Finanční trh

Finanční trh a jeho struktura

Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou

• Finanční trh = Místo, kde se střetává nabídka finančních prostředků s poptávkou po nich.
• Finanční trh je spojen s existencí peněz.
• Co tvoří na FT:
  • Nabídka - volné peněžní prostředky domácností, firem (Po) a států – volné finanční zdroje
  • Poptávka - ti, kteří mají nedostatek volných zdrojů na nákup potřebních statků, investic, na mzdy zaměstnanců, …
• Podstata peněz, jejich vznik, současná forma
  • Svou podstatou jsou peníze všeobecným ekvivalentem, jímž se vyjadřuje hodnota veškerého zboží. Je to něco, co jsou lidé ochotni všeobecně přijímat výměnou za výrobky a služby.
  • Původně tuto funkci plnily tzv. zbožové nebo komoditní peníze, které ve své pozdější formě představovaly zlaté a stříbrné mince, později se měnily formy peněz a rozvíjely se jejich funkce, které plní. Peníze vznikly ve snaze usnadnit naturální směnu, obchod se jejich vznikem rozdělil na 2 samostatné akty, na prodej a koupi.
  • Současná forma peněz
    • hotovostní (bankovky a mince)
    • bezhotovostní (=depozita)
    • plastikové (platební karty)
  • Soustava peněz stanovena zákonem, která platí na území určitého státu se nazývá měna, základem měny je měnová jednotka (česká koruna), hotovostní peníze v cizí měně se nazývají valuty, vklady na účtech u bank znějící na cizí měnu se nazývají devize.
• Funkce peněz v hospodářství – v současné ekonomice plní peníze 3 základní funkce
  • Jsou kupním a platebním prostředkem – funkce směny
  • Jsou prostředkem k vyjádření různých ekonomických veličin – pomocí nich se kalkulují N a stanovují ceny výkonů, …
  • Jsou prostředkem k uchování majetku
• Požadavky kladené na peníze
  • Musí být snadno dělitelné
  • Musí být snadno přenosné
  • Musí být obtížně padělatelné
  • Musí mít stálou kupní sílu

Základní charakteristika FT

• Jde o trh se všemi formami peněz
• Zabezpečuje přesun peněz od těch, kteří je mají k těm, kteří je potřebují
• Jde o největší trh jak v národním tak i světovém měřítku
• Jde o nejpružnější trh, který citlivě reaguje na veškeré ekonomické i politické změny – je velice citlivý na jakákoliv rizika
• Je založen na nabídce relativně volných peněz, které jejich majitelé chtějí zhodnotit, poptávce po penězích těch, kteří chtějí vydělat, ale nemají dostatek kapitálu – střetem N a P se vytváří cena peněz (úrok, devizový kurz, …)
• Přerozdělování FP se děje:
  • Přímo
  • Nepřímo
• Finanční instituce působící na finančním trhu
  • Komerční banky
  • Spořitelny
  • Pojišťovny
  • Penzijní fondy
  • Investiční společnosti
  • Leasingové společnosti
  • Burza cenných papírů
  • ČNB - (všechny FI mohou poskytovat pouze finanční služby, k nimž získaly povolení od ČNB)
• Struktura FT
  • Podle doby splatnosti FP
    • i. Peněžní trh – krátkodobé FP (do 1 roku)
    • ii. Kapitálový trh – střednědobé a dlouhodobé FP
  • Podle druhu používaných nástrojů
    • Úvěrový trh
    • Trh cenných papírů
      • Primární – nabízeny nově emitované (vydané) papíry
      • Sekundární – nabízeny již dříve emitované a někým vlastněné papíry
  • Podle toho, s čím se obchoduje
    • Komoditní trh
    • Devizový trh
    • Trh drahých kovů
    • Trh s uměleckými předměty

Peněžní trh a jeho charakteristika

• = trh krátkodobých peněz a půjček, jejich splatnost nepřesahuje 1 rok
• Má překlenout časový nesoulad mezi příjmy a výdaji. Zabezpečuje tzv. likviditu (= platební schopnost)
• Slouží ke krátkodobému přesunu peněžních prostředků mezi účastníky trhů
• Není situován na určité místo, ale je tvořen sítí jednotlivých bank, spořitelen, makléřů apod. Z hlediska objemu operací zaujímá nejvýznamnější místo mezi bank. trh

