Finanční trh
Finanční trh a jeho struktura
Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou
- Finanční trh = Místo, kde se střetává nabídka finančních prostředků s poptávkou po nich.
- Finanční trh je spojen s existencí peněz.
- Co tvoří na FT:
- Nabídka - volné peněžní prostředky domácností, firem (Po) a států – volné finanční zdroje
- Poptávka - ti, kteří mají nedostatek volných zdrojů na nákup potřebních statků, investic, na mzdy zaměstnanců, …
- Podstata peněz, jejich vznik, současná forma
- Svou podstatou jsou peníze všeobecným ekvivalentem, jímž se vyjadřuje hodnota veškerého zboží. Je to něco, co jsou lidé ochotni všeobecně přijímat výměnou za výrobky a služby.
- Původně tuto funkci plnily tzv. zbožové nebo komoditní peníze, které ve své pozdější formě představovaly zlaté a stříbrné mince, později se měnily formy peněz a rozvíjely se jejich funkce, které plní. Peníze vznikly ve snaze usnadnit naturální směnu, obchod se jejich vznikem rozdělil na 2 samostatné akty, na prodej a koupi.
- Současná forma peněz
- hotovostní (bankovky a mince)
- bezhotovostní (=depozita)
- plastikové (platební karty)
- Soustava peněz stanovena zákonem, která platí na území určitého státu se nazývá měna, základem měny je měnová jednotka (česká koruna), hotovostní peníze v cizí měně se nazývají valuty, vklady na účtech u bank znějící na cizí měnu se nazývají devize.
- Funkce peněz v hospodářství – v současné ekonomice plní peníze 3 základní funkce
- Jsou kupním a platebním prostředkem – funkce směny
- Jsou prostředkem k vyjádření různých ekonomických veličin – pomocí nich se kalkulují N a stanovují ceny výkonů, …
- Jsou prostředkem k uchování majetku
- Požadavky kladené na peníze
- Musí být snadno dělitelné
- Musí být snadno přenosné
- Musí být obtížně padělatelné
- Musí mít stálou kupní sílu
Základní charakteristika FT
- Jde o trh se všemi formami peněz
- Zabezpečuje přesun peněz od těch, kteří je mají k těm, kteří je potřebují
- Jde o největší trh jak v národním tak i světovém měřítku
- Jde o nejpružnější trh, který citlivě reaguje na veškeré ekonomické i politické změny – je velice citlivý na jakákoliv rizika
- Je založen na nabídce relativně volných peněz, které jejich majitelé chtějí zhodnotit, poptávce po penězích těch, kteří chtějí vydělat, ale nemají dostatek kapitálu – střetem N a P se vytváří cena peněz (úrok, devizový kurz, …)
- Přerozdělování FP se děje:
- Finanční instituce působící na finančním trhu
- Komerční banky
- Spořitelny
- Pojišťovny
- Penzijní fondy
- Investiční společnosti
- Leasingové společnosti
- Burza cenných papírů
- ČNB - (všechny FI mohou poskytovat pouze finanční služby, k nimž získaly povolení od ČNB)
- Struktura FT
- Podle doby splatnosti FP
- i. Peněžní trh – krátkodobé FP (do 1 roku)
- ii. Kapitálový trh – střednědobé a dlouhodobé FP
- Podle druhu používaných nástrojů
- Úvěrový trh
- Trh cenných papírů
- Primární – nabízeny nově emitované (vydané) papíry
- Sekundární – nabízeny již dříve emitované a někým vlastněné papíry
- Podle toho, s čím se obchoduje
- Komoditní trh
- Devizový trh
- Trh drahých kovů
- Trh s uměleckými předměty
Peněžní trh a jeho charakteristika
- = trh krátkodobých peněz a půjček, jejich splatnost nepřesahuje 1 rok
- Má překlenout časový nesoulad mezi příjmy a výdaji. Zabezpečuje tzv. likviditu (= platební schopnost)
- Slouží ke krátkodobému přesunu peněžních prostředků mezi účastníky trhů
- Není situován na určité místo, ale je tvořen sítí jednotlivých bank, spořitelen, makléřů apod. Z hlediska objemu operací zaujímá nejvýznamnější místo mezi bank. trh
Kapitálový trh a jeho charakteristika
- = peněžní prostředky s dobou splatnosti > 1 rok
- Je místem obchodů velkých investorů, které můžeme rozdělit na:
- Strategické investory – chtějí v Po uplatňovat Po strategické cíle a k tomu potřebují mít i potřebný kapitálový vliv
- Investitucionální investoři – jde o finanční spol. u nichž se hromadí peněžní úspory, kte. je třeba zhodnocovat před inflací apod. – banky, PF, investiční společnosti, …
- Jaký trh rozlišujeme při obchodování s cennými papíry?
