Evropská unie

Co je to EU?

Evropská unie (EU) je společenství demokratických států, spojených zásadami svobody, právního státu a úcty k lidským právům. Tyto státy se rozhodly vzájemně spolupracovat v politické a hospodářské oblasti a postupně se integrovat v nadnárodní strukturu, která je výhodná pro všechny zúčastněné země.
Cílem těchto integračních procesů je především zajistit mír a bezpečnost na kontinentu poznamenaném druhou světovou válkou.Významným motivem sbližování byla touha Německa a Francie už nikdy spolu neválčit a zajistit trvale přátelské vztahy mezi oběma národy.
Čistě ekonomický cíl – vytvoření společného trhu – tak postupem doby doplnily i společná sociální politika, dohled nad životním prostředím, rozvoj slabších regionů či sladění zahraniční a bezpečnostní politiky. Propojování národních ekonomik mělo přispět k řešení ekonomických problémů a přinést prosperitu.
Posláním Evropské unie je stálý a harmonický rozvoj.

Společný rozpočet
– plán příjmů a výdajů
– financování aktivit obsažených ve smlouvách zemědělské politiky, rozvojové pomoci, strukturálních fondů

Příjmy
- celní výnosy
- zemědělské vyrovnávací dávky
- část DPH vytvořená v členských zemích
- příspěvek členské země stanovený jako podíl na jejím HDP

Výdaje
- sektor zemědělství
- regionální politika
- rozvojová pomoc
- podpora výzkumu a vývoje
- strukturální fondy

Zásady a cíle EU: a) zřízení společného trhu
b) vyrovnaný vývoj hospodářské činnosti
c) zvyšování životní úrovně
d) odstranění celních poplatků a ostatních omezení mezi členy
e) společný celní sazebník vůči třetím zemím
f) volný pohyb osob, služeb, výrobků a kapitálu mezi členskými zeměmi
g) zavedení společné měny

Předchůdci EU: 50. léta - Evropské společenství uhlí a oceli
1957 - Evropské hospodářské společenství a Euratom

Z historie EU

V roce 1957 uzavřelo šest zemí (Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Belgie a Lucembursko) v Římě smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství. Společenství si vytklo za cíl podporovat harmonický vývoj hospodářské činnosti, nepřetržitý a vyrovnaný hospodářský růst, větší stabilitu, urychlené zvyšování životní úrovně a také těsnější vztahy mezi členskými státy. Znamenalo to odstranit obchodní bariéry mezi členskými zeměmi a zavést společný celní sazebník vůči třetím zemím. V roce 1968 byl tento úkol splněn.
Vedle EHS vznikl v západní Evropě druhý integrační celek, ESVO (Evropské sdružení volného obchodu), v čele s Velkou Británií, se sedmi dalšími zeměmi. Další vývoj potvrdil, že EHS bylo životaschopnější – do roku 1995 sedm bývalých členů ESVO požádalo o členství v EU.
V roce 1967 se EHS přejmenovalo na Evropské společenství (ES). Po útlumu integračních snah v sedmdesátých létech se v polovině 80. let zrodila iniciativa s názvem Dokončení jednotného vnitřního trhu a přesně stanoveným termínem do konce roku 1992. ES se podařilo odstranit většinu zbylých bariér – fyzické, technické a daňové. Tento důležitý obrat byl shrnut v tzv. Jednotném evropském aktu z roku 1986. Zakladatelská smlouva byla rozšířena o nové prvky: nové politiky (ochranu životního prostředí, podpora vědy a technického vývoje), strukturální fondy, které měly přispět k soudržnosti Společenství, změnu fungování institucí ES i zavedení hlasování kvalifikovanou většinou.
Bílá kniha z roku 1995 seznamuje s tím, co znamená jednotný trh a jak funguje, a stanovuje předpoklady pro přípravu zemí pro vstup do Unie. V 80. letech se členská základna Společenství rozrostla o další země: Portugalsko, Španělsko a Řecko.
Evropská unie v současné době prochází etapou, která byla odstartována přijetím Maastrichtské smlouvy na začátku 90. let. Zde došlo k přijetí smlouvy zřizující Evropskou unii. Průlom nastal ve třech směrech: 1. jednotný vnitřní trh směřující k hospodářské a měnové unii, 2. společná zahraniční a bezpečnostní politika a 3. spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí.