Kapitálový trh a jeho charakteristika

• = peněžní prostředky s dobou splatnosti > 1 rok
• Je místem obchodů velkých investorů, které můžeme rozdělit na:
  • Strategické investory – chtějí v Po uplatňovat Po strategické cíle a k tomu potřebují mít i potřebný kapitálový vliv
  • Investitucionální investoři – jde o finanční spol. u nichž se hromadí peněžní úspory, kte. je třeba zhodnocovat před inflací apod. – banky, PF, investiční společnosti, …

 

• Jaký trh rozlišujeme při obchodování s cennými papíry?
  • Primární
  • Sekundární
• Který trh z hlediska objemu operací zaujímá na peněžním trhu nejvýznamnější místo?
  • Mezibankovní trh
• Vypiš si základní rozdíly peněžního a kapitálového trhu
  • Peněžní – krátkodobý, sítě bank – nesoustředí se na 1 místo
  • Kapitálový – dlouhodobý, soustředí se na 1 místo
• Co je to kapitál, co o něm víš?
  • Vše co je vloženo, aby nám přineslo zisky
  • Jeho cenou je zisk nebo úrok
  • Forma – finanční - není výrobním faktorem, hmotná
  • Akumulace kapitálu – shromažďování kapitálu
• Základní funkce finančního trhu v tržní ekonomice
  • Umožňuje přerozdělování dočasně volného FK
  • Umožňuje centrální bance regulovat množství peněz v ekonomice
  • Určuje cenu peněz na základě N a P
  • Určuje úrokovou míru v ekonomice
  • Představuje efektivní nástroj regulace aktivity státu  stát ne nemůže zadlužit více, než kolik mu trh dovolí
  • Umožňuje emitentům cenných papírů získat FK
  • Rozšiřuje možnosti finančního rozhodování

Burza a burzovní obchody

Burza a její zvláštnosti

• = místo, kde se podle stanovených pravidel nebo zvyklostí obchoduje se zbožím, cennými papíry
• Zvláštnosti:
  • K provozování burzovních obchodů je třeba zvláštní povolení (nemají tu přístup všichni)
  • Zboží obchodované na burze musí být na burzu připuštěno a schváleno vedením burzy
  • Obchoduje se s určeným množstvím
  • Čas a místo obchodů jsou přesně určeny burzovními orgány
  • Zboží, které je předmětem obchodů, není na burze fyzicky přítomno

Význam slova burza

• je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji
• místo, kde se prostřednictvím oprávněných osob, obchoduje s cennými papíry nebo s určitými druhy zboží
• místo směnného nebo výměnného obchodu
• je právnická osoba oprávněna organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu poptávku a nabídku cenných papírů

Historie burzy

• počátky světového burzovnictví sahají asi do 12. století
• v 16. století v rodině kupce Van der Burse v Belgických Brugách se scházeli obchodníci, kteří měli ve znaku měšec, kterému se říkalo burza, který pak dal název jejich setkávání
• 1. burza vznikla v roce 1531
• 1. burza cenných papírů vznikla v roce 1611

Typy burz

• z hlediska předmětu obchodování:
  1. Peněžní burza – burza cenných papírů, devizové burzy, burzy s deriváty cenných papírů
  2. Zbožové burzy – s různým zbožím – dřevo, obiloviny, kakao,…
  3. Burzy služeb – charakter obchodů s lodními prostory
• podle způsobu obchodování:
  1. Francouzský typ burzy – všeobecně přístupná, ale obchody se uskutečňují prostřednictvím dohodců, kteří jsou jmenování správcem burzy
  2. Středoevropský typ – přístup mají pouze členové burzy a burzovní dohled má burzovní komisař
  3. Angloamerický typ burzy – přístup mají tzv. vlastníci křesel, to je koupených míst na burze a jejich prostřednictvím můžou obchodovat i nečlenové burzy
• podle právní formy:
  1. veřejnoprávní burzy
  2. soukromoprávní burzy
• podle rozsahu a významu:
  1. Burza regionálního významu
  2. Burza národního významu
  3. Burza světového významu
• podle předmětu burzovního obchodu:
  1. Všeobecné burzy – obchoduje se s různými druhy zboží
  2. Specializované burzy

