= období pozdního císařství
- zrušení senátu, císař je absolutním vládcem
284 – Dioklecián
- prosadil se vojensky
- říše byla ve vnitřní politické krizi -> Diokleciánovy reformy
- zrušil Senát (aby senátoři nemohli vetovat jeho návrhy
- císaře (počínaje sebou) prohlásil pánem Říma (již ne princeps, ale dominus) + aby posílil panovníkovu vážnost, zavedl proces adorace (=zbožnění, uctívání)
- daňová reforma – zavedl dvojí zdanění: z majetku (pouze bohatí), z hlavy
- správní reforma – uvědomoval si, že není možné řídit říši z jednoho místa, zavedl rozdělení říše na správní okrsky – diecéze – původně jich bylo 16 + čtyři diecéze tvořily vyšší správní celky, které byly vedeny vedlejšími císaři (= 3 osoby oddané císaři, mající svrchovanou moc, adorováni X císař je mezi nimi prvním)
č reforma prosazující absolutismus
- armádní reforma – zavedení profesionální armády (římská a provinční) -> stálé a pohyblivé legie
- ekonomická reforma – dokončil proces přerozdělování pusté půdy (návaznost na Gaia Maria), uzákonil, že majitelé pozemků mohou svoji půdu pronajmout chudému obyvatelstvu (odváděli jim daně, naturálie, …) -> colón = ten, co na pozemku pracuje, colonát = pronajímaný pozemek
č zlepšení zásobování měst (venkov více produkuje)
č poddanský systém = půda patří šlechtici, který ji pronajímá poddaným (osobně svobodným lidem -> od dob Diokleciána se impérium mění na poddanskou společnost
306 – 337 po Kr. Konstantinus Veliký
- správní reforma – oddělení civilní a vojenské správy
- reforma o rozdělení říše – návaznost na Diocletiána, měl tři vedlejší císaře -> 3 další hlavní města: Konstantinopolis (založen na základech řeckého města), Ravena, Damašek
- 313 vydává edikt milánský (Miláno bylo v té době významnější než Řím) = výnos povolující křesťanství v impériu -> útočit proti křesťanům je přežitkem
- po jeho smrti je říše rozdělena mezi jeho syny
28. prosinec 2012
3 476×
260 slov
