupových tras (zejména Hodonín a Sudoměřice)
· Trvale klesající využívání železniční dopravy, týkající se především tratí regionálního charakteru
· Nevyřešenost řady zásadních dopravních problémů Brna, souvisejících zejména s rekonstrukcí brněnského železničního uzlu, kvalitou MHD (podpovrchové diametry), dopravní přetížeností centra a efektivním systémem integrované hromadné dopravy v Brněnské aglomeraci
Neujasněná koncepce dalšího rozvoje letiště Brno – Tuřany

3. 2. Telekomunikace
Rozvoj telekomunikací vykazuje v současné době nejvyšší dynamiku v rámci infrastrukturní složky společenského rozvoje (dynamiku rozvoje mobilních telefonních systémů lze považovat za ojedinělou i ve světovém měřítku),. Tento rozvoj je dán uvolněním významných finančních zdrojů privatizací, která ovšem na druhé straně vytváří značné problémy dané monopolní pozicí a.s. Telecom. Stav telekomunikací se rychle blíží standardu zemí EU a postupně přestává být rozvojovým limitem. To však neznamená, že by neexistovaly závažné problémy zejména na lokální úrovni, např. výrazné rozdíly v telefonizaci měst a venkova, spjaté s výrazně vyššími náklady na zřizování telefonních stanic v odlehlejších venkovských oblastech, či problémy s územním pokrytím televizním signálem na okr. Břeclav, spjaté s ekologicky nevhodnou lokalizací vysílače v NPR Děvín.
Na konci roku 1989 připadalo na 100 obyvatel v Brněnském kraji 13,5 hlavních telefonních účastnických stanic (HTS), na konci roku 1993
se tento ukazatel zvýšil na hodnotu 17,6, což bylo o něco méně než byl republikový průměr (19,0). Intenzívní budování stanic, zejména v letech 1996 a 1997 zlepšilo tento ukazatel (v odborné terminologii nazývaném ”penetrace”) v kraji na 32,1 HTS na 100 obyvatel. Tím je úroveň pokrytí území Brněnského kraje HTS již vyšší než průměr celé ČR.
Právě v tomto ukazateli hospodářského rozvoje se město Brno výrazně odlišuje od ostatních okresů kraje. V penetraci se Brno hodnotou 48,0 dostalo téměř na úroveň průměru Evropské unie (50,1). V ostatních okresech se penetrace pohybuje v intervalu 23,0 (okres Brno-venkov) až 26,6 (okres Břeclav). Index růstu počtu HTS byl nejvyšší v okresech
Brno-venkov a Vyškov, tedy v územích, která byla společně se Znojemskem v telefonizaci na konci osmdesátých let nejvíce zaostalá.
Objektivní hodnocení o úrovni telefonizace území doplňuje i ukazatel o počtu nevyřízených přihlášek. Zatímco např. ještě na konci roku 1993
v Brněnském kraji bylo nevyřízeno 66,2 tis. Přihlášek, tak na konci roku 1997 to již bylo pouze 27,7 tis. Přihlášek, přitom počet HTS se v kraji zvýšil v období let 1993 až 1997 o 164 tis. Z 202 tis. Na 366 tisíc. V Brněnském kraji na 100 HTS nyní připadá 7,6 nevyřízených přihlášek
(k 31.12.1993 to bylo ještě 32,9). Daleko nejlepší situace v kraji je ve městě Brně, kde na 100 HTS připadají pouze 2,5 nevyřízené přihlášky, což svědčí o finální fázi budování telefonní sítě v metropoli kraje. Podle počtu nevyřízených přihlášek na 100 HTS je v současnosti nejhorší situace
v okresech Znojmo (17,9 nevyřízených přihlášek na 100 HTS) a Brno-venkov (15,9). Telefonizace není dosud provedena v nejvíce periferních obcích obou okresů.

Pozitiva:
· Vysoce dynamický rozvoj telefonních služeb pevné i mobilní telefonní sítě ve všech okresech kraje, umožněný nahražováním pevné analogové sítě digitální sítí a výstavbou mobilní digitální sítě GSM
· Adekvátně se snižující doba vyřizování žádostí o zřízení HTS
· Rychlý rozvoj internetových sítí a zahájení provozování moderních telefonních služeb systému Euro – ISDN
Negativa:
· Přetrvávající problémy s rozvojem pevné telefonní sítě v odlehlých venkovských oblastech, zejména v oblastech s nepříznivými podmínkami pokrytí signálem mobilních sítí (okres Znojmo)
· Nedostatečné pokrytí některých částí území kraje televizním signálem

3. 3. Energetika
V zásobování elektrickou energií je kraj výrazně dovozovým územím. Rozhodující energetický zdroj JED leží mimo kraj. Podle poměru výroby
a spotřeby el. Energie jsou všechny okresy kraje s výjimkou okresu Hodonín (tepelná elektrárna ČEZ Hodonín) deficitní. Monopolní distribuční společností je a.s. Jihomoravská energetika. Na území navrženého Brněnského kraje nyní působí 8 provozně obchodních správ (POS). Obsluhovaná území v podstatě kopírují území okresů, ale na území okresů Brno – město a Brno – venkov působí 3 POS, a to Brno – západ, Brno – východ a Brno – venkov. Centrum POS pro okres Blansko je umístěno v Boskovicích. Roční dodávka elektrické energie v r. 1997 pro Brněnský kraj činila 3,357 mil. Mwh (42,1% dodávek Jihomoravské energetiky). Na tomto území JME své služby poskytla 546 374 zákazníkům, z toho
2 753 velkoodběratelům, 66 216 maloodběratelům z řad podnikatelů a 476 562 domácnostem. Z hlediska počtu zákazníků největším POS je POS Brno – západ, z hlediska dodávky elektrické energie POS Hodonín (nejvýznamnější odběratel Železárny Veselí nad Moravou). Největším dodavatelem elektrické energie byla státně monopolní a.s. ČEZ (91,6%). V roce 1997 investiční výdaje Jihomoravské energetiky dosáhly téměř 1,5 mld. Kč. Prioritou jejího investičního programu je prostá a v potřebné míře i rozšířená reprodukce zařízení vlastní distribuční soustavy. Snahou společnosti je zvýšeným objemem investic odstranit reprodukční dluh, který je nejvýraznější u zařízení nižších napětí.
