Česká próza mezi dvěma světovými válkami (20.léta)

1918 – konec první světové války, 28. 10. vznik Československého státu
20. léta – rozvoj ekonomiky, kultury a demokracie
1929-1933 – světová hospodářská krize
30. léta – nástup fašismu v Německu a 1939-1945 – 2. světová válka

Expresionismus

– dává přednost vášnivým pocitům, směřuje k abstraktnosti, nedůvěřovali společnosti

Ladislav Klíma – prozaik, mystik, jeden z mála prokletých básníků, provokoval dílem i životem, nedostudoval a žil z dědictví a podpor, alkoholik, ústřední téma tvorny je svobodná aktivita, radikální popření vnějšího světa
„Velký román“ – jeho nejrozsáhlejší dílo, zvrácená erotika

Imaginativní próza

– inspiruje se moderní poezií, uplatňuje metodu asociace – volné řazení myšlenek, lyrická próza – dějovost potlačena do pozadí, obraznost, jaz.experimenty

Vladislav Vančura – narozen v Háji u Opavy, dětství v Praze, dramatik, režisér, prozaik, scenárista, předseda Devětsilu, původně lékař za okupace v ilegální odboji, popraven za stanného práva (po desáté se nesmělo ven), znaky tvorby:
- experimentování s jazykem – kombinace archaismů, knižních výrazů, obratů z lidového jazyka a z toho vznikl nečekaný překvapivý účinek
- experimenty ve větné skladbě – složité konstrukce vět
- centrem pozornosti postavy, které dokážou vychutnat život, nekomplikované (vrazi, snílci)
- důraz klade na originalitu, bojuje proti měšťáctví a nemorálnosti, období:
1) 20. léta – vliv proletářské poezie
- román „Pekař Jan Merhoul“ – sociálně laděný román o hodném člověku, dopadá na to
„Rozmarné léto“ – vliv poetismu, 3 přátelé z plovárny, parodie na měšťáky, přijede cirkus a přátelé chodí za pomocnicí kouzelníka Aničkou
2) 30. léta – „Markéta Lazarová“ – příběh ze středověku, 2 rody Lazarové a Kozlíci
3) období okupace – „Kubula a Kuba Kubikula“
„Obrazy z dějin národa českého“ – pokus zachytit historii
Katolický proud – založen na víře v Boha a úctě k půdě, snaží se očistit Pobělohorské období (vidí v něm vrchol bohatství), Durych – překládá náboženské knihy
„Boudění“ – odehrává se za 30.leté války, jinak Velká Vladštejnská triologie
30. léta

Socialistický realismus

– na přelomu 20/30 let se koná 5 sjezd KSČ, kde se začínají diferencovat (zaměřují se) levicoví autoři, někteří vyloučeni (Majerová, Olbracht) – nesouhlasili s novým vedením (Gottwald)
- dostává se k nám z Ruska, po roce 1948 jediný oficiální proud
znaky – typizace (znaky z realismu), ideologie (podpora komunistického režimu)

Ivan Olbracht – vlastní jméno Kamil zeman, syn Staška
- spisovatel, novinář a politik. Navštívil Rusko a z toho píše reportážní knihu „Zamřížované zrcadlo“, po druhé světové válce jako funkcionář KSČ, období:
- poválečné – „O zlých samotářích“ – povídky o tulácích
„Žalář nejtemnější“ – komisař Marek oslepne a začne svou ženu podezřívat z nevěry
- 30. léta – zájem o Podkarpatskou Rus a její přírodu, navštívil ji a napsal reportáže
- baladický román „Nikola Šuhaj loupežník“ – vrchol tvorby, vesnice Koločava na konci 1SV, o nezranitelném loupežníku, který bohatým bral a chudým dával a zabíjel jen v sebeobraně
- v díle jsou dvě pásma, po svatbě chce normální život, ale hladem je přinucen k loupežnictví, dále mýtus nezranitelnosti – Janošíkův motiv = Nikola zrazen a popraven
- tvorba pro děti – „Biblické příběhy“ – převyprávění Starého zákona

Psychologická próza

– poválečný rozvrat a sociální nejistoty nevytvořili pro její vznik příznivé podmínky, teprve uklidněním situace kolem 20. let se spisovatelé zaměřují na vnitřní procesy, které se odehrávají v lidském nitru, zajímají se o soudobou psychologii a psychoanalýzu Freuda
znaky – snaha zachytit podvědomí hrdiny, rodové zatížení (choroby), řešení pudové stránky člověka (hlad, potřeby), zájem o psychické úchylky a patologické jevy (chorobné změny)

Jaroslav Havlíček – jeho postavy jsou až degenerování, díla mají až hororovou atmosféru
- zajímá se o rozvrácené postavy, zachycuje měšťáckou společnost
„Petrolejové lampy“ – Štěpánka není hezká ale bohatá, vezme si ji Pavel, je na ni hrubý, neváží si ji a má syfilis
„Neviditelný“ – studie patologické úchylky, představa strýce, že prochází domem neviděn

Demokratický proud

– pojítkem je žurnalistická činnost v Lidových novinách – tisk, demokraticky smýšlející populace

Hodnocení referátu Česká próza mezi dvěma světovými válkami (20.léta)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  K.a.t.y.
  28. prosinec 2012
  5 335×
  585 slov

Komentáře k referátu Česká próza mezi dvěma světovými válkami (20.léta)