Vysočina

Kraj Vysočina má centrální polohu v rámci ČR. Jeho povrch je tvořen pahorkatinami a vrchovinami Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším bodem kraje je vrch Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině. Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, např. Doubravy, Sázavy, Želivky, Nežárky, Moravské Dyje, Jihlavy, Oslavy, Svratky. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Pouze další dva kraje (Praha a Středočeský) mají vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotýká státní hranice ČR. Jižní část kraje však zasahuje do pásma podél hranice s Rakouskem; proto také byly okresy Jihlava a Třebíč zařazeny do programu přeshraniční spolupráce (Phare CBC).

Rozlohou 6924,6 km2 je kraj Vysočina krajem nadprůměrné velikosti - pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost. Při srovnání z hlediska počtu obyvatel se však kraj Vysočina dostává do dolní poloviny pomyslného žebříčku - pouze tři kraje jsou počtem obyvatel menší než kraj Vysočina. Celkový počet obyvatel dosáhl 521 212. Nesoulad těchto dvou základních charakteristik je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vývoje území, během něhož bylo území kraje zalidněno na poměry České republiky i střední Evropy poměrně řídce. Hustotou zalidnění 75,3 obyvatel na 1 km2 zůstává kraj pod průměrem ČR a spolu s krajem Plzeňským a Jihočeským patří mezi tři nejméně zalidněné regiony ČR.

Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k 1. 3. 2001 rozděleno celkem na 730 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 50 958 obyvatel, nejmenší Prosatín pouhých 14. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 714 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,9 % je nejnižší po Středočeském kraji).

Poloha kraje Vysočina v rámci střední Evropy, resp. Evropy je poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň/Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - ) Praha - Havlíčkův brod - Břeclav (- Vídeň/Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň (v síti evropských silnic označení E 59). Vrch Melechov na území okresu Havlíčkův Brod je v některých pramenech označován za geografický střed Evropy.

Poloha vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb rámci státu je však jen průměrná až podprůměrná. Území kraje je poměrně vzdálené od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která zvyšuje exponovanost východní části regionu. Zdrojem exponovanosti na tak jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč- České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco významné komunikace v kolmém směru v území chybějí. Výhodou je také centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). Kraj Vysočina je de facto nejchudším VÚSC v Česku. Ekonomický potenciál je zde podprůměrný, což dokazuje i fakt, že při vytváření krajů se okresy Žďár nad Sázavou a Třebíč vyslovily pro odpojení od kraje Vysočina a vyžadovaly administrativní přiřazení do Jihomoravského kraje. Argumentovaly užšími ekonomickými vazbami s Brněnskem, avšak tato snaha se nakonec nerealizovala.

Hodnocení referátu Vysočina

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. prosinec 2007
  10 857×
  603 slov

Komentáře k referátu Vysočina

SANDRAAAA V
Jarouš
Tuhle stránku využívám skoro pořád
Pokaždé dostanu s tech prezentaci jedna