- Který trh z hlediska objemu operací zaujímá na peněžním trhu nejvýznamnější místo?
- Vypiš si základní rozdíly peněžního a kapitálového trhu
- Peněžní – krátkodobý, sítě bank – nesoustředí se na 1 místo
- Kapitálový – dlouhodobý, soustředí se na 1 místo
- Co je to kapitál, co o něm víš?
- Vše co je vloženo, aby nám přineslo zisky
- Jeho cenou je zisk nebo úrok
- Forma – finanční - není výrobním faktorem, hmotná
- Akumulace kapitálu – shromažďování kapitálu
- Základní funkce finančního trhu v tržní ekonomice
- Umožňuje přerozdělování dočasně volného FK
- Umožňuje centrální bance regulovat množství peněz v ekonomice
- Určuje cenu peněz na základě N a P
- Určuje úrokovou míru v ekonomice
- Představuje efektivní nástroj regulace aktivity státu stát ne nemůže zadlužit více, než kolik mu trh dovolí
- Umožňuje emitentům cenných papírů získat FK
- Rozšiřuje možnosti finančního rozhodování
Burza a burzovní obchody
Burza a její zvláštnosti
- = místo, kde se podle stanovených pravidel nebo zvyklostí obchoduje se zbožím, cennými papíry
- Zvláštnosti:
- K provozování burzovních obchodů je třeba zvláštní povolení (nemají tu přístup všichni)
- Zboží obchodované na burze musí být na burzu připuštěno a schváleno vedením burzy
- Obchoduje se s určeným množstvím
- Čas a místo obchodů jsou přesně určeny burzovními orgány
- Zboží, které je předmětem obchodů, není na burze fyzicky přítomno
Význam slova burza
- je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji
- místo, kde se prostřednictvím oprávněných osob, obchoduje s cennými papíry nebo s určitými druhy zboží
- místo směnného nebo výměnného obchodu
- je právnická osoba oprávněna organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu poptávku a nabídku cenných papírů
Historie burzy
- počátky světového burzovnictví sahají asi do 12. století
- v 16. století v rodině kupce Van der Burse v Belgických Brugách se scházeli obchodníci, kteří měli ve znaku měšec, kterému se říkalo burza, který pak dal název jejich setkávání
- 1. burza vznikla v roce 1531
- 1. burza cenných papírů vznikla v roce 1611
Typy burz
- z hlediska předmětu obchodování:
- Peněžní burza – burza cenných papírů, devizové burzy, burzy s deriváty cenných papírů
- Zbožové burzy – s různým zbožím – dřevo, obiloviny, kakao,…
- Burzy služeb – charakter obchodů s lodními prostory
- podle způsobu obchodování:
- Francouzský typ burzy – všeobecně přístupná, ale obchody se uskutečňují prostřednictvím dohodců, kteří jsou jmenování správcem burzy
- Středoevropský typ – přístup mají pouze členové burzy a burzovní dohled má burzovní komisař
- Angloamerický typ burzy – přístup mají tzv. vlastníci křesel, to je koupených míst na burze a jejich prostřednictvím můžou obchodovat i nečlenové burzy
- podle právní formy:
- veřejnoprávní burzy
- soukromoprávní burzy
- podle rozsahu a významu:
- Burza regionálního významu
- Burza národního významu
- Burza světového významu
- podle předmětu burzovního obchodu:
- Všeobecné burzy – obchoduje se s různými druhy zboží
- Specializované burzy
Základní ekonomické funkce burzy
- obchodní funkce – uzavírají se obchody
- alokační funkce – pouze v situaci, že burza má charakter primárního trhu obchoduje se s nově vydanými cennými papíry)
- cenotvorná funkce – na trhu se vytváří cena – na základě nabídky a poptávky
- spekulační funkce – jde o podnikovou činnost založenou na okolnostech, které pak způsobují změny tržních cen akcií, čehož pak podnikatelé využívají ve svůj prospěch
- spekulace mou být:
- Na vzestup kurzu – podnikatel kupuje cenný papír s očekáváním, že ho pak prodá za vyšší kurz
