Moderní česká filosofie

  • nepřesahuje svým významem evropské myšlení
  • kořeny jsou ve 14.-15.stol.
  • přehled:
    1. Středověk - Chelčický, Hus, Tomáš Štítný ze Štítného
    2. Baroko - Komenský
    3. období Národního obrození- Palacký, Bolzano, Purkyně
    4. 19.století - Masaryk
    5. období do 1.sv.v. - Krejčí, Král, Tvrdý (pozitivismus)
    6. 20.století
      • křesťanské směry
        • Emanuel Radl
        • Josef Hromádka
        • Dominik Pecha
      • český strukturalismus
        • Jan Mukařovský
        • Josef Ludvík Fischer
      • fenomenologie- Jan Patočka
    7. období po 2.sv.v.
      • a) exilová filosofie- Ferdinand Peroutka
        • Ivan Sviták
        • Erazim Kohák
        • Václav Bělohradský
      • b)
        • Milan Machovec
        • Ladislav Hejdánek
        • Zbyněk Fišer (Egon Bondy)

Tomáš Štítný ze Štítného

  • představitel české scholastiky augustiánského směru
  • kladl důraz na právo člověka na vlastní jazyk

Jan Hus

  • inklinoval k sociální filosofii
  • kritizoval církev (uchopení moci, což bylo v rozporu s učením Akvinského)
  • žil v období sporu o universálie- Němci byli pro umírněný nominalismus, Češi pro radikální realismus
  • zabýval se vztahem k pravdě a hledání pravdy
  • hlavní je autorita Boha
  • „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, braň pravdu až do smrti“

Petr Chelčický

  • představitel sociální filosofie
  • cílem filosofie je rovná společnost, protože lidé jsou si před Bohem rovni
  • na 1. místě by měla být úcta k životu → humanismus
  • díla:
    • O trojím lidu
      • byl proti revoluci a jakémukoliv násilí
      • byl pro oddělení státu od církve
      • zlo má být potrestáno, ale státní mocí, ne církví

Jan Amos Komenský

  • představitel Jednoty bratrské
  • představitel universalismu- vých. principem je jednota všeho
  • vše je řízeno nějakým řádem
  • fungování jednoho podmiňuje fungování druhého
  • díla:
    • Labyrint světa a ráj srdce
      • o uspořádání společnosti
      • město má symbolizovat celý svět a je rozděleno je rozděleno do částí, které spolu souvisí, postupují od oblasti
      • materiální až po duchovní – mravní, která je nejvyšší.
      • - čl. by se měl obracet k sobě a hledat své reálné možnosti.
      • „Každý člověk a každá bytost činí jen to, co činit umí, chce a může“.
    • Všeobecná porada o nápravě věcí lidských
      • o nápravě světa
      • pansofické spisy= všichni by měli spolupracovat na všem
      • → instituce Všeobecná porada mocných lidí (duch.otec OSN)

František Palacký

  • řešil pojetí člověka
  • důležité je uvědomění si národní svébytnosti a posílení národních prvků
  • panslavismus
  • důležití je osobní svoboda, rozvoj osobních schopnosti

Bernard Bolzano

  • myšlenky v duchu osvícenství
  • byl knězem, ale kvůli názorům musel odejít – řešil sporná témata (národnostní rovnost obou národů v monarchii, ženskou otázku..)
  • snažil se vybudovat společnost na principu rovnosti a sdílení činnosti – nejdůležitější pro stát není jazyk, ani národnost, ale společně obývané území
  • díla:
    • O nejlepším státě

Tomáš G. Masaryk

  • narodil se v Čejči u Hodonína, studoval ve Vídni sociologii - učil v Praze na univerzitě, založil Realistickou stranu, byl členem Parlamentu
  • dlouho pobýval v emigraci (Evropa => USA => Rusko)
  • zabýval se otázkou sebevražd
  • díla:
  • Sebevražda jako masový jev moderní civilizace
    • sebevražda = patologický stav všeobecné nervozity → ztráta smyslu života, vytrácí se schopnost snášet různá příkoří života
  • nacházíme se v moderní době, lidé procházejí krizí
  • ztráta harmonie
  • v náboženství je sebevražda nemyslitelná => hledá úlohu náb., zda ztratilo smysl
  • vztah k náb.= racionální theismus- víra je pro člověka přijatelnější a život s ní snadnější než život bez víry, protože
  • je to jediná jistota, která nám zůstane
  • jako poslední, když všechno ztratíme
  • Bůh = řád = pravda
  • vše, co se děje má řád a poznání řádu je poznání pravdy
  • jeho filosofie má 2 východiska:
    • pozitivismus
      • je třeba řešit skutečné problémy
      • jsou nutné vědecké důkazy
      • každá činnost musí mít vždy ještě mravní rozměr
      • nutno se ohlížet na morální důsledky
      • => označuje jako realismus (konkretismus)
    • princip humanity
      • = čistá člověčskost
      • víra v člověka, která nahradí Boha, pokud v něj nevěřím
      • každá naše činnost by měla být inspirována vírou v život

