Finanční trh

Finanční trh a jeho struktura

Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou

  • Finanční trh = Místo, kde se střetává nabídka finančních prostředků s poptávkou po nich.
  • Finanční trh je spojen s existencí peněz.
  • Co tvoří na FT:
    • Nabídka - volné peněžní prostředky domácností, firem (Po) a států – volné finanční zdroje
    • Poptávka - ti, kteří mají nedostatek volných zdrojů na nákup potřebních statků, investic, na mzdy zaměstnanců, …
  • Podstata peněz, jejich vznik, současná forma
    • Svou podstatou jsou peníze všeobecným ekvivalentem, jímž se vyjadřuje hodnota veškerého zboží. Je to něco, co jsou lidé ochotni všeobecně přijímat výměnou za výrobky a služby.
    • Původně tuto funkci plnily tzv. zbožové nebo komoditní peníze, které ve své pozdější formě představovaly zlaté a stříbrné mince, později se měnily formy peněz a rozvíjely se jejich funkce, které plní. Peníze vznikly ve snaze usnadnit naturální směnu, obchod se jejich vznikem rozdělil na 2 samostatné akty, na prodej a koupi.
    • Současná forma peněz
      • hotovostní (bankovky a mince)
      • bezhotovostní (=depozita)
      • plastikové (platební karty)
    • Soustava peněz stanovena zákonem, která platí na území určitého státu se nazývá měna, základem měny je měnová jednotka (česká koruna), hotovostní peníze v cizí měně se nazývají valuty, vklady na účtech u bank znějící na cizí měnu se nazývají devize.
  • Funkce peněz v hospodářství – v současné ekonomice plní peníze 3 základní funkce
    • Jsou kupním a platebním prostředkem – funkce směny
    • Jsou prostředkem k vyjádření různých ekonomických veličin – pomocí nich se kalkulují N a stanovují ceny výkonů, …
    • Jsou prostředkem k uchování majetku
  • Požadavky kladené na peníze
    • Musí být snadno dělitelné
    • Musí být snadno přenosné
    • Musí být obtížně padělatelné
    • Musí mít stálou kupní sílu

Základní charakteristika FT

  • Jde o trh se všemi formami peněz
  • Zabezpečuje přesun peněz od těch, kteří je mají k těm, kteří je potřebují
  • Jde o největší trh jak v národním tak i světovém měřítku
  • Jde o nejpružnější trh, který citlivě reaguje na veškeré ekonomické i politické změny – je velice citlivý na jakákoliv rizika
  • Je založen na nabídce relativně volných peněz, které jejich majitelé chtějí zhodnotit, poptávce po penězích těch, kteří chtějí vydělat, ale nemají dostatek kapitálu – střetem N a P se vytváří cena peněz (úrok, devizový kurz, …)
  • Přerozdělování FP se děje:
    • Přímo
    • Nepřímo
  • Finanční instituce působící na finančním trhu
    • Komerční banky
    • Spořitelny
    • Pojišťovny
    • Penzijní fondy
    • Investiční společnosti
    • Leasingové společnosti
    • Burza cenných papírů
    • ČNB - (všechny FI mohou poskytovat pouze finanční služby, k nimž získaly povolení od ČNB)
  • Struktura FT
    • Podle doby splatnosti FP
      • i. Peněžní trh – krátkodobé FP (do 1 roku)
      • ii. Kapitálový trh – střednědobé a dlouhodobé FP
    • Podle druhu používaných nástrojů
      • Úvěrový trh
      • Trh cenných papírů
        • Primární – nabízeny nově emitované (vydané) papíry
        • Sekundární – nabízeny již dříve emitované a někým vlastněné papíry
    • Podle toho, s čím se obchoduje
      • Komoditní trh
      • Devizový trh
      • Trh drahých kovů
      • Trh s uměleckými předměty

Peněžní trh a jeho charakteristika

  • = trh krátkodobých peněz a půjček, jejich splatnost nepřesahuje 1 rok
  • Má překlenout časový nesoulad mezi příjmy a výdaji. Zabezpečuje tzv. likviditu (= platební schopnost)
  • Slouží ke krátkodobému přesunu peněžních prostředků mezi účastníky trhů
  • Není situován na určité místo, ale je tvořen sítí jednotlivých bank, spořitelen, makléřů apod. Z hlediska objemu operací zaujímá nejvýznamnější místo mezi bank. trh