Základní ekonomické funkce burzy

• obchodní funkce – uzavírají se obchody
• alokační funkce – pouze v situaci, že burza má charakter primárního trhu  obchoduje se s nově vydanými cennými papíry)
• cenotvorná funkce – na trhu se vytváří cena – na základě nabídky a poptávky
• spekulační funkce – jde o podnikovou činnost založenou na okolnostech, které pak způsobují změny tržních cen akcií, čehož pak podnikatelé využívají ve svůj prospěch
• spekulace mou být:
  • Na vzestup kurzu – podnikatel kupuje cenný papír s očekáváním, že ho pak prodá za vyšší kurz
  • Na pokles kurzu – podnikatel prodává cenné papíry, aby je později koupil za nižší kurz

Burzovní systém

• k prvkům burzovního systému patří:
  • Burzovní publikum
    • burza cenných papírů není vždy volně přístupná
    • na tomto trhu obchodují všichni zájemci prostřednictvím osob nebo stanovených institucí
    • účastníci:
      • Přímí
      • Nepřímí – prostřednictvím stanovené osoby
• Burzovní příkazy – dává klient
  • nelimitované – není určen kurz, očekává se, že obchodník bude co nejlépe hájit zájmy klienta
  • limitované – přesně stanoven nejvyšší kupní, popřípadě nejnižší prodejní kurz
  • příkazy omezující ztrátu – určena horní hranice pro prodej
  • příkazy zajišťující zisk – určená hranice pro koupi cenných papírů
  • příkazy jsou stanoveny předem a na určitou dobu
• Předmět burzovních obchodů – aby mohl být předmět obchodování na burze, musí být na ni připuštěn – rozhoduje o tom vedení burzy, které stanovuje i podmínky připuštění na burzu
• Obchodní systém:
  • prezenční typ = klasický
  • elektronický typ – obchody se uskutečňují prostřednictvím počítačových systémů

Orgány burzy a jejich náplň

• nejvyšší orgán – valná hromada – odvolává a volí členy burzovní komory a dozorčí rady
• řídící orgán – burzovní komora – 3 roky, volí činnost burzy
• kontrolní orgán – dozorčí rada
• generální tajemník burzy – řídí provoz burzy, jmenuje ho a odvolává burzovní komora
• burzovní rozhodčí soud – rozhoduje spory z burzovních obchodů
• různé burzovní výbory – např. výbor pro kotaci cenných papírů

Které burzy fungují i v ČR?

• Burza cenných papírů Praha, a. s.
• Plodinová burza Brno – zemědělské plodiny
• Českomoravská komoditní burza – Kladno, nerostné suroviny
• Moravskoslezská obchodní burza Brno – různé komodity
• Komoditní burza Praha – obchoduje se s dřevem a dřevní hmotou
• RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.

Historie pražské burzy

• založena 1871
• během 1. světové války činnost burzy pozastavena, obnovena v roce 1919
• v roce 1938 provoz opět pozastaven a po 2. světové válce činnost burzy cenných papírů nebyla obnovena

Burza cenných papírů Praha a její vznik (BCPP, a. s.)

• vznikla v souvislosti s přechodem tržní ekonomiky na tržní hospodářství na počátku
• 90. let 20. století jako akciová společnost
• společnost vytvořilo 8 velkých bank a činnosti byla zahájena v roce 1993

Fungování burzy

• obchoduje se každodenně
• každá burza má pro rychlou orientaci svůj index (pražská burza PX)
• Index – denní průměr cen vybraných nejobchodovanějších cenných papírů, podle indexu se sleduje, zda celková hladina cen na burze roste či klesá

Jak se dělí burzovní trh CP obchodovaných na BCPP

• Hlavní trh – obchoduje se s nejkvalitnějšími CP
  • přijetí cenných papírů na trh rozhoduje burzovní výbor pro kotaci za velmi přísných podmínek:
    • objem veřejné emise CP je alespoň 200 miliónů
    • podniková činnost alespoň 2 roky
    • čtvrtletní zveřejňování výsledku hospodaření
• Vedlejší trh – obchoduje se s kvalitními CP
  • podmínky připuštění podobné jako u hlavního trhu, ale bojem veřejné emise je alespoň 100 miliónu korun a pololetní zveřejňování výsledku hospodaření
• Volný trh – podmínkou připuštění je pouze registrace emitenta

Jak se dělí burzovní obchody s hlediska časového?

• Promptní obchody – v reálném čase
• Terminované obchody – je uzavřena smlouva o budoucím prodeji nebo nákupu za předem dohodnutou cenu

Jak se dělí burzovní obchody s hlediska úmyslu?