Monopolní distribuční společností na úseku zásobování plynem je a.s. Jihomoravská plynárenská, která realizuje prodej zemního plynu velkoodběratelům a středním odběratelům z úrovně generálního ředitelství, pro maloodběratele a domácnosti jsou dodávky plynu zajišťovány
na úrovni jednotlivých závodů. Na území kraje nyní působí 4 závody. Působnost závodu Brno je vymezena okresy Blansko, Brno – město,
Brno – venkov. Závod Hodonín působí v okresech Hodonín a Břeclav. Území okresu Vyškov spadá pod závod Kroměříž a území okresu Znojmo pod závod Jihlava. Z hlediska stupně plynofikace nejlepší ukazatele vykazují závody Brno a Hodonín. Brněnský závod v počtu plynofikovaných bytů překročil v r. 1997 hranici 200 tisíc a podíl plynofikovaných bytů tak dosahoval 78,6% (při sčítání 1991 to bylo 69,3%). V působnosti závodu bylo plynofikováno 180 obcí (67,4%), ale např. na konci r. 1995 to bylo pouze 114 obcí (42,7%). Vyšší podíl plynofikovaných obcí je
v působnosti závodu Hodonín. Na území okresu Břeclav a Hodonín je plynofikováno celkem 127 obcí, tzn. 85,2% resp. 71,1% obcí. Strategickým záměrem společnosti Jihomoravská plynárenská je zajištění dodávky zemního plynu do 75% domácností celého jihomoravského regionu, a to do konce r. 2003. Celkově lze konstatovat, že v rámci ČR je kraj na předním místě v zásobování plynem. Tento stav byl umožněn existencí vlastních zdrojů (i když omezených a dnes využívaných jako zásobníky) na Hodonínsku a Břeclavsku a především strategickou polohou kraje na hlavních trasách tranzitních plynovodů z bývalého Sovětského svazu do západní Evropy.
Pozitiva:
· Dostatečné pokrytí území rozvodnými sítěmi el. Energie, s vyhovující strukturou sítí VVN
· Možnost využití tranzitu plynu (a ropy) pro rozvoj zpracovatelského průmyslu
Negativa:
· Částečně zastaralé a málo kapacitní elektroenergetická rozvodná zařízení, zejména na úrovni NN a parciálně i VN
Nevyjasněné majetkoprávní vztahy mezi monopolními distributory energií a obcemi, zejména ve vazbě na finanční spoluúčast obcí
na budování lokálních rozvodů
3. 4. Vodní hospodářství
Vývoj vodního hospodářství po roce 1989 je výrazně poznamenán dynamickým nárůstem tržních cen vody, který spolu s existencí přirozených monopolů působících v podmínkách transformující se ekonomiky podmínil zásadní trendové změny ve spotřebě pitné i užitkové vody. Tyto změny přirozeně ovlivňují i rozvoj vodního hospodářství na území Brněnského kraje.
Rozhodujícími vodními zdroji celého kraje jsou chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a dále Východočeská křída (vodní zdroj Březová) a Žďárské vrchy nacházející se mimo řešené území. K nim se připojují další zdroje povrchové a podzemní zdroje pitné vody v povodí vodárenských toků a kvartérních a neogenních sedimentech Moravy, Svratky, Dyje a Jihlavy (řada podzemních zdrojů ovšem vykazuje nadlimitní obsahy minerálních látek resp. Sníženou kvalitu působením antropogenních vlivů). Z krajského pohledu je rozhodující zásobování jeho dominantního sídelního centra – Brna. Základním zdrojem pitné vody pro město je vodní zdroj Bžezová n. S. (o. Svitavy), na který jsou napojeny i město Kuřim a obce Česká a Lelekovice z okresu Brno – venkov. Doplňkovým resp. Záložním zdrojem je řeka Svratka
s úpravnou vody v Brně – Pisárkách. Této vodě je ovšem přiznán pouze charakter vody užitkové, přičemž je udělena výjímka pro její dočasné používání k odstraňování deficitů pitné vody v systému vodovodu města Brna. Tato situace by měla být v blízké době vyřešena prostřednictvím Vírského oblastního vodovodu z Vírské nádrže. V současných podmínkách je ovšem ekonomická návratnost této investice podmíněna napojením významnějšího počtu dalších obcí Brněnské aglomerace, které by současně řešilo lokální problémy s kvalitou pitné vody v okrese Brno – venkov (zejména na Rajhradsku).
Vodovodní síť města Brna je rozčleněna na systém rozvodu pitné vody a systému rozvodu užitkové vody pro průmyslové účely.
Pokuď jde o okres Brno – venkov, je nutné ještě zmínit výskyt celé řady podzemních zdrojů vody v jeho západní části.
Na okrese Blansko se vyskytuje celá řada malých vodních zdrojů. Z větších zdrojů jde především o vodní nádrž Boskovice s vybudovanou úpravnou vody, s charakterem potenciálního rezervního vodního zdroje s možností napojení na Březovský vodovod.