- Na pokles kurzu – podnikatel prodává cenné papíry, aby je později koupil za nižší kurz
Burzovní systém
- k prvkům burzovního systému patří:
- Burzovní publikum
- burza cenných papírů není vždy volně přístupná
- na tomto trhu obchodují všichni zájemci prostřednictvím osob nebo stanovených institucí
- účastníci:
- Přímí
- Nepřímí – prostřednictvím stanovené osoby
- Burzovní příkazy – dává klient
- nelimitované – není určen kurz, očekává se, že obchodník bude co nejlépe hájit zájmy klienta
- limitované – přesně stanoven nejvyšší kupní, popřípadě nejnižší prodejní kurz
- příkazy omezující ztrátu – určena horní hranice pro prodej
- příkazy zajišťující zisk – určená hranice pro koupi cenných papírů
- příkazy jsou stanoveny předem a na určitou dobu
- Předmět burzovních obchodů – aby mohl být předmět obchodování na burze, musí být na ni připuštěn – rozhoduje o tom vedení burzy, které stanovuje i podmínky připuštění na burzu
- Obchodní systém:
- prezenční typ = klasický
- elektronický typ – obchody se uskutečňují prostřednictvím počítačových systémů
Orgány burzy a jejich náplň
- nejvyšší orgán – valná hromada – odvolává a volí členy burzovní komory a dozorčí rady
- řídící orgán – burzovní komora – 3 roky, volí činnost burzy
- kontrolní orgán – dozorčí rada
- generální tajemník burzy – řídí provoz burzy, jmenuje ho a odvolává burzovní komora
- burzovní rozhodčí soud – rozhoduje spory z burzovních obchodů
- různé burzovní výbory – např. výbor pro kotaci cenných papírů
Které burzy fungují i v ČR?
- Burza cenných papírů Praha, a. s.
- Plodinová burza Brno – zemědělské plodiny
- Českomoravská komoditní burza – Kladno, nerostné suroviny
- Moravskoslezská obchodní burza Brno – různé komodity
- Komoditní burza Praha – obchoduje se s dřevem a dřevní hmotou
- RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.
Historie pražské burzy
- založena 1871
- během 1. světové války činnost burzy pozastavena, obnovena v roce 1919
- v roce 1938 provoz opět pozastaven a po 2. světové válce činnost burzy cenných papírů nebyla obnovena
Burza cenných papírů Praha a její vznik (BCPP, a. s.)
- vznikla v souvislosti s přechodem tržní ekonomiky na tržní hospodářství na počátku
- 90. let 20. století jako akciová společnost
- společnost vytvořilo 8 velkých bank a činnosti byla zahájena v roce 1993
Fungování burzy
- obchoduje se každodenně
- každá burza má pro rychlou orientaci svůj index (pražská burza PX)
- Index – denní průměr cen vybraných nejobchodovanějších cenných papírů, podle indexu se sleduje, zda celková hladina cen na burze roste či klesá
Jak se dělí burzovní trh CP obchodovaných na BCPP
- Hlavní trh – obchoduje se s nejkvalitnějšími CP
- přijetí cenných papírů na trh rozhoduje burzovní výbor pro kotaci za velmi přísných podmínek:
- objem veřejné emise CP je alespoň 200 miliónů
- podniková činnost alespoň 2 roky
- čtvrtletní zveřejňování výsledku hospodaření
- Vedlejší trh – obchoduje se s kvalitními CP
- podmínky připuštění podobné jako u hlavního trhu, ale bojem veřejné emise je alespoň 100 miliónu korun a pololetní zveřejňování výsledku hospodaření
- Volný trh – podmínkou připuštění je pouze registrace emitenta
Jak se dělí burzovní obchody s hlediska časového?
- Promptní obchody – v reálném čase
- Terminované obchody – je uzavřena smlouva o budoucím prodeji nebo nákupu za předem dohodnutou cenu
Jak se dělí burzovní obchody s hlediska úmyslu?
- Skutečné – dojde k obchodu
- Spekulační – smluvený obchod se neuskuteční, proplácí se pouze cenový rozdíl
Který index je spojen s BCPP?
Obchoduje se na burze se všemi emitovanými CP?
- neobchoduje – jen některé jsou připuštěny – s kotovanými CP, rozhoduje o tom burzovní výbor pro kotaci
Kdo patří mezi účastníky burzovních obchodů? Kdo vykonává statní dozor na BCPP?
- Investoři :
- Individuální
- Institucionální
- Emitenti CP – vydávají CP
- Sprostředkovatelé – zprostředkovávají obchody
- Zaměstnanci burzy
Individuální a kolektivní investování
Individuální investování, co je třeba brát v úvahu, postup
- investor sám rozhoduje o způsobu investování svých prostředků, struktuře investičního portfolia, zahájení a
- ukončení dílčích investic atd.
- investor si sám shání informace o povaze jednotlivých investičních nástrojů, jejich aktuálních cenách, sleduje různá doporučení na internetu, v tisku apod.
- je třeba mít na mysli:
- při investování je třeba nespěchat a vše si dobře rozmyslet
- neinvestovat do toho , čemu nerozumíme
- vždy si jasně říct, kolik jsme ochotni prodělat =>jaké přijmeme riziko
- neměnit zbytečně často investiční strategii
- neustále porovnávat náklady na investování s výnosy
- neočekávat rychlé zbohatnutí => mít trpělivost
- možnosti investování:
- investice do reálných aktiv (nemovitosti, umělecké předměty, zlato, ...)
- investice do nehmotných aktiv (bankovní vklady, stavební spoření, životní
- pojištění, akcie, …)
- postup:
- příprava investice (úvaha o tom, co s volnými finančními prostředky , které chceme zhodnotit )
- vlastní investování (buď sami, nebo pomocí zprostředkovatelů na základě komisionářské smlouvy, …)
- sledování vývoje investice (na základě různých výpisů – např. ze SCPP)
- změna a ukončení investice (vyhodnocení dosavadního investování)
- kdy investovat individuálně:
- pokud má investor dostatek informací a znalostí, má představu o výnosech a rizicích vybraných investičních nástrojů a dokáže zformulovat svou investiční strategii
Faktory při individuálním investování
- rizikovost investice
- požadovaný výnos
- investiční horizont (časové období)
- jak rozsáhlé portfolio chceme vytvořit
- kolik nás bude investice stát (náklady investování)
Náklady investování
- časové, úsilí , poplatky spojené s investicí ( za vedení investičního účtu, za jednotlivé transakce, za správu , odměna správci portfolia atd. ), poplatky na BCPP, SCPP, RM-Systému, poplatky za převody peněz, za nákup CP , za poradenství, daň z příjmu …
Investiční portfolio
- souhrn dílčích investic (např. 10 akcií ČEZu, 10 HZL, 100 podílových listů atd.)
Instituce uplatňující princip "kolektivizmu"
- pojišťovny, penzijní fondy, podílové fondy, investiční společnosti, investiční fondy
Výhoda a nevýhody kolektivního investování
- lepší rozložení rizika, využití odborných znalostí manažerů, úspora času, nižší riziko, ….
- správní poplatky fondům, ztráta investiční volnosti, existence běžného rizika – z chyb člověka, možnost vzniku společností, které nás chtějí poškodit …
Investiční společnost (IS)
- jde o akciovou společnost, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování , které spočívá ve vytváření a obhospodařování podílových fondů nebo investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování
- může také obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti a může poskytovat jiné investiční společnosti nebi investičnímu fondu činnost související s kolektivním investování, např. vedení účetnictví, zajišťování právních služeb , oceňování majetku , vedení evidence podílových listů, vedení evidence podílníků nebo akcionářů atd.
- může poskytovat služby i v jiném členském státě EU prostřednictvím své organizační složky
- spravuje více podílových fondů s různou investiční strategií
- zakládá investiční fondy a zabezpečuje jejich správu
- musí ve svém názvu obsahovat označení "investiční společnost"
- právní režim je určen obecně ustanoveními o akciové společnosti ( obchodní zákoník ), výjimky upravuje zákon o kolektivním investování, např. nesmí vydávat dluhopisy, může vydávat pouze akcie na jméno, musí mít sídlo na území ČR
- mezi základní úkoly patří dobře investovat ,aby kapitál a úspory byly zhodnocovány co nejlépe, rozložit riziko mezi všechny podílníky - diverzifikace majetkových hodnot atd.
- podléhají státnímu dozoru ČNB (posuzuje a schvaluje zakládání jednotlivých IS, schvaluje vznik nových podílových fondů, provádí odborný dohled nad veškerou činností IS)
- každá IS musí mít svého depozitáře (v ČR plní tuto funkci nějaká velká obchodní banka)
Podílový fond
- jde o ekonomickou jednotku spravovanou IS, která shromažďuje peněžní prostředky prodejem podílových listů
- nemá právní subjektivitu (není PO)
Členění podílových fondů
- podle způsobu emise
- otevřený – neomezuje počet vydaných podílových listů (PL) a jejich majitelé mají právo kdykoliv své PL odprodat IS
- uzavřený – vydávání PL je předem omezeno (počtem nebo dobou), fond je vytvářen na dobu určitou, IS neodkupuje PL zpět
- podle realizace výnosu
- růstový fond: průběžně investuje zpět do fondu veškeré zisky, které získá, podílník získává svůj podíl na zisku až v rámci zpětného odkupu PL
- výnosový: zisk podílníkům pravidelně vyplácen k určitému datu
- podle použitých investičních nástrojů
- fondy peněžního trhu (investují finanční prostředky do nástrojů peněžního trhu a bezpečných krátkodobých dluhopisů)
- fondy dluhopisové (investice především do dluhopisů, jen asi 10% smí být investováno do akcií, vhodné pro investování ve střednědobém časovém horizontu – min. 2 roky)
- akciové fondy (investují převážně do akcií, mohou přinášet nejvyšší zhodnocení majetku, minimální investiční horizont 5 let)
- smíšené fondy
- fondy fondů (neinvestují přímo do akcií nebo dluhopisů, ale do PL jiných otevřených podílových fondů)
- rizikové fondy (investují do podniků, které mají předpoklad vysokého zhodnocení) atd.
Rozdíl mezi podílových a investičním fondem
- investiční fondy - (u nás od r. 1992) patří mezi fondy uzavřeného typu a byly zakládány na dobu neurčitou, jejich rozmach souvisel s první a druhou vlnou kupónové privatizace, kterou tyto fondy zprostředkovaly, je samostatnou a.s., má uzavřený rozsah emise, počet vydaných akcií je stálý
- podílový fond -nejde o samostatnou společnost, ale je součástí IS, která jej založila a investoři jsou podílníky fondu bez akcionářských práv, vyznačuje se neukončenou emisí, tzn. že počet vydaných PL se neustále mění
- výhody investičních fondů proti otevřeným podílovým fondům přispěly v r. 1998 ke změnám zákona o IS a IF, podle které byly všechny IF povinny se přeměnit na otevřený PF dokonce r. 2002
Podstata penzijních fondů
- konstruovány na mnohem dlouhodobějším principu a jsou již ze zákona povinny preferovat minimalizaci rizika proti možnosti maximalizovat výnos
- mají svůj penzijní plán, který se přizpůsobuje věku účastníků a charakteru sjednaných výplat pojistného
- investuje se do nich formou penzijního připojištění (založeno na pravidelných měsíčních úložkách, ke kterým účastník získává příspěvek státu)
- jde o samostatné a.s., které obhospodařují majetek fondu svým jménem na účet jednotlivých účastníků připojištění
Privatizační fondy
- vznikly v souvislosti s kupónovou privatizací poč. 90tých let 20. století
- měly podobu PF nebo IF, ale měly odlišnou strukturu akcionářů
- vložené investice byly investiční body
Regulace kapitálového trhu
- jde o souhrn činností, které upravují chování účastníků kapitálového trhu (investorů, emitentů CP, obchodníků s CP, IS, penzijních fondů…)
- regulace spočívá v tom, že všechny transakce s CP musejí probíhat průhledně, efektivně a za poctivých podmínek pro všechny zúčastněné
- účelem regulace je eliminovat systémová rizika a snížit pravděpodobnost selhání finančního systému a subjektů, které na něm působí
Hodnocení referátu Finanční trh
Líbila se ti práce?
Podrobnosti
16. červenec 2017
5 536×
2693 slov
Podobné studijní materiály
Komentáře k referátu Finanční trh