• Skutečné – dojde k obchodu
• Spekulační – smluvený obchod se neuskuteční, proplácí se pouze cenový rozdíl

Který index je spojen s BCPP?

• Index PX, Index PX-TR

Obchoduje se na burze se všemi emitovanými CP?

• neobchoduje – jen některé jsou připuštěny – s kotovanými CP, rozhoduje o tom burzovní výbor pro kotaci

Kdo patří mezi účastníky burzovních obchodů? Kdo vykonává statní dozor na BCPP?

• Investoři :
  • Individuální
  • Institucionální
• Emitenti CP – vydávají CP
• Sprostředkovatelé – zprostředkovávají obchody
• Zaměstnanci burzy

Individuální a kolektivní investování

Individuální investování, co je třeba brát v úvahu, postup

• investor sám rozhoduje o způsobu investování svých prostředků, struktuře investičního portfolia, zahájení a
• ukončení dílčích investic atd.
• investor si sám shání informace o povaze jednotlivých investičních nástrojů, jejich aktuálních cenách, sleduje různá doporučení na internetu, v tisku apod.
• je třeba mít na mysli:
  • při investování je třeba nespěchat a vše si dobře rozmyslet
  • neinvestovat do toho , čemu nerozumíme
  • vždy si jasně říct, kolik jsme ochotni prodělat =>jaké přijmeme riziko
  • neměnit zbytečně často investiční strategii
  • neustále porovnávat náklady na investování s výnosy
  • neočekávat rychlé zbohatnutí => mít trpělivost
• možnosti investování:
  • investice do reálných aktiv (nemovitosti, umělecké předměty, zlato, ...)
  • investice do nehmotných aktiv (bankovní vklady, stavební spoření, životní
  • pojištění, akcie, …)
• postup:
  1. příprava investice (úvaha o tom, co s volnými finančními prostředky , které chceme zhodnotit )
  2. vlastní investování (buď sami, nebo pomocí zprostředkovatelů na základě komisionářské smlouvy, …)
  3. sledování vývoje investice (na základě různých výpisů – např. ze SCPP)
  4. změna a ukončení investice (vyhodnocení dosavadního investování)
• kdy investovat individuálně:
  • pokud má investor dostatek informací a znalostí, má představu o výnosech a rizicích vybraných investičních nástrojů a dokáže zformulovat svou investiční strategii

Faktory při individuálním investování

• rizikovost investice
• požadovaný výnos
• investiční horizont (časové období)
• jak rozsáhlé portfolio chceme vytvořit
• kolik nás bude investice stát (náklady investování)

Náklady investování

• časové, úsilí , poplatky spojené s investicí ( za vedení investičního účtu, za jednotlivé transakce, za správu , odměna správci portfolia atd. ), poplatky na BCPP, SCPP, RM-Systému, poplatky za převody peněz, za nákup CP , za poradenství, daň z příjmu …

Investiční portfolio

• souhrn dílčích investic (např. 10 akcií ČEZu, 10 HZL, 100 podílových listů atd.)

Instituce uplatňující princip "kolektivizmu"

• pojišťovny, penzijní fondy, podílové fondy, investiční společnosti, investiční fondy

Výhoda a nevýhody kolektivního investování

• lepší rozložení rizika, využití odborných znalostí manažerů, úspora času, nižší riziko, ….
• správní poplatky fondům, ztráta investiční volnosti, existence běžného rizika – z chyb člověka, možnost vzniku společností, které nás chtějí poškodit …

Investiční společnost (IS)

• jde o akciovou společnost, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování , které spočívá ve vytváření a obhospodařování podílových fondů nebo investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování
• může také obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti a může poskytovat jiné investiční společnosti nebi investičnímu fondu činnost související s kolektivním investování, např. vedení účetnictví, zajišťování právních služeb , oceňování majetku , vedení evidence podílových listů, vedení evidence podílníků nebo akcionářů atd.
• může poskytovat služby i v jiném členském státě EU prostřednictvím své organizační složky
• spravuje více podílových fondů s různou investiční strategií
• zakládá investiční fondy a zabezpečuje jejich správu
• musí ve svém názvu obsahovat označení "investiční společnost"
• právní režim je určen obecně ustanoveními o akciové společnosti ( obchodní zákoník ), výjimky upravuje zákon o kolektivním investování, např. nesmí vydávat dluhopisy, může vydávat pouze akcie na jméno, musí mít sídlo na území ČR
• mezi základní úkoly patří dobře investovat ,aby kapitál a úspory byly zhodnocovány co nejlépe, rozložit riziko mezi všechny podílníky - diverzifikace majetkových hodnot atd.
• podléhají státnímu dozoru ČNB (posuzuje a schvaluje zakládání jednotlivých IS, schvaluje vznik nových podílových fondů, provádí odborný dohled nad veškerou činností IS)
• každá IS musí mít svého depozitáře (v ČR plní tuto funkci nějaká velká obchodní banka)

