Fonetika, fonologie

Transkripce slov

viz. tvoření slov

Slovo a jeho význam

  • slovo = skupina hlásek tvořící celek a mající význam:
    • lexikální (slovníkový)
    • gramatický
  • jednovýznamové - odborné výrazy, citoslovce, vlastní názvy
  • vícevýznamová - původní a přenesený význam
    • mnohoznačnost slov = mezi slovy zůstává určitá spojitost (př. oko - všechna kulatá)
    • homonymita slov = slova stejně znějí, ale není zde žádná souvislost,úplně jiný význam viz.níže
  • změna slovního významu - viz tvoření slov
  • obohacování slovní zásoby - viz tvoření slov

Zvuková stránka jazyka

  • hlásky
    • samohlásky (vokály) - krátké, dlouhé + diftongy (dvojhlásky; ou + cizí au, eu)
    • souhlásky (konzonanty) - tvrdé, měkké, obojetné
       
    • znělé - chvějí se hlasivky; samohlásky + část párových souhlásek + R, L, M, N, Ň, J
    • neznělé - část párových + C, Č
  • slabiky - základem je samohláska, dvojhláska nebo slabikotvorné R, L, M, N
    • otevřená - př. do, od
    • zavřená - 2svahy + 1jádro, př. roz

Homonymita slov

= slova stejně znějí, ale není zde žádná souvislost

  • úplná - shodují se všechny tvary i slovní druhy př.kolej
  • částečná - shodují se jen některé tvary př.žal (1, 5)
  • nepravá
    • homografy - stejně se píše, jinak čte př.panický - panický
    • homofony - stejně se čte, jinak píše př.bít - být, vít - výt

Rozdělení slovní zásoby

  • dle spisovnosti
    • spisovná čeština - za základ bylo vzato středočeské nářečí
      • běžná, neutrální slovní zásoba
      • hovorová čeština
        • v novinách, TV, mluvená podoba
        • méně přesné formulace, emocionální prvky
      • knižní - př.šat, luna, oř
      • odborná terminologie
      • básnické výrazy - poetismy
    • nespisovná čeština
      • obecná čeština
      • nářečí
      • profesní mluva
      • slang - mluva zájmových skupin
      • argot - mluva deklasovaných živlů
  • dle stylistiky
    • neutrální - př.stůl, židle; použitelné v jakékoli situaci
    • stylově zabarvená - pouze v určitých stylech
  • dle citového zabarvení
    • lichotivá
      • familiární (např. zdrobněliny)
      • dětská (př. papat, hamat)
      • hypokoristika - vlastní jména a příbuzenské vztahy
      • eufemismy (př. zesnul)
    • hanlivá - augmentativa (př. babizna; -izna, -isko)
    • zhrubělá (př. žrát, chlastat)
    • vulgární - nadávky
    • dysfemismy (př. chcípnout)

Zápor v české větě

  • slovní = částečný, popírá jedno slovo př.Stalo se to ne mou vinou.
  • větný = úplný, popírá celou větu, většinou u slovesa př.Nevidím tě. + záporná zájmena

Hodnocení referátu Fonetika, fonologie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. červen 2017
  786×
  313 slov

Komentáře k referátu Fonetika, fonologie