Jednotlivé orgány ES
Evropský parlament- Jediný demokraticky volený mezinárodní zákonodárný orgán na světě. Má 626 členů, kteří dohlížejí na dodržování demokratických principů nejen v EU, ale téměř v celé Evropě. Parlament pomáhá zpracovávat, doplňovat a přijímat evropské zákony a rozpočet a navrhuje směry evropské politiky. Poslanci EP dohlížejí na dodržování lidských práv a celý parlament je v úzkém kontaktu s parlamenty ostatních zemí světa.
Rada EU (Rada ministrů)- legislativní a výkonný orgán, reprezentuje členské státy, může rozhodovat o všech otázkách integrace. RM je složena z jednotlivých ministrů členských zemí EU, kteří zasedají podle oblasti, jejíž problematika je na pořadu jednání. RM a EP přijímají zákony Unie, předtím navržené Komisí. Rada zajišťuje koordinaci hlavních linií hospodářské politiky členských států EU a má pravomoc vydávat akty, které jsou sekundárními prameny práva Společenství. Zodpovídá za mezivládní spolupráci v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblasti vnitřních záležitostí a justice.
Evropská rada- Hlavy států nebo vlád členských zemí se setkávají minimálně dvakrát ročně na zasedání Evropské rady. Evropská rada určuje základní směry politiky evropského společenství, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a spolupráce v oblasti justice a vnitra.
Komise- Skládá se z dvaceti komisařů, kteří jsou nezávislí na vládách zemí, z kterých pocházejí. Komise jedná jako nezávislý orgán. Dohlíží na realizaci společných politik. Evropský parlament musí odsouhlasit složení Komise a má také právo Komisi rozpustit.
Hlavní úkoly: 1. Zabezpečuje provádění primárních smluv
2. Podílí se na tvorbě legislativy EU, má vlastní rozhodovací pravomoc v oblasti některých politik
3. Je ochráncem právního systému ES. Po zjištění porušení práva ES může podat proti rušiteli žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.
Evropský soudní dvůr- Evropský soudní dvůr je nejvyšším soudem EU. Soud tvoří 15 soudců a 9 advokátů, kteří jsou jmenováni společnou dohodou vlád členských států na dobu 6 let. Soudci volí ze svého středu předsedu SD na funkční období 3 let. Současným předsedou je pan Gil Carlos Rodriguez Iglesias Úkolem soudního dvora je dohlížet na dodržování společných smluv. Některé případy řeší Soud první instance. Je vázán pouze právem ES. Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění zakládacích smluv. Nese odpovědnost za jednotnost výkladu a aplikace práva ES, kontroluje legitimitu rozhodování Rady EU a Komise (včetně jejich nečinnosti), rozhoduje o podáních a dotazech z oblasti práva ES, vznesených soudy členských států.
Výbor regionů- Poradní orgán skládající se z 222 představitelů lokálních nebo regionálních orgánů, jmenovaných jednomyslně Radou EU na 4 roky. Jsou jmenováni členskými státy. EU tak dostává regionální a lokální dimenzi.

Ekonomický a sociální výbor EU - Poradní orgán skládajícím se z 222 členů z různých ekonomických a sociálních skupin Unie.

Výbor se dále člení na šest specializovaných sekcí:

1. Zemědělství a rybolov;
2. Regionální rozvoj a plánování měst a venkova;
3. Ochrana životního prostředí;
4. Hospodářské, finanční a měnové otázky;
5. Sociální oblast, otázky rodiny, vzdělání a kultury;
6. Vnější vztahy, obchodní a rozvojová politika;
7. Průmysl, obchod, řemesla a služby;
8. Otázky ochrany zdraví a spotřebitele;
9. Doprava, komunikace, energetika, nukleární otázky a výzkum.
Administrativu zajišťuje generální sekretariát
Dvůr auditorů- Jeho úkolem je dohlížet na nakládání se společnými financemi. Dvůr auditorů má patnáct členů.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Evropská investiční banka

Symboly Evropské unie (6 nejdůležitějších)

€ Vlajka EU – Byla zavedena v roce 1986. Vzhled: na tmavě modrém poli se nachází kruh složený z 12 pěticípých zlatých hvězd. Počet hvězd je stálý, nereprezentuje počet států a proto se nemění.
Číslo 12: symbol úplnosti
Kruh z hvězd: symbol jednoty

€ Znak EU – Dvakrát přeškrtnuté velké písmeno C – vzniká E
Symbol stability

€ Měna EU – EURO, dříve (1979) ECU. Název přijat roku 1995. Euro se dělí na 100 centů. Od 1.3 2002 platné ve všech členských zemích. Nynější kurz 33,5 Kč/ EURO (stav k říjnu 2001).

€ Hymna EU – Hudba z 9. symfonie Ludwiga van Beethovena, byla za hymnu Evropy přijata v roce 1972 a od roku 1986 je užívána také Evropskou unií.

€ Svátek EU - Na milánském summitu v roce 1985 bylo rozhodnuto slavit 9 květen jako Den Evropy na paměť toho, že právě 9. května 1950 vyhlásil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman svou deklaraci, proklamující návrh na zřízení Evropského společenství uhlí a oceli - základ budoucí evropské integrace.