V okrese Břeclav je rozhodujícím vodním zdrojem CHOPAV Kvartér řeky Moravy, který doplňují menší jímací území v nivách řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Podobná situace je i v okrese Hodonín, kde se v Kvartéru řeky Moravy vyskytuje celá řada jímacích území.
Zbývající dva okresy Vyškov a Znojmo disponují většími povrchovými vodními zdroji – vodní nádrž Opatovice (Vyškov) a Vranovská přehrada (Znojmo). V okrese Znojmo je k dispozici i menší vodní nádrž Znojmo (lze propojit s Vranovskou přehradou) a řada menších jímacích území
v nivě Dyje a v lesích kolem M. Krumlova.
Celkově lze konstatovat, že uspokojivý stav v zásobování obyvatelstva vodou z veřejných vodovodů vykazuje kromě Brna ještě okres Vyškov
a Blansko. Naopak neuspokojivý stav je v okresech Znojmo a Brno – venkov.
Z celkového pohledu lze konstatovat, že pro další rozvoj vodního hospodářství v kraji je prioritou zabezpečení kvalitativních parametrů pitné vody a omezení ztrát ve vodovodních sítích. Extenzivní rozvoj systému vodovodních sítí připadá v úvahu především v případě Brněnské aglomerace ve vazbě na již výše uvedenou problematiku další výstavby Vírského oblastního vodovodu, která je podmíněna především uspokojivým vyřešením problémů ekonomické návratnosti investic. Pro zásobení pitnou vodou ve zdrojově deficitních oblastech Břeclavska, Hodonínska a Znojemska bude i v budoucnu nutno využívat zejména kvartérní vody niv řek Moravy, Dyje a Svratky. Ochrana těchto niv (zejména CHOPAV) před preferováním ekonomicky motivovaných zájmů jejich využívání je proto prvořadým úkolem .Významná
je samozřejmě i ochrana povodí vodárenských toků a dalších lokálních a regionálních zdrojů vody (PHO, střední zdroje).
Vlastní zásobování vodou se děje v drtivé většině skupinovými vodovody, napojenými na významné zdroje vody a v některých případech propojovaných do ucelených oblastních systémů zásobování (Břeclav). To vytváří vysokou jistotu v plynulém zásobování obyvatelstva a výrobní a nevýrobní sféry.
Výše uvedené vývojové trendy ve spotřebě pitné a užitkové vody logicky determinují vývoj v oblasti produkce odpadních vod. Situace v jejich čištění není zatím, i přes dosažený pokrok, uspokojivá. Tím se ovšem kraj nijak neodlišuje od všobecné situace v celé ČR. Největšími zdroji bodového znečištění jsou přirozeně větší města, nelze však ignorovat i obce v klíčových polohách pramenných oblastí. Významný plošný vliv zemědělské výroby na znečišťování vod se, podobně jako v předchozím případě, snížuje v souladu s celkovým ekonomickým vývojem. Kromě toho je třeba řešit i hydrologická rizika spjatá s tzv. starými ekologickými zátěžemi a napravovat negativní důsledky v minulosti neuváženě prováděných vodohospodářských úprav (snížení hladiny spodní vody). V plném využití produkčního potenciálu zemědělských půd v jižní části kraje hrají významnou roli závlahy, jejichž prostřednictvím lze řešit vláhový deficit těchto výsušných oblastí. Velkoplošné závlahové soustavy
v podstatě pokrývají všechny nejúrodnější oblasti okresů Hodonín, Břeclav a Znojmo a částečně i Brno – venkov. Rozhodujícími vodními zdroji pro ně jsou vodní toky a závlahové nádrže (zejména nádrže Novomlýnské). Jejich využívání však v současnosti naráží na výrazné ekonomické bariéry (cena odběrů).

Pozitiva:
· Klesající trend ve spotřebě pitné a užitkové vody (projevuje se v celé ČR)
· Významné vodní zdroje v nivách řek
· Relativně dobře řešené zásobování obcí pitnou vodou ze skupinových a dálkových vodovodů (s připravovaným posílením prostřednictvím Vírského oblastního vodovodu
Negativa:
· Relativně značný rozsah oblastí s napjatou bilancí mezi disponibilními zdroji a potřebami vody
· Převažující nízká kvalita u drobných vodních zdrojů
· Vysoké znečištění vodních toků v nížinných oblastech

4. Hospodářství
4. 1. Struktura hospodářství
4. 1. 1 Průmysl, stavebnictví
Průmyslová výroba Brněnského kraje ztrácí během devadesátých let své postavení v ekonomice národního hospodářství. Svědčí o tom i postavení průmyslových firem v žebříčku TOP 100 za rok 1997. Mezi 100 největších českých podniků se zařadily v roce 1997 pouze tyto firmy :
· 12. Jihomoravská energetika s obratem 12,3 mld. Kč,
· 36. Jihomoravská plynárenská s obratem 8,1 mld. Kč,
· 54. Zetor s obratem 5,8 mld. Kč.
Obě rozvodné společnosti však nepůsobí pouze v nově navrženém kraji, ale i na území okresů, které mají být součástí jiných krajů. V žebříčku TOP 100 jsou také firmy ABB, s.r.o., Siemens Elektromotory, s.r.o. a Českomoravský cement, a.s., které mají významné provozy v Brněnském kraji, ale vedení firmy je lokalizováno mimo.
Ve druhé stovce největších českých firem za rok 1997 jsou uvedeny:
· 106. Železárny Veselí n.Mor. (obrat 3,0 mld. Kč),
· 117. Kordárna Velká n. Vel. (2,6 mld. Kč),
· 129. Královopolská (2,4 mld. Kč),
· 148. Gumotex Břeclav (2,1 mld. Kč),
· 156. První brněnská strojírna, včetně dceřinných společností ve Velké Bíteši a Třebíči (1,9 mld. Kč),
· 173. ABB EJF Brno (1,75 mld. Kč).
