Nizozemí (dějiny v kostce)

1. pol. 16. st. - v některých městech (zejm. Antverpy) se rozvíjí obchod se zámořím
1555 - Karel V. (císař Sv. říše římské) předává Nizozemí španělským Habsburkům
Habsburkové byli silní katolíci (tedy náboženští protivníci Nizozemců) díky tomu se proti nim rozšířil odpor
Filip II. (Španělský král) poslal do Nizozemí vévodu z Alby, aby potlačil nespokojenost → vyhrocení situace
vévoda z Alby dal popravit protihabsburské předáky → vypuknutí revoluce
do jejího čela se postavil Vilém Oranžský (šlechtic z německých oblastí)
gézové = Vilémovy stoupenci z řad nižších společenských vrstev (na jeho straně však stáli i někteří bohatí a vlivní)
připojili se k němu i severní nizozemské provincie a vytvořili utrechtskou unii, která vyhlásila nezávislost a za hlavní náboženství určila kalvínství
představitelem nově vzniklého státu, nazývaného Spojené Nizozemí, byl Vilém Oranžský
po jeho zavraždění se Spojené Nizozemí stalo republikou
rozkvět soukromého podnikání (na úrovni raného kapitalismu)

Vývoj v jižních provinciích

převážně katolické → nepřipojili se k revoluci
toto území se začalo nazývat Španělské Nizozemí (dn. Belgie) a zůstalo součástí Sv. říše římské až do konce 18. st.