€ Hlavní jazyky EU – v současnosti 11. jazyků: ES,DA,DE,EL,EN,FR,IT,NL,PT,FI,SV.- francouzština, němčina, angličtina, italština, španělština, portugalština, dánština, finština, švédština, holandština.

Přehled státu EU
Státy EU rozloha počet obyv. hl. město vstup v roce
Portugalsko 92 389 km2 9 844 tis. Lisabon 1986
Španělsko 504 783 km2 39 085 tis. Madrid 1986
Francie 543 965 km2 57 289 tis. Paříž 1952
Británie 244 110 km2 57 561 tis. Londýn 1972
Irsko 70 285 km2 70 285 tis. Dublin 1972
Belgie 30 528 km2 10 021 tis. Brussel 1952
Nizozemsko 41 863 km2 15 163 tis. Amsterdam 1952
Lucembursko 2 586 km2 2 586 tis. Luxembourg 1952
Německo 356 854 km2 80 293 tis. Berlín 1952
Rakousko 83 859 km2 7 857 tis. Vídeň 1995
Itálie 301 277 km2 57 103 tis. Řím 1952
Řecko 131 957 km2 10 288 tis. Athény 1981
Dánsko 43 093 km2 5 162 tis. Kodaň 1972
Švédsko 449 964 km2 8 673 tis. Stockholm 1995
Finsko 338 145 km2 5 033 tis. Helsinki 1995

Země Název měny Zkratka Přepočítací poměr 1 EURO= Platnost národní měny končí ke dni
Belgie Frank BEF 40,3399BEF 28.února 2002
Finsko Marka FIM 5,94573 FIM 28.února 2002
Francie Frank FRF 6,55957 FRF 17.února 2002
Irsko Libra IEP 0,787564 IEP 9.února 2002
Itálie Lira ITL 1936,27 ITL 28.února 2002
Lucembursko Frank LUF 40,3399 LUF 28.února 2002
Německo Marka DEM 1,95583 DEM 31.prosince 2001
Nizozemí Gulden NLG 2,20371 NLG 28.ledna 2002
Portugalsko Escudo PTE 200,482 NLG 28.února 2002
Rakousko Šilink ATS 13,7603 ATS 28.února 2002
Řecko Drachma GRD 340,750 GRD 28.února 2002
Španělsko Peseta ESP 166,386 ESP 28.února 2002
Pilíře EU
Evropská unie má tři základní prvky, které zajišťují její stabilitu a funkčnost a označují se jako pilíře:
1. Evropská společenství.
2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika.
3. Spolupráce v oblastech justice a vnitra.

1. Prvním a nejpropracovanějším pilířem se rozumí Evropská společenství, která existují již od roku 1957. Úkolem Společenství je vytvoření trhu, hospodářské a měnové unie a podporovat vyvážený rozvoj hospodářských činností ve Společenství, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany. První pilíř má nadnárodní charakter, což znamená, že na rozdíl od jiných mezinárodních organizací se v Evropských společenstvích nemusejí všechna pravidla přijímat naprostou většinou, a proto se může stát, že členský stát je vázán i pravidlem, pro jehož přijetí nehlasoval. Významnou roli při uskutečňování cílů Společenství mají jeho orgány, především Evropská komise, Evropský parlament a Evropský soudní dvůr.
2. Druhý pilíř zahrnuje všechny oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a má za cíle především:
1. posilování bezpečnosti Unie a jejích členských států ve všech směrech
2. zachování míru a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN
3. podporu mezinárodní spolupráce
3. Třetí pilíř zahrnuje spolupráci v oblastech významných především pro otázky spojené s volným pohybem osob. Jsou to zejména:
1. azylová politika
2. pravidla upravující překračování vnějších hranic členských států a provádění kontrol na nich
3. boj proti drogové závislosti
4. boj proti podvodům v mezinárodních měřítcích
5. spolupráce soudů v civilních a trestních částech
6. celní spolupráce
Česká republika a Evropská unie