Zatímco mezi 50-ti firmami s největším čistým ziskem se nacházejí pouze obě rozvodné společnosti (13. Jihomoravská energetika, 24. Jihomoravská plynárenská), tak mezi firmami s největší ztrátou je již zastoupení brněnských firem početnější. Na 5. Místě je Zetor (ztráta v r. 1997 –386,6 mil. Kč), na 16. Místě ABB-EJF (-171,3 mil. Kč), na 22. Místě První brněnská strojírna (-123,5 mil. Kč) atd. Do budoucna lze očekávat, že postavení Zetoru i ABB-EJF se bude přece jenom zlepšovat. Již v loňském roce patřily mezi firmy s poměrně vysokou mírou růstu tržeb. Podle výše exportu se mezi významné české firmy řadí především Zetor (17. Místo, vývoz 4 mld. Kč), Železárny Veselí nad Moravou (36. Místo, vývoz 1,7 mld. Kč) a Kordárna Velká nad Veličkou (41. Místo, vývoz 1,6 mld. Kč).
V soutěži “Exportér roku” organizované Hospodářskou komorou ČR se Zetor Brno umístil v kategorii “Největší exportér historie ČR” s největším průměrným nárůstem exportu v letech 1993 – 1997 na 2. Místě za Škodou, a.s. Plzeň.
Snížil se také význam průmyslové výroby na celkové zaměstnanosti. Ještě k 31.12.1989 v průmyslu pracovalo více než 40% všech pracujících (Brněnský kraj 40,3%, ČR 40,4%), na konci roku 1996 to již nebylo ani 30% (kraj 29,0%, ČR 31,9%). Podíl kraje na zaměstnanosti v průmyslu celé republiky klesl za sedm let z 10,7% na 9,9%. V absolutním vyjádření to znamená pokles o 67,1 tis. Osob, takže na konci roku 1996 v průmyslu Brněnského kraje pracovalo pouze 160 029 osob.
Počet pracovníků v průmyslu k 31.12.1989 a k 31.12.1996 v Brněnském kraji
území Počet pracovníků v průmyslu Podíl prac. V průmyslu index 1996/1989
v roce 1989 v roce 1996 1989 1996
Blansko 28034 18 589 54,9 42,0 76,6
Brno – město 97420 60 234 39,1 23,1 59,3
Brno – venkov 24248 19 339 44,3 37,2 84,0
Břeclav 18469 13 929 34,7 27,6 79,6
Hodonín 33304 27 019 45,3 38,8 85,6
Vyškov 11506 8 992 35,6 28,9 81,1
Znojmo 14144 11 927 28,5 26,9 94,5
Brněnský kraj 227125 160 029 40,3 29,0 72,0
ČR 2114882 1 593 778 40,4 31,9 79,0
Pramen: Bilance pracovních sil v ČSFR k 31.12.1989, FSÚ, 1990. Okresy České republiky v roce 1997, ČSÚ 1998, vlastní výpočty
V roce 1989 byl okresem s nejmenším podílem zaměstnaných v průmyslu ještě málo industrializovaný okres Znojmo (podíl na celkové zaměstnanosti 28,5%), v roce 1996 to bylo již město Brno (23,1%). V Brně klesl počet pracovníků v průmyslu z 97,4 tis. Na 60,2 tis. Osob. Okresem s relativně nejvyšší zaměstnaností v průmyslu zůstal okres Blansko, ale podíl pracujících v průmyslu na celkové zaměstnanosti klesl z 54,9% na 42,0%. Druhým nejvíce industrializovaným okresem je nadále Hodonín (měřeno podílem průmyslu na celkové zaměstnanosti – pokles z 45,3% na 38,8%).

V letech 1990 – 1993 v průmyslových podnicích Brněnského kraje ubylo více než 50 tisíc pracovníků. Především šlo o technickohospodářské pracovníky, v menší míře o pracovníky ve výrobě. Intenzita poklesu počtu pracovníků se v dalších letech snížila. Úbytek osob v průmyslu činil v letech 1994 – 1997 necelých 20 tisíc. Rok 1998 však lze charakterizovat “hromadným” propouštěním pracovníků, který je spojen jak s odbytovými problémy řady podniků, tak s probíhající restrukturalizací výroby. Právě uvolňování zaměstnanců z průmyslové výroby je rozhodující příčinou nárůstu nezaměstnanosti. K 31.12. 1998 vykazovaly více než 10% -ní nezaměstnanost okresy Znojmo a Hodonín. Nejpříznivější situace byla v okrese Brno – venkov, kde míra nezaměstnanosti dosahovala výše 5,6%.
Průměrná měsíční mzda jednoho pracovníka v průmyslu kraje nedosahuje ani 95% průměrné mzdy pracovníka v průmyslové výrobě celé republiky. Velmi nízká mzda v průmyslu je zejména v okresech Vyškov a Znojmo. Průměrná mzda v průmyslu města Brna také zdaleka nevyjadřuje postavení města Brna v systému osídlení ČR.
V současnosti nelze zjistit aktuální strukturu zaměstnanosti v průmyslu podle jednotlivých odvětví. Lze však předpokládat, že vedoucím odvětvím zůstalo strojírenství. Jeho podíl na zaměstnanosti v průmyslu je však nižší, než tomu bylo v roce 1989 (kraj 41,6%, ČR 28,5%). Strojírenství mělo rozhodující postavení především v okrese Blansko a ve městě Brně. Za celorepublikovým průměrem Brněnský kraj nejvíce zaostával v zaměstnanosti v odvětví paliv a energetiky (kraj 6,6%, ČR 12,4%) a v hutnictví železa a barevných kovů (kraj 1,0%, ČR 6,9%). Vzhledem k ČR měl kraj významnější postavení v průmyslu stavebních hmot, dřevozpracujícím a nábytkářském průmyslu a potravinářství. Nyní lze hovořit jednoznačně o poklesu významu dřevozpracujícího a nábytkářského průmyslu v ekonomice kraje.
