Filosofie etiky

základní pojmy – dobro, blaženost, ctnost (= to nejlepší čeho je člověk schopen)
celé vzdělání bylo zaměřeno na výchovu ctnostného člověka
ctnost = zaměření člověka k dobru, pozitivní rys charakteru, dobré bytí
4 základní ctnosti: rozumnost, statečnost, uměřenost a spravedlnost
Platon – ctnost jako život podle nejvyšší ideje dobra (agathon)
Aristoteles – podstata ctnosti je v rozumném životě
Stoikové
- ctnost jako souznění lidského života s přirozeným řádem a během
- důraz na vnitřní svobodu od vášní
- duševní klid (apatheia) – umožňuje být nad věcí
helénistické období
- hmota a tělesnost jsou největší překážky života a mravnosti
- žít pouze podle duchovních hodnot (židovství, křesťanství, gnoze...)

vycházela z židovské etiky
- desatero přikázání, zaměřuje se na budoucnost a perspektivu
- soustřeďuje se kolem rodiny, národa, spravedlnosti a soc. problémů
křesťanství tuto etiku přejímá a radikalizuje ji
křesťanství je „etikou lásky“ - láska k lidem v nouzi (nemocným, hladovým...)
úcta k lidské důstojnosti – na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc

hedonistická etika
- hedoné = slast; užívat si bez ohledu na následky
- touha po uspokojení pozitivních pocitů
- podoba této etiky v současnosti je konzumní mentalita – vše co slouží materiálnímu uspokojení je bezproblémové a žádoucí
eudaimonistická etika
- eudaimoniá = štěstí
- štěstí jako nejvyšší mravní rozměr
- moderní pojetí:
  - utilitarismus – dobré je to, co je užitečné pro co nejvíce lidí
  - pragmatismus
    - důraz na výsledky jednání
    - dobrý výsledek omlouvá to jak jsme jej dosáhli

základní mravní hodnota je autonomie svědomí a svobody
etika autenticity
- morální je to co vychází z čistého upřímného přesvědčení
etika existencialismu
- jednat svobodně a autenticky, vše je dovoleno, není žádný objektivní zákon
- každý si tvoří své hodnoty a rozhoduje o morálnosti
etika Kantova
- mravní autorita vychází z člověka – praktický rozum stanovuje maximy pro jednotlivce, ale i kategorické imperativy = obecně platné mravní zákony

nejvyšší mravní hodnotou je vztah k druhým lidem, který dotváří naše já
vztah k druhému je asymetrický – nejde o to, zda je pomoc opětována
Hans Jonas – odpovědnost za budoucí generace (odpovědnost rodičovská)
Martin Buber – naše já je dotvářeno díky druhým lidem
Emmanuel Levinas – člověk je někomu zaslíben, je za něj odpovědný a má se o něj starat