Josef Ludvík Fischer

  • 1.rektor UK po 2.sv.v.
  • v roce 1949 skončil kvůli novému režimu
  • navazuje na Komenského (názor universalismu a strukturalismus)
  • vše tvoří jeden systém řízený určitým řádem – hledá řád ve společnosti
  • totožný s řádem světa
  • pokud přestane fungovat 1 prvek => negativní působení na celou společnost až nebezpečí jejího zhroucení
  • proti nefunkčnosti prvku je třeba veřejně vystoupit, nemlčet
  • vystupoval proti komunismu
  • nejvyšší je víra v rozum člověka
  • díla:
    • Krize demokracie jako zrcadlo moci

Jan Patočka

  • do 2. světové války působil na univerzitách, po roce 1948 zbaven funkcí
  • v dílech navazuje na Komenského, Masaryka, Husserla
  • snaha o zakotvení mravní otázky do filozofie
  • zaměřuje se na analýzu a popis přirozeného světa, hledá jeho metafyzické základy
  • moderní člověk nemá jednotný názor na svět → dostává se do krize → žije ve dvojím světě:
    1. přirozený svět – okolí ve kterém žijeme, zdroj krize
    2. moderní svět (svět vědy) – zkoumán matematikou a fyzikou
      • → cílem je přiblížit oba světy a uvědomit si své místo
  • analýza 3 základních životních pohybů (fází) – během nich člověk uskutečňuje sám sebe
    • řeší krizi:
      1. pohyb zakotvení ve světě
        • člověk přijímá situaci do níž je vržen, je přijat druhými, uvědomuje si své místo ve světě (zakotvení v prostoru a čase)
      2. pohyb sebezbavení se sebeprodloužením (= pohyb reprodukce, pohyb praxe)
        • člověk si všímá pouze věcí, které mu
        • mohou sloužit, i sebe a ostatní vnímá jako předmět
        • užitku, se kterým lze manipulovat
      3. pohyb sebenalezení
        • setkání člověka se sebou samým
        • člověk odmítne konzumní způsob života, uvědomí si
        • sebe sama ; důležitá je péče o duši; = eidetická redukce
    • sebezbavení 2 způsoby:
      • neautentický život – jdeme s davem a děláme to co všichni ostatní, chceme dosáhnout toho samého, přizpůsobit se
      • autentický život – člověk si uvědomí co chce a dělá to, vychází to z jeho vnitřních potřeb
  • dílo:
    • Kacířské eseje o filozofii dějin – propojení filozofie a politiky, občanská svoboda
    • Přirozený svět jako filozofický problém
    • Tři studie o Masarykovi

Směry po 2. světové válce

  • ti kteří zůstali v ČSR a nemohli působit na akademické půdě – Milan Machovec, Ladislav Hejdánek, Zbyněk Fišer (Egon Bondy)
  • v emigraci – Ferdinand Peroutka, Ivan Sviták, Erazim Kohák, Václav Bělohradský

Erazim Kohák

  • studoval religionistiku a filozofii v Americe(Yale)
  • vycházel z Husserla a Masaryka, přeložil Patočkova díla do angličtiny
  • převod teorie na zkušenost
  • filozofické předpoklady demokracie: základem demokracie i etiky je prožitek (niterní hodnoty všeho bytí a z toho vyplývající postoj úcty a dobré vůle)
  • ekocentrismus – člověk není vyšší bytostí v přírodě, není nadřazen ostatním
  • je ale bytostí odpovědnou → ekologie není návrat k nevinosti, ale
  • přijetí odpovědnosti za následky své přítomnosti a hledání udržitelného stavu
  • vztah člověka k bohu – požadavek ekumenizace církví, tolerance

Václav Bělohradský

  • navazuje na Patočku, filozof a sociolog, od roku 1970 žije v Itálii
  • osobně žitá zkušenost = základ univerzální srozumitelnosti a sdělnosti světa
  • evropská civilizace je založena na diarchické struktuře (dva pilíře, dvojakost)
  • nezrušitelné napětí mezi legitimností a legalitou → krize evropské civilizace → potřeba přirozeného rozumu a přirozeného světa
  • pravda = životní forma, dohoda mezi lidmi, která platí protože je prospěšná
  • eschatologie – krize eschatologie neosobnosti – řeší ji

Hodnocení referátu Moderní česká filosofie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  15. srpen 2017
  715×
  1097 slov

Komentáře k referátu Moderní česká filosofie