V roce 1989 bylo strojírenství odvětvím průmyslu s největší zaměstnaností ve všech okresech Brněnského kraje s výjimkou okresů Hodonín a Znojmo. Na Hodonínsku nejvíce osob pracovalo v průmyslu paliv a energetiky a v okrese Znojmo v průmyslu potravinářském. Na Vyškovsku pracovalo v nábytkářském průmyslu pouze o 300 osob méně než ve strojírenství.
Pokles počtu pracovníků v průmyslu o jednu třetinu se promítl také do velikostní struktury průmyslových podniků. Ještě v roce 1989 bylo ve městě Brně 22 velkých průmyslových podniků, se zaměstnaností každého nad 1 000 pracovníků. Zetor zaměstnával 10,2 tis. Osob, Zbrojovka 9,4 tis. Osob, Královopolská 6,6 tis. A První brněnská strojírna 6,4 tis., takže tyto 4 největší podniky zaměstnávaly téměř třetinu pracovníků průmyslu města Brna.
Brno se řadí mezi naše nejvýznamnější střediska dojížďky za prací do průmyslu. Z celkového počtu 85,7 tis. Pracovních míst v průmyslu Brna (zjištěných při sčítání lidu z 3.3.1991) tvořily dojíždějící za prací z jiných okresů 28,4% (u ostatních odvětví byl tento podíl nižší, pouze 22,0%). V březnu 1991 do brněnského průmyslu dojíždělo 24,4 tis. Osob. Nejvíce dojíždějících připadalo na okres Brno – venkov a to 14,4 tis. Osob. Následovaly v pořadí okresy Vyškov (3,1 tis. Osob), Břeclav (téměř 2 tis. Osob), Blansko (1,4 tis.) a Znojmo (0,7 tis.). Uvedená data jednoznačně potvrzují skutečnost, že průmysl Brna významně ovlivňuje i obyvatelstvo bydlící mimo území okresu Brno – venkov, takže brněnský průmyslový pracovní region je prostorově rozsáhlejší a zasahuje významně i na území ostatních okresů nově vytvořeného Brněnského kraje.
V ostatních okresech kraje existovalo v r. 1989 dalších 25 průmyslových podniků, které v jedné obci měly více než 1 000 pracovníků. Z mimobrněnských podniků nejvíce osob zaměstnávaly Adamovské strojírny v Adamově (5,0 tis. Pracovníků), TOS v Kuřimi (4,6 tis. Osob), Metra (4,5 tis.) a ČKD (4,0 tis.) v Blansku. Tedy, podobně jako v Brně, největšími průmyslovými firmami byly strojírenské podniky. Na konci roku 1998 však existovalo v celém kraji již pouze 14 průmyslových subjektů, ve kterých pracovalo více než 1 000 zaměstnanců v jedné obci (viz následující tabulky; tučně jsou zvýrazněny podniky s majoritní účastí zahraničního kapitálu). Mezi největšími podniky má významné postavení především strojírenství (8 podniků). Elektrotechnický průmysl reprezentují 2 podniky, těžbu nerostů, chemický průmysl, hutnictví a textilní průmysl po jednom podniku.
Okres Blansko
Největší průmyslové podniky
pořadí Název podniku počet zaměstnanců.
1. Adamovské strojírny, a.s. 2000
2. Metra Blansko, a.s. 1570
3. Minerva, a.s. Boskovice 1120
4. ČKD Blansko, a.s. 850
5. Tylex, a.s.Letovice 820
6. Mor. Šamotové a lupkové závody, a.s. Velké Opatovice 680
7. Kras – Haka Brno, a.s., závod Boskovice 660
8. ADAST Blansko, a.s. 480
9. ADAST – SYSTEMS, a.s. Adamov 410
10. Novibra, s.r.o. Boskovice 330
Nejvýznamnějšími zaměstnavateli okresu jsou tradičně především strojírenské podniky. Největší počet pracovních příležitostí nabízí a.s. Adamovské strojírny (2000 zaměstnanců k 31.12.1998), vyrábějící stroje a zařízení pro polygrafický průmysl. V roce 1997 se tato firma dostala ze ztráty roku 1996 (-69 mil. Kč) na čistý zisk 22 mil. Kč, nicméně k dokončení restrukturalizace je potřeba ještě dva roky. Jedním z restrukturalizačních kroků je snižování počtu pracovníků. Snižují se zejména počty THP pracovníků a režijních zaměstnanců, naproti tomu bylo na podzim 1998 přijato 55 výrobních dělníků. Ve spolupráci s americkou firmou Presstek vyvinuly Adamovské strojírny tiskařský stroj, využívající digitální technologie, a drží světové prvenství ve výrobě tohoto stroje pro velké tiskové formáty A2. Více než 85% výroby jde na export, který již několik let stabilně vzrůstá (o 4 až 5%). Potvrzením faktu, že Adamovské strojírny patří mezi naše nejvýznamnější exportéry, je 5. Místo v soutěži Exportér roku 1998 v kategorii “Exportér roku s největším nárůstem v porovnávaných obdobích 1996-1997”. Spolu s dceřinnými společnostmi ADAST Blansko, a.s. a ADAST – SYSTEMS, a.s. Adamov nabízejí Adamovské strojírny v regionu téměř 2900 pracovních míst.
Druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem okresu je a.s. Metra Blansko (1570 zam.), výrobce elektrických měřících přístrojů a strojírenských dílů určených pro jejich montáž. Posledním podnikem s více než 1000 zaměstnanci je největší tuzemský výrobce průmyslových šicích strojů Minerva, a.s. Boskovice. Díky investicím silného zahraničního partnera (přes 70% akcií vlastní německá firma Dürkopp Adler) je Minerva jediným významným strojírenským podnikem okresu, který zvyšuje počet pracovníků (v období od 31.12.1996 do 31.12.1998 přijala 110 nových zaměstnanců, celkový počet se tak zvýšil na 1120). Pod vlivem německého vlastníka tato firma také v roce 1997 opustila výrobu šicích strojů pro textilní průmysl a orientuje se na výrobu strojů pro kožedělný průmysl.
Kromě strojírenských podniků patří mezi významnější zaměstnavatele také textilní a oděvní podniky Tylex, a.s. Letovice (820 zam.), výrobce záclon a krajek, a boskovický závod akciové společnosti Kras – Haka Brno (660 zam.), vyrábějící konfekci. Letovický Tylex je prakticky největším textilním podnikem Brněnského kraje (až na specializovaný podnik Kordárna Velká nad Veličkou) a i přes odvětvové problémy textilního průmyslu se jedná o podnik dlouhodobě ziskový. Významným zaměstnavatelem okresu jsou i Moravské šamotové a lupkové závody, a.s. Velké Opatovice (680 zam.).
Pro rozvoj firem tolik důležitý zahraniční kapitál je kromě výše zmíněné boskovické Minervy zastoupen také v nově vzniklém podniku Novibra, spol. s r.o. (výroba součástek do textilních strojů a rotačních hřídelů), který byl díky německým investicím postaven na “zelené louce” v Boskovicích. Z ostatních podniků se zahraniční účastí mají nad 100 zaměstnanců firmy STEKO, spol. s r.o. Blansko, JUNKER Industrial Equipment, s.r.o. Boskovice a Signar, spol. s r.o. Rájec.
Okres Brno – město
Největší průmyslové podniky
pořadí Název podniku počet zaměstnanců
1. Zetor, a.s. 4570
2. ABB Energetické systémy, s.r.o. 2300
3. ABB EJF, a.s. 1380
4. Královopolská, a.s. 1250
5. Zbrojovka Brno, a.s. 1170
6. Jihomoravská energetika,a.s 920
7. Lachema, a.s. 910
8. Šmeral Brno, a.s. 790
9. Nová Mosilana, a.s. 780
10. Jihomoravská plynárenská, a.s. 670
Ztráta Zetoru, a.s, největšího průmyslového podniku Brněnského kraje, sice stále přesahuje 50% základního jmění, ale už letos bude nižší než 200 mil. Kč a pro příští rok vedení společnosti počítá s dosažením zisku. Ztráta se od roku 1996, kdy dosahovala přes 1,5 mld. Korun, postupně snižuje a odbyt traktorů s mírnými výkyvy roste. Ke konci roku 1996 odstoupil Zetor od možnosti kapitálové spolupráce s americkým traktorovým koncernem John Deer a začal jednat s obchodní společností Motokov. V polovině roku 1997 schválila vláda ČR model restrukturalizace zadluženého Zetoru, na níž se podílí Motokov a Konsolidační banka. Motokov International, největší “dcera” společnosti Motokov, odkoupila 34 % akcií Zetoru na základě smlouvy s Konsolidační bankou. Podle ní by se měl koncem roku 2000 zvýšit podíl Motokovu v Zetoru na 97,7 %. V letošním roce se ekonomická krize v Rusku Zetoru vyhnula, protože hlavními oblastmi, kam společnost vyváží traktory, jsou USA a Polsko. Od roku 1996 se Zetor snaží přes brazilskou firmu Agrale prosadit také na trhy Jižní Ameriky. Vedení Zetoru však považuje ruský trh za perspektivní, proto nyní jedná o možnosti vyrábět traktory pro ruské odběratele přímo v Kaliningradu (obdoba existujícího společného podniku Moto Zetor Polska). Nárůst výroby působí pozitivně také na v posledním období poměrně stabilním počtu zaměstnanců.
Pouze mírný úbytek zaměstnanců zaznamenaly oba brněnské závody švédsko – švýcarského koncernu ABB. Zato výrazně klesl počet pracovníků v akciové společnosti Královopolská. V roce 1995 se jejím většinovým vlastníkem stala firma KENAP, která v důsledku nezaplacení splátek za privatizovaný majetek, byla nucena vrátit Královopolskou Fondu národního majetku (FNM). Jenom vůči Konsolidační bance má Královopolská nesplacenou pohledávku ve výši 2 mld. Kč. Někdejší strojírenský gigant je na pokraji zániku, a pokud nedojde velmi rychle k zásadní finanční restrukturalizaci firmy, nejspíše za účasti vlády, nevyhne se Královopolská konkurzu.
Poslední brněnský podnik z více než 1000 pracovníky – Zbrojovku Brno, a.s. koupila společně s BVV nechtěně v roce 1998 německá firma Messe Düsseldorf. Ta chce známého výrobce loveckých zbraní urychleně odprodat. Dle názoru řady analytiků by byl ideální zahraniční investor, který by s sebou přinesl know – how a byl schopen zajistit odbyt. Vedení podniku se však domnívá, že na dokončení restrukturalizace postačují i zdroje Zbrojovky samotné. Vedení se chce soustředit pouze na výrobu přinášející zisk a předpokládá další zeštíhlení podniku.