Kapitálový trh a jeho charakteristika

  • = peněžní prostředky s dobou splatnosti > 1 rok
  • Je místem obchodů velkých investorů, které můžeme rozdělit na:
    • Strategické investory – chtějí v Po uplatňovat Po strategické cíle a k tomu potřebují mít i potřebný kapitálový vliv
    • Investitucionální investoři – jde o finanční spol. u nichž se hromadí peněžní úspory, kte. je třeba zhodnocovat před inflací apod. – banky, PF, investiční společnosti, …

 

  • Jaký trh rozlišujeme při obchodování s cennými papíry?
    • Primární
    • Sekundární
  • Který trh z hlediska objemu operací zaujímá na peněžním trhu nejvýznamnější místo?
    • Mezibankovní trh
  • Vypiš si základní rozdíly peněžního a kapitálového trhu
    • Peněžní – krátkodobý, sítě bank – nesoustředí se na 1 místo
    • Kapitálový – dlouhodobý, soustředí se na 1 místo
  • Co je to kapitál, co o něm víš?
    • Vše co je vloženo, aby nám přineslo zisky
    • Jeho cenou je zisk nebo úrok
    • Forma – finanční - není výrobním faktorem, hmotná
    • Akumulace kapitálu – shromažďování kapitálu
  • Základní funkce finančního trhu v tržní ekonomice
    • Umožňuje přerozdělování dočasně volného FK
    • Umožňuje centrální bance regulovat množství peněz v ekonomice
    • Určuje cenu peněz na základě N a P
    • Určuje úrokovou míru v ekonomice
    • Představuje efektivní nástroj regulace aktivity státu  stát ne nemůže zadlužit více, než kolik mu trh dovolí
    • Umožňuje emitentům cenných papírů získat FK
    • Rozšiřuje možnosti finančního rozhodování

Burza a burzovní obchody

Burza a její zvláštnosti

  • = místo, kde se podle stanovených pravidel nebo zvyklostí obchoduje se zbožím, cennými papíry
  • Zvláštnosti:
    • K provozování burzovních obchodů je třeba zvláštní povolení (nemají tu přístup všichni)
    • Zboží obchodované na burze musí být na burzu připuštěno a schváleno vedením burzy
    • Obchoduje se s určeným množstvím
    • Čas a místo obchodů jsou přesně určeny burzovními orgány
    • Zboží, které je předmětem obchodů, není na burze fyzicky přítomno

Význam slova burza

  • je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji
  • místo, kde se prostřednictvím oprávněných osob, obchoduje s cennými papíry nebo s určitými druhy zboží
  • místo směnného nebo výměnného obchodu
  • je právnická osoba oprávněna organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu poptávku a nabídku cenných papírů

Historie burzy

  • počátky světového burzovnictví sahají asi do 12. století
  • v 16. století v rodině kupce Van der Burse v Belgických Brugách se scházeli obchodníci, kteří měli ve znaku měšec, kterému se říkalo burza, který pak dal název jejich setkávání
  • 1. burza vznikla v roce 1531
  • 1. burza cenných papírů vznikla v roce 1611

Typy burz

  • z hlediska předmětu obchodování:
    1. Peněžní burza – burza cenných papírů, devizové burzy, burzy s deriváty cenných papírů
    2. Zbožové burzy – s různým zbožím – dřevo, obiloviny, kakao,…
    3. Burzy služeb – charakter obchodů s lodními prostory
  • podle způsobu obchodování:
    1. Francouzský typ burzy – všeobecně přístupná, ale obchody se uskutečňují prostřednictvím dohodců, kteří jsou jmenování správcem burzy
    2. Středoevropský typ – přístup mají pouze členové burzy a burzovní dohled má burzovní komisař
    3. Angloamerický typ burzy – přístup mají tzv. vlastníci křesel, to je koupených míst na burze a jejich prostřednictvím můžou obchodovat i nečlenové burzy
  • podle právní formy:
    1. veřejnoprávní burzy
    2. soukromoprávní burzy
  • podle rozsahu a významu:
    1. Burza regionálního významu
    2. Burza národního významu
    3. Burza světového významu
  • podle předmětu burzovního obchodu:
    1. Všeobecné burzy – obchoduje se s různými druhy zboží
    2. Specializované burzy