Oficiální žádost o vstup České republiky do Evropské unie předal předseda české vlády Václav Klaus (ODS) 23. ledna 1996 v Římě italskému premiérovi Lambertu Dinimu.Česká republika sdílí s členským zeměmi Evropské unie nejdelší část své státní hranice. Za posledních deset let se Evropská unie stala naším nejvýznamnějším obchodním partnerem a zároveň největším investorem.
Poslední slovo v otázce vstupu do EU budou mít občané naší země. Právě oni v referendu rozhodnou, jestli se Česká republika stane členem Unie. Ještě před tím, než budou občané o tomto zásadním kroku v našich dějinách hlasovat, se ČR musí na členství v EU velmi dobře připravit. Unie je totiž společenství rozvinutých států a k začlenění mezi ně nestačí jen strategická poloha na mapě. Pro země, které mají zájem se do EU dostat, platí jasné podmínky, které všechny členské státy splňují.
Členem EU se může stát jen demokratická země, jejíž tržní ekonomika je schopná obstát v konkurenci na jednotném trhu. Další podmínka, demokratický a právní stát, pak zaručuje možnost dohody v politických otázkách, protože všichni členové budují společnost na stejných principech. I po svém rozšíření chce EU zůstat společenstvím silných a vyspělých zemí. Proto je na žadatelské zemi, aby přesvědčila EU o své schopnosti být plnohodnotným členem. Musí Unii přesvědčit, že její ekonomika je natolik silná, že silný konkurenční tlak EU vydrží.

Příprava ČR na vstup do EU

Zatímco v předchozích vlnách rozšíření nebyla ze strany Evropské unie pro kandidátské země stanovena žádná speciální kritéria, která by bylo třeba splnit, kromě obecně platných podmínek stanovených v zakládacích smlouvách, v případě zemí střední a východní Evropy, které požádaly o vstup a jejichž výchozí ekonomická i politická situace se značně odlišovala od předchozích kandidátů na členství, stanovila Evropská unie základní požadavky na zasedání Evropské rady v červnu 1993 v Kodani: „K přistoupení dojde, jakmile bude země schopna převzít závazky vyplývající z členství a zároveň bude schopna splňovat hospodářské a politické podmínky.“ Tyto požadavky jsou označovány jako tzv. Kodaňská kritéria:

1. politická: a) stabilita institucí zajišťující demokracii
b) právní stát
c) dodržování lidských práv právních menšin

2. hospodářská: a) existence fungujícího tržního hospodářství
b) schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními procesy uvnitř Unie

3. ostatní závazky: a) schopnost brát na sebe závazky vyplývající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie

V červnu 1995 schválila Evropská rada na svém zasedání v Cannes tzv. Bílou knihu s názvem „Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie“, jejímž cílem je pomoci s definováním rozhodujících legislativních opatření nutných k začlenění do rámce jednotného vnitřního trhu, objasnění technické a administrativní struktury nezbytné pro jejich zavedení do praxe a určení zaměření technické pomoci v rámci programu PHARE. Obsahuje podrobný přehled legislativy Společenství nutné k fungování vnitřního trhu, platný ke konci roku 1994.

Česká republika je v současnosti přidruženým členem Evropské unie a probíhají jednání o podmínkách jejího plného členství v této organizaci. Průběh jednání by se dal stručně shrnout do následujících bodů:
· Česká republika požádala o členství v Evropské unii
· Evropská komise vypracovala posudek na Českou republiku
· Evropská rada rozhodla o zahájení jednání s ČR o podmínkách jejího vstupu do EU
· Vyjednávání začala revizí české legislativy a jejím porovnáváním s legislativou EU (tzv. screening)
· Další fází jsou jednání o jednotlivých kapitolách práva EU, podkladem jsou tzv. poziční dokumenty zpracované jak EU, tak Českou republikou (v této fázi jsme nyní)
· Pokud vyjednávání skončí úspěšně, bude muset jak český parlament, tak Evropský parlament a parlamenty členských zemí EU ratifikovat výslednou dohodu o přistoupení České republiky k Evropské unii; je téměř jisté, že v ČR a v některých členských státech EU bude muset být tato dohoda schválena i lidovým hlasováním (referendem).
Země usilující o vstup do EU: Bulharsko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko

Zdroje informací: INTERNET: www.evopska-unie.cz
www.euroskop.cz
knihovna.adam.cz/eu.htm
Průvodce EU Karel Barták
Co je to, když se řekne Evropská unie (kolektiv autorů)

Hodnocení referátu Evropská unie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  3. duben 2008
  25 620×
  2374 slov

Komentáře k referátu Evropská unie

Gymnastka
Super jednička ale moc dlouhé ale nevadí
ondra
Sice máte z referátu za 1, ale z češtiny už to bude asi horší co? když vidím ten pravopis :D
JULIE DIANA BÍlÁ
jj fakt dobri 1potrzena
Robin
Dík moc mam jistou jedničku na vízo
Natalik
Sice dlouhý ale jednička :-)
Ano
Omgf.. to je demence roku 2013..:P Co myslíte:D Souhlas? :D
hcndm jx
vylepšilo mi to známku z 2 na 1 takže budu mít na vízo 1 z Vlastivedy
spynkiii
Dlouhý,ale nevadí
Anička ze 4 třídy
Děkuji
viki
moc dlouhy ale mam s toho jednicku : :
Srna
jo je dobrý