Největším zahraničním investorem v brněnském průmyslu je Asea Brown Boveri (ABB). Tato společnost uzavřela koncem roku 1992 smlouvu o společném podnikání s První brněnskou strojírnou, a.s. (PBS) a postupně v ní získala rozhodující podíl. V roce 1993 se v rámci privatizačního procesu vydělila z PBS nová společnost ABB První brněnská strojírna, s.r.o., která po odkupu třetinového podílu vlastněného PBS společností ABB, přijala název ABB Energetické systémy, s.r.o. (100 % vlastník ABB). V roce 1993 odkoupila ABB od FNM 100 % akcií elektrotechnické firmy EJF, a.s. a změnila její název na ABB EJF, a.s.
Z ostatních zahraničních firem se na privatizaci brněnského průmyslu významně podílely především: italská firma Gaetano Marzotto e Figli (Nová Mosilana, a.s.), německá firma MMM München (BMT Brněnská medicínská technika, a.s., bývalá Chirana), anglická firma Eastern Group European Investments Ltd. (Teplárny Brno, a.s.) a rakouská firma Östereichische Brau – Beteiligungs AG, Linz (Starobrno, a.s.).
Okres Brno – venkov
Největší průmyslové podniky
pořadí Název podniku počet zaměstnanců
1. TOS Kuřim – OS, s.r.o. 1130
2. Českomoravský cement, a.s., závod Mokrá 890
3. AMP Czech, s.r.o. Kuřim 800
4. Lanatex, s.r.o. Ivančice 640
5. Kovolit, a.s. Modřice 600
6. Hartmann – Rico, a.s. Veverská Bitýška 540
7. Slévárna Kuřim, a.s. 500
8. Siemens Elektromotory, a.s. závod Drásov 320
9. Romika Industries, a.s. Hrušovany u Brna 310
10. Tero Rosice, a.s. 300
Špatné hospodářské výsledky v minulosti daleko největšího průmyslového zaměstnavatele okresu TOS Kuřim, včetně nezdařeného vstupu úspěšného výrobce obráběcích strojů ZPS Zlín, přivedly v září 1997 kuřimský podnik (mateřskou společnost) do konkurzu. Celkové závazky vůči věřitelům činí 1,3 mld. Kč. V posledním období si lépe vede dceřinná společnost TOS Kuřim – OS, s.r.o., která jako jediný průmyslový podnik okresu zaměstnává více než 1000 pracovníků. Tradiční výrobce obráběcích strojů nyní exportuje do zahraničí asi dvě třetiny výroby. Dominantním odběratelem v ČR je Škoda Auto Mladá Boleslav, která v roce 1997 nakoupila obráběcí stroje za 230 mil. Kč. Přitom roční objem výroby činil 630 mil. Kč. Výsledky hospodaření za prvních devět měsíců r. 1998 signalizují, že obrat společnosti překročí hranici 750 mil. Kč. Polovinu akcií “Tosky” vlastní brněnská společnost FOBS Leasing, která ovládá i Slévárnu Kuřim, a.s. a další dceřinnou společnost Kuličkové šrouby Kuřim, s.r.o.
Část pracovníků TOS Kuřim našla uplatnění v největší firmě postavené v kraji na “zelené louce”, a to v AMP Czech, s.r.o. Jde o druhý největší podnik americké firmy AMP ve střední Evropě (největší sídlí v maďarské Ostřihomi). AMP v Kuřimi vyrábí konektory, kabely a kabelové svazky pro automobilový průmysl. V současnosti nachází v závodě uplatnění asi 800 pracovníků a do budoucna se předpokládá jejich další nárůst.
Okres Brno – venkov se vyznačuje silnějším zastoupením větších firem se zahraniční kapitálovou účastí. V Moravanech u Brna působí komanditní společnost JULI Motorenwerk, zabývající se výrobou elektromotorů (260 pracovníků). Další významnější investoři získali své výrobní závody v procesu privatizace. Do největší cementárny v ČR (Cementárny a vápenky Mokrá, a.s.) vstoupila belgická společnost Cimenteries CBR. Ta akcie odprodala německé firmě Heidelberger Zement, která cementárny v Mokré propojila s firmou Cement Bohemia Praha do jednoho celku, působícího pod názvem Českomoravský cement Praha, a.s., se sídlem v Berouně. Kromě výrobního závodu v obci Mokrá – Horákov vlastní firma na území kraje také cementárnu v Brně – Maloměřicích a vápenku v Čebíně. Německý kapitál působí také v akciových společnostech Hartmann – Rico Veverská Bitýška a Siemens Elektromotory Mohelnice s výrobním závodem na území okresu v Drásově. V případě a.s. Romika Industries v Hrušovanech u Brna jde o švýcarský kapitál, působící v zaniklé firmě Botex. Firma se orientuje, podobně jako její předchůdce, na obuvnickou výrobu.
Okres Břeclav
Největší průmyslové podniky
pořadí Název podniku počet zaměstnanců
1. Gumotex, a.s. Břeclav 1670
2. OTIS, a.s. Břeclav 1010
3. Mostárna, a.s. Hustopeče 800
4. Fosfa, a.s. Břeclav 480
5. Moraviapress, a.s. Břeclav 405
6. Gastec CZ, a.s. Hustopeče 350
7. IMOS VHS Břeclav, spol. s r.o. 320
8. Tranza, a.s. Břeclav 290
9. Avia-strojírna, a.s. Novosedly 230
10. Galant Mikulov, a.s. 230
Před počátkem transformace průmyslu (v roce 1989) byly nevýznamnějšími podniky okresu Gumotex Břeclav (2350 zam.), Transporta Břeclav (1810 zam.) a Mostárna Hustopeče (1120 zam.). V současnosti (k 31.12.1997) měli přes 1000 zaměstnanců již pouze břeclavský Gumotex (1670) a a.s. OTIS Břeclav (1010).