Základní ekonomické funkce burzy

  • obchodní funkce – uzavírají se obchody
  • alokační funkce – pouze v situaci, že burza má charakter primárního trhu  obchoduje se s nově vydanými cennými papíry)
  • cenotvorná funkce – na trhu se vytváří cena – na základě nabídky a poptávky
  • spekulační funkce – jde o podnikovou činnost založenou na okolnostech, které pak způsobují změny tržních cen akcií, čehož pak podnikatelé využívají ve svůj prospěch
  • spekulace mou být:
    • Na vzestup kurzu – podnikatel kupuje cenný papír s očekáváním, že ho pak prodá za vyšší kurz
    • Na pokles kurzu – podnikatel prodává cenné papíry, aby je později koupil za nižší kurz

Burzovní systém

  • k prvkům burzovního systému patří:
    • Burzovní publikum
      • burza cenných papírů není vždy volně přístupná
      • na tomto trhu obchodují všichni zájemci prostřednictvím osob nebo stanovených institucí
      • účastníci:
        • Přímí
        • Nepřímí – prostřednictvím stanovené osoby
  • Burzovní příkazy – dává klient
    • nelimitované – není určen kurz, očekává se, že obchodník bude co nejlépe hájit zájmy klienta
    • limitované – přesně stanoven nejvyšší kupní, popřípadě nejnižší prodejní kurz
    • příkazy omezující ztrátu – určena horní hranice pro prodej
    • příkazy zajišťující zisk – určená hranice pro koupi cenných papírů
    • příkazy jsou stanoveny předem a na určitou dobu
  • Předmět burzovních obchodů – aby mohl být předmět obchodování na burze, musí být na ni připuštěn – rozhoduje o tom vedení burzy, které stanovuje i podmínky připuštění na burzu
  • Obchodní systém:
    • prezenční typ = klasický
    • elektronický typ – obchody se uskutečňují prostřednictvím počítačových systémů

Orgány burzy a jejich náplň

  • nejvyšší orgán – valná hromada – odvolává a volí členy burzovní komory a dozorčí rady
  • řídící orgán – burzovní komora – 3 roky, volí činnost burzy
  • kontrolní orgán – dozorčí rada
  • generální tajemník burzy – řídí provoz burzy, jmenuje ho a odvolává burzovní komora
  • burzovní rozhodčí soud – rozhoduje spory z burzovních obchodů
  • různé burzovní výbory – např. výbor pro kotaci cenných papírů

Které burzy fungují i v ČR?

  • Burza cenných papírů Praha, a. s.
  • Plodinová burza Brno – zemědělské plodiny
  • Českomoravská komoditní burza – Kladno, nerostné suroviny
  • Moravskoslezská obchodní burza Brno – různé komodity
  • Komoditní burza Praha – obchoduje se s dřevem a dřevní hmotou
  • RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.

Historie pražské burzy

  • založena 1871
  • během 1. světové války činnost burzy pozastavena, obnovena v roce 1919
  • v roce 1938 provoz opět pozastaven a po 2. světové válce činnost burzy cenných papírů nebyla obnovena

Burza cenných papírů Praha a její vznik (BCPP, a. s.)

  • vznikla v souvislosti s přechodem tržní ekonomiky na tržní hospodářství na počátku
  • 90. let 20. století jako akciová společnost
  • společnost vytvořilo 8 velkých bank a činnosti byla zahájena v roce 1993

Fungování burzy

  • obchoduje se každodenně
  • každá burza má pro rychlou orientaci svůj index (pražská burza PX)
  • Index – denní průměr cen vybraných nejobchodovanějších cenných papírů, podle indexu se sleduje, zda celková hladina cen na burze roste či klesá

Jak se dělí burzovní trh CP obchodovaných na BCPP

  • Hlavní trh – obchoduje se s nejkvalitnějšími CP
    • přijetí cenných papírů na trh rozhoduje burzovní výbor pro kotaci za velmi přísných podmínek:
      • objem veřejné emise CP je alespoň 200 miliónů
      • podniková činnost alespoň 2 roky
      • čtvrtletní zveřejňování výsledku hospodaření
  • Vedlejší trh – obchoduje se s kvalitními CP
    • podmínky připuštění podobné jako u hlavního trhu, ale bojem veřejné emise je alespoň 100 miliónu korun a pololetní zveřejňování výsledku hospodaření
  • Volný trh – podmínkou připuštění je pouze registrace emitenta

Jak se dělí burzovní obchody s hlediska časového?

  • Promptní obchody – v reálném čase
  • Terminované obchody – je uzavřena smlouva o budoucím prodeji nebo nákupu za předem dohodnutou cenu

Jak se dělí burzovní obchody s hlediska úmyslu?