Podílový fond

• jde o ekonomickou jednotku spravovanou IS, která shromažďuje peněžní prostředky prodejem podílových listů
• nemá právní subjektivitu (není PO)

Členění podílových fondů

• podle způsobu emise
  • otevřený – neomezuje počet vydaných podílových listů (PL) a jejich majitelé mají právo kdykoliv své PL odprodat IS
  • uzavřený – vydávání PL je předem omezeno (počtem nebo dobou), fond je vytvářen na dobu určitou, IS neodkupuje PL zpět
• podle realizace výnosu
  • růstový fond: průběžně investuje zpět do fondu veškeré zisky, které získá, podílník získává svůj podíl na zisku až v rámci zpětného odkupu PL
  • výnosový: zisk podílníkům pravidelně vyplácen k určitému datu
• podle použitých investičních nástrojů
  • fondy peněžního trhu (investují finanční prostředky do nástrojů peněžního trhu a bezpečných krátkodobých dluhopisů)
  • fondy dluhopisové (investice především do dluhopisů, jen asi 10% smí být investováno do akcií, vhodné pro investování ve střednědobém časovém horizontu – min. 2 roky)
  • akciové fondy (investují převážně do akcií, mohou přinášet nejvyšší zhodnocení majetku, minimální investiční horizont 5 let)
  • smíšené fondy
  • fondy fondů (neinvestují přímo do akcií nebo dluhopisů, ale do PL jiných otevřených podílových fondů)
  • rizikové fondy (investují do podniků, které mají předpoklad vysokého zhodnocení) atd.

Rozdíl mezi podílových a investičním fondem

• investiční fondy - (u nás od r. 1992) patří mezi fondy uzavřeného typu a byly zakládány na dobu neurčitou, jejich rozmach souvisel s první a druhou vlnou kupónové privatizace, kterou tyto fondy zprostředkovaly, je samostatnou a.s., má uzavřený rozsah emise, počet vydaných akcií je stálý
• podílový fond -nejde o samostatnou společnost, ale je součástí IS, která jej založila a investoři jsou podílníky fondu bez akcionářských práv, vyznačuje se neukončenou emisí, tzn. že počet vydaných PL se neustále mění
• výhody investičních fondů proti otevřeným podílovým fondům přispěly v r. 1998 ke změnám zákona o IS a IF, podle které byly všechny IF povinny se přeměnit na otevřený PF dokonce r. 2002

 Podstata penzijních fondů

• konstruovány na mnohem dlouhodobějším principu a jsou již ze zákona povinny preferovat minimalizaci rizika proti možnosti maximalizovat výnos
• mají svůj penzijní plán, který se přizpůsobuje věku účastníků a charakteru sjednaných výplat pojistného
• investuje se do nich formou penzijního připojištění (založeno na pravidelných měsíčních úložkách, ke kterým účastník získává příspěvek státu)
• jde o samostatné a.s., které obhospodařují majetek fondu svým jménem na účet jednotlivých účastníků připojištění

Privatizační fondy

• vznikly v souvislosti s kupónovou privatizací poč. 90tých let 20. století
• měly podobu PF nebo IF, ale měly odlišnou strukturu akcionářů
• vložené investice byly investiční body

Regulace kapitálového trhu

• jde o souhrn činností, které upravují chování účastníků kapitálového trhu (investorů, emitentů CP, obchodníků s CP, IS, penzijních fondů…)
• regulace spočívá v tom, že všechny transakce s CP musejí probíhat průhledně, efektivně a za poctivých podmínek pro všechny zúčastněné
• účelem regulace je eliminovat systémová rizika a snížit pravděpodobnost selhání finančního systému a subjektů, které na něm působí