Největším zaměstnavatelem okresu je tedy a.s. Gumotex Břeclav, producent pryžových a plastových výrobků. Po ztrátě v roce 1995 (přes 30 mil. Kč) a mírných ziscích v letech 1996 (necelé 4 mil. Kč) a 1997 (přes 6,4 mil. Kč) plánuje tato společnost v roce 1998 zisk více než 71 mil. Kč. Objemem tržeb se Gumotexu v roce 1997 poprvé v historii podařilo překročit dvoumiliadrovou hranici (2,08 mld. Kč), z níž více než polovina pochází z exportu (ten v letech 1995-1997 narostl o více než 30%). Příznivým hospodářským výsledkům odpovídá v posledních letech také nárůst počtu zaměstnanců na celkových 1670 (v meziročí 1995-1997 se jejich počet zvýšil o 150). Největší podíl nárůstu výroby má poptávka po výrobcích pro automobilový průmysl, hlavní výrobní program však zůstal nezměněn. Nárůst tržeb ovlivnilo především rozšíření výroby výplní autosedaček pro mladoboleslavskou Škodu Auto, která byla kvůli racionalizaci výroby přenesena z mateřského závodu přímo do Mladé Boleslavi.
V několika významných firmách okresu má silné zastoupení zahraniční kapitálová účast. Jedná se především o kapitál rakouský a německý, důležitou roli hraje také kapitál americký, který je zastoupen ve druhé největší firmě okresu, a.s. OTIS Břeclav (výroba zdvihacích zařízení). Tato firma je přejmenovaná a.s. Tranza Otis, která vznikla společně s a.s. Tranza Břeclav transformací původní břeclavské Transporty. OTIS Břeclav je součástí holdingu transnacionální společnosti United Technologies Holdings S.A., která do podniku v roce 1991 vložila jednorázový vklad ve výši 13,5 mil. USD. Koncem roku 1998 tento břeclavský podnik zaměstnával přes 1000 pracovníků.
Další důležitou firmou se zahraničním kapitálem je úspěšná polygrafická firma Moraviapress, a.s. Břeclav, která byla nově postavena na “zelené louce” (s výstavbou bylo započato v červnu 1990). Zastoupení zde má rakouská firma GOLDMANN DRUCK International GmbH Tulln. Německý kapitál se prosadil především ve firmách působících na Hustopečsku: ve firmě GEMI kovodělná společnost Hustopeče, s.r.o (120 zam., v letech 1995-1998 investice cca 181 mil. Kč) a v textilních firmách Wamser – Fashion Hustopeče, s.r.o a Bi Textil Podivín, s.r.o.
Okres Hodonín
Největší průmyslové podniky
pořadí Název podniku počet zaměstnanců
1. Moravské naftové doly, a.s. Hodonín 1200
2. Železárny Veselí nad Moravou, a.s. 1180
3. Kordárna, a.s. Velká nad Veličkou 1120
4. ZPD Hodonín, a.s. 980
5. Vetropack Moravia Glass, a.s. Kyjov 720
6. Čokoládovny Praha, a.s., závod Rohatec 660
7. Jihomoravská armaturka, s.r.o. Hodonín 640
8. Šroubárna, a.s. Ždánice 560
9. Lignit, s.r.o. Mikulčice 550
10. Šroubárna, a.s. Kyjov 500
V roce 1989 byly nejvýznamnějším podnikem v okrese Jihomoravské lignitové doly, zaměstnávající na Hodonínsku (v Hodoníně, Dubňanech, Šardicích, Mikulčicích a Ratíškovicích) 3780 pracovníků. Až na Mikulčice byla těžba postupně utlumena. V dole Mír v Mikulčicích (Lignit, s.r.o.) pracuje v současnosti 550 osob. Největším průmyslovým podnikem okresu jsou nyní Železárny ve Veselí nad Moravou s 1180 zaměstnanci. Pokles asi o 400 pracovníků oproti stavu před dvěma roky však nebyl zapříčiněn pouze uvolňováním osob z pracovního poměru, ale také vyčleněním některých obslužných provozů mimo společnost.
Do konce roku 1998 zaměstnávaly o málo větší počet osob (celkem 1200 pracovníků) Moravské naftové doly, a.s. Hodonín (MND), největší podnik Brněnského kraje, působící v odvětví těžby nerostných surovin. Podnik sice během roku 1998 snížil počet zaměstnanců zhruba o 200, ale od 1.1.1999 vyčlenil v rámci restrukturalizace dvě dceřiné společnosti MND Stavotrans a MND Strojírenská. Do každé z těchto společností přešlo kolem 200 zaměstnanců MND, takže v současnosti vykazuje mateřská akciová společnost asi 800 pracovníků. Jde o dlouhodobě ziskovou společnost, v letech 1997 a 1998 byl zisk vyšší než 30 mil. Kč při klesajících tržbách z 1,7 na 1,42 mld. Kč. Na nižší tržby v roce 1998 měla rozhodující vliv klesající cena ropy na světových trzích. Přitom hodonínští naftaři v roce 1998 vytěžili téměř 210 tis. M3 ropy (o 10,8 % více než v roce 1997) a 114 tis. M3 zemního plynu (o 13 % více). V roce 1998 získaly MND většinového vlastníka, kterým je plynařská společnost SPP Bohemia.
Do kategorie podniků s více než 1000 pracovníky patří dynamická a významně exportující firma Kordárna, a.s. Velká nad Veličkou. Spole

Hodnocení referátu Brněnský kraj

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  31. prosinec 2007
  5 251×
  8796 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Brněnský kraj