  • Skutečné – dojde k obchodu
  • Spekulační – smluvený obchod se neuskuteční, proplácí se pouze cenový rozdíl

Který index je spojen s BCPP?

  • Index PX, Index PX-TR

Obchoduje se na burze se všemi emitovanými CP?

  • neobchoduje – jen některé jsou připuštěny – s kotovanými CP, rozhoduje o tom burzovní výbor pro kotaci

Kdo patří mezi účastníky burzovních obchodů? Kdo vykonává statní dozor na BCPP?

  • Investoři :
    • Individuální
    • Institucionální
  • Emitenti CP – vydávají CP
  • Sprostředkovatelé – zprostředkovávají obchody
  • Zaměstnanci burzy

Individuální a kolektivní investování

Individuální investování, co je třeba brát v úvahu, postup

  • investor sám rozhoduje o způsobu investování svých prostředků, struktuře investičního portfolia, zahájení a
  • ukončení dílčích investic atd.
  • investor si sám shání informace o povaze jednotlivých investičních nástrojů, jejich aktuálních cenách, sleduje různá doporučení na internetu, v tisku apod.
  • je třeba mít na mysli:
    • při investování je třeba nespěchat a vše si dobře rozmyslet
    • neinvestovat do toho , čemu nerozumíme
    • vždy si jasně říct, kolik jsme ochotni prodělat =>jaké přijmeme riziko
    • neměnit zbytečně často investiční strategii
    • neustále porovnávat náklady na investování s výnosy
    • neočekávat rychlé zbohatnutí => mít trpělivost
  • možnosti investování:
    • investice do reálných aktiv (nemovitosti, umělecké předměty, zlato, ...)
    • investice do nehmotných aktiv (bankovní vklady, stavební spoření, životní
    • pojištění, akcie, …)
  • postup:
    1. příprava investice (úvaha o tom, co s volnými finančními prostředky , které chceme zhodnotit )
    2. vlastní investování (buď sami, nebo pomocí zprostředkovatelů na základě komisionářské smlouvy, …)
    3. sledování vývoje investice (na základě různých výpisů – např. ze SCPP)
    4. změna a ukončení investice (vyhodnocení dosavadního investování)
  • kdy investovat individuálně:
    • pokud má investor dostatek informací a znalostí, má představu o výnosech a rizicích vybraných investičních nástrojů a dokáže zformulovat svou investiční strategii

Faktory při individuálním investování

  • rizikovost investice
  • požadovaný výnos
  • investiční horizont (časové období)
  • jak rozsáhlé portfolio chceme vytvořit
  • kolik nás bude investice stát (náklady investování)

Náklady investování

  • časové, úsilí , poplatky spojené s investicí ( za vedení investičního účtu, za jednotlivé transakce, za správu , odměna správci portfolia atd. ), poplatky na BCPP, SCPP, RM-Systému, poplatky za převody peněz, za nákup CP , za poradenství, daň z příjmu …

Investiční portfolio

  • souhrn dílčích investic (např. 10 akcií ČEZu, 10 HZL, 100 podílových listů atd.)

Instituce uplatňující princip "kolektivizmu"

  • pojišťovny, penzijní fondy, podílové fondy, investiční společnosti, investiční fondy

Výhoda a nevýhody kolektivního investování

  • lepší rozložení rizika, využití odborných znalostí manažerů, úspora času, nižší riziko, ….
  • správní poplatky fondům, ztráta investiční volnosti, existence běžného rizika – z chyb člověka, možnost vzniku společností, které nás chtějí poškodit …

Investiční společnost (IS)

  • jde o akciovou společnost, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování , které spočívá ve vytváření a obhospodařování podílových fondů nebo investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování
  • může také obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti a může poskytovat jiné investiční společnosti nebi investičnímu fondu činnost související s kolektivním investování, např. vedení účetnictví, zajišťování právních služeb , oceňování majetku , vedení evidence podílových listů, vedení evidence podílníků nebo akcionářů atd.
  • může poskytovat služby i v jiném členském státě EU prostřednictvím své organizační složky
  • spravuje více podílových fondů s různou investiční strategií
  • zakládá investiční fondy a zabezpečuje jejich správu
  • musí ve svém názvu obsahovat označení "investiční společnost"
  • právní režim je určen obecně ustanoveními o akciové společnosti ( obchodní zákoník ), výjimky upravuje zákon o kolektivním investování, např. nesmí vydávat dluhopisy, může vydávat pouze akcie na jméno, musí mít sídlo na území ČR
  • mezi základní úkoly patří dobře investovat ,aby kapitál a úspory byly zhodnocovány co nejlépe, rozložit riziko mezi všechny podílníky - diverzifikace majetkových hodnot atd.
  • podléhají státnímu dozoru ČNB (posuzuje a schvaluje zakládání jednotlivých IS, schvaluje vznik nových podílových fondů, provádí odborný dohled nad veškerou činností IS)
  • každá IS musí mít svého depozitáře (v ČR plní tuto funkci nějaká velká obchodní banka)

Podílový fond

  • jde o ekonomickou jednotku spravovanou IS, která shromažďuje peněžní prostředky prodejem podílových listů
  • nemá právní subjektivitu (není PO)

Členění podílových fondů

  • podle způsobu emise
    • otevřený – neomezuje počet vydaných podílových listů (PL) a jejich majitelé mají právo kdykoliv své PL odprodat IS
    • uzavřený – vydávání PL je předem omezeno (počtem nebo dobou), fond je vytvářen na dobu určitou, IS neodkupuje PL zpět
  • podle realizace výnosu
    • růstový fond: průběžně investuje zpět do fondu veškeré zisky, které získá, podílník získává svůj podíl na zisku až v rámci zpětného odkupu PL
    • výnosový: zisk podílníkům pravidelně vyplácen k určitému datu
  • podle použitých investičních nástrojů
    • fondy peněžního trhu (investují finanční prostředky do nástrojů peněžního trhu a bezpečných krátkodobých dluhopisů)
    • fondy dluhopisové (investice především do dluhopisů, jen asi 10% smí být investováno do akcií, vhodné pro investování ve střednědobém časovém horizontu – min. 2 roky)
    • akciové fondy (investují převážně do akcií, mohou přinášet nejvyšší zhodnocení majetku, minimální investiční horizont 5 let)
    • smíšené fondy
    • fondy fondů (neinvestují přímo do akcií nebo dluhopisů, ale do PL jiných otevřených podílových fondů)
    • rizikové fondy (investují do podniků, které mají předpoklad vysokého zhodnocení) atd.

Rozdíl mezi podílových a investičním fondem

  • investiční fondy - (u nás od r. 1992) patří mezi fondy uzavřeného typu a byly zakládány na dobu neurčitou, jejich rozmach souvisel s první a druhou vlnou kupónové privatizace, kterou tyto fondy zprostředkovaly, je samostatnou a.s., má uzavřený rozsah emise, počet vydaných akcií je stálý
  • podílový fond -nejde o samostatnou společnost, ale je součástí IS, která jej založila a investoři jsou podílníky fondu bez akcionářských práv, vyznačuje se neukončenou emisí, tzn. že počet vydaných PL se neustále mění
  • výhody investičních fondů proti otevřeným podílovým fondům přispěly v r. 1998 ke změnám zákona o IS a IF, podle které byly všechny IF povinny se přeměnit na otevřený PF dokonce r. 2002

 Podstata penzijních fondů

  • konstruovány na mnohem dlouhodobějším principu a jsou již ze zákona povinny preferovat minimalizaci rizika proti možnosti maximalizovat výnos
  • mají svůj penzijní plán, který se přizpůsobuje věku účastníků a charakteru sjednaných výplat pojistného
  • investuje se do nich formou penzijního připojištění (založeno na pravidelných měsíčních úložkách, ke kterým účastník získává příspěvek státu)
  • jde o samostatné a.s., které obhospodařují majetek fondu svým jménem na účet jednotlivých účastníků připojištění

Privatizační fondy

  • vznikly v souvislosti s kupónovou privatizací poč. 90tých let 20. století
  • měly podobu PF nebo IF, ale měly odlišnou strukturu akcionářů
  • vložené investice byly investiční body

Regulace kapitálového trhu

  • jde o souhrn činností, které upravují chování účastníků kapitálového trhu (investorů, emitentů CP, obchodníků s CP, IS, penzijních fondů…)
  • regulace spočívá v tom, že všechny transakce s CP musejí probíhat průhledně, efektivně a za poctivých podmínek pro všechny zúčastněné
  • účelem regulace je eliminovat systémová rizika a snížit pravděpodobnost selhání finančního systému a subjektů, které na něm působí

Hodnocení referátu Finanční trh

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  16. červenec 2017
  5 536×
  2693 slov

Komentáře k